Jak covid ovlivňuje zemědělství a potravinářství – méně se prodává, když jsou hotely, školy zavřené? Je to výrazné omezení příjmů?
V prvovýrobě jsou samozřejmě problémy, máme velké obavy v případě, že někdo vypadne z kolektivu, kde se ošetřují zvířata. Nebo se může stát, že onemocní celé skupiny lidí, z toho máme největší hrůzu. Ne že by nebylo nějaké náhradní řešení, ale vždy je to s nějakou újmou pro firmu. Nám se to bohudík nestalo, ale vím o několika společnostech, které to musely řešit náhradním způsobem, musely nastoupit jiné profese, a to samozřejmě dopadá na zvířata i na příjmy daného zemědělce.
Prý nyní nově budou zemědělci v případě prudkých dešťů platit pokuty za spláchnutou ornici? Jak to kdo bude vypočítávat a není to další z mnoha útoků na zemědělce?
Pokud je tedy snaha vše převést do matematického modelu, spočítat kolik nám to smylo ornice – ano zaslechl jsem, že se taková záležitost řeší. S tím osobně nemám problém, ale spíše si myslím, že jde o gesto pro veřejnost. Měl by se mediálně opustit názor, že by zemědělci byli nadšení, když dojde k takovému politováníhodnému případu. Je přece jasné, že tím vznikají problémy nejen v obcích, ale i zemědělcům v jejich dalším hospodaření. V tomhle se na většinu zemědělců jen útočí. Je potřeba zveřejňovat problematické události a následná přijatá opatření, ne házet všechny do jednoho pytle. Zemědělci jsou v drtivé většině odpovědní. Když to srovnáme s jinou profesí, třeba s pokrývačem, tak on přece také úmyslně nepokládá špatně tašky, aby mu spadaly ze střechy a že by měl z toho obrovskou radost? Samozřejmě že ne. Přijde o práci, o zisk, a to je se zemědělci stejné. Osobně takové případy neznám, ale dejme je na pranýř, ať je takový případ medializován.
…ovšem, ale zase vytváříme nějakou floskuli nebo vzorec, který může být s hodně neznámými – kdo to bude počítat, kdo kontrolovat, jaké budou postihy…
To jsou otázky, které mi tedy rozhodně jasné nejsou, ale je to prostě nějaká úlitba veřejnosti, aby se to dalo změřit. Myslím, že kvůli ojedinělým případům se dělá moc velký humbuk.
Nu, jestli se bude vytvářet nějaký nový úřad pro půdu, tak by se měl spíše zajímat o to, jak je zastavována, jak se „ztrácí“…
V roce 1990 bylo 3,5 milionu hektarů zemědělské půdy a dnes je to 2,5 milionu. Mám obavu, že naplnění zeleného údělu, který se na nás z EU chystá, to je i například navýšení neprodukčních ploch – jinak řečeno jasné snížení rozsahu orné půdy – povede tvrdě ke snížení hodnoty půdy vlastníků. Z toho rozdílu, tedy z milionu, se 400 000 hektarů zastavělo, 600 000 se „přesunulo“ do pastvin a luk.
Přitom demografický vývoj jde přesně opačně, počty lidí narůstají, takže není daleko doba, kdy nejen my, ale i část EU bude muset potraviny dovážet z oblastí, kde se zemědělství dělá v mnohem méně přísnějších režimech, s více pesticidy a průmyslovými hnojivy. Zřejmě naše mladá generace bohužel netuší – a možná ani nechce tušit – kam některé kroky jimi podporovaných stran a hnutí povedou, co to bude mít pro budoucí generace za důsledky.
Těch 400 000 hektarů to je tedy nenávratná ztráta, že?
Ty jsou zastavěné. Mnoho se nehovoří o tom, co se děje s půdou, která je převedena na trvalý travní porost. Ta samozřejmě ztrácí neobděláváním svoji kvalitu, mizí z ní humus, protože je v hloubce, a to je úplně špatně. Takže to není o tom, že se 600 000 hektarů převedlo do luk a pastvin a ty se hned mohou zase vrátit na ornou půdu. Tak to nejde a nefunguje. Vrátit úrodnost této půdě bude trvat hodně dlouho. Prostě takovýto úbytek orné půdy, to je katastrofální stav. Je potřeba číst a poslouchat vize politických stran, mě pochopitelně zajímají jejich názory v zemědělství. Jak chtějí například Piráti dodat organickou hmotu do půdy, to nejde jen říci, že je nutná, a že ji tam potřebujeme a chceme ji i navyšovat, jak se píše v jejich programových prohlášeních. Musí také říci, jak tu organickou hmotu zajistit do té půdy. Pokud vím a nějaký čas v oboru dělám, je to hlavně přes zvířata. Jak to udělají, když budou snižovat stavy živočišné výroby, podporovat de facto nesoběstačnost? Ať to někdo z nich řekne, jak to lze udělat. Jinak, když tohle říkají, tak je to možná hezké pro voliče, samozřejmě hlavně mladé, ale o tom jsem se již zmiňoval. Půda se ztrácí, ale lidé budou chtít jíst. Spotřeba potravin půjde pořád nahoru, takže jak to chtějí vyřešit? Vzhledem k tomu zelenému údělu ještě více půdy dají do mimoprodukčních oblastí? Takže ještě méně potravin budeme moci zajistit z těch našich stávajících ploch. No jsou to zajímavé myšlenky. Je třeba o tom mluvit, ať si veřejnost rozhodne, koho pustí k tomu pomyslnému „veslu“. Tohle dopadne na naše děti.
To má právě ty odkladné účinky, to nebude ani za pět nebo deset let… A k tomu nepočítáme změny klimatu…
Dnes všichni prohlašují, jak máme snižovat hnojiva a pesticidy. Ale těmito kroky, možná i při vší dobré myšlence, budeme muset nakupovat potraviny, které pro nás v současné době nejsou akceptovatelné z hlediska reziduí ochranných látek a průmyslových hnojiv. My jdeme v těchto dávkách na hektar stále níže, máme jedny z nejnižších údajů v Evropě. Zřejmě tedy budeme nakupovat všechno možné a nebudeme mít možnost si nějak vybírat, ať již to bude z Jižní Ameriky či Asie, to je jednoznačné.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala