Premiér vyměnil ministra zdravotnictví, podle mnoha vyjádření čelíme druhé vlně koronavirové pandemie a začíná se mluvit o dalších omezeních. Jak vidíte současnou situaci? 

Vláda tvrdí, že nehodlá provádět restrikce ekonomického charakteru, ale ve skutečnosti je již dávno dělá. Chápu, že panuje obava z masového šíření nákazy v barech a nočních klubech či restauracích. Ale kdo těmto firmám nahradí ztrátu? Kdo propuštěným zaměstnancům po krachu podniků dá práci? Stát bude čelit dalším problémům, a to se ještě nevypořádal s důsledky první vlny a jarního vypnutí ekonomiky.

Vzhledem k tomu, že vláda jednala překotně a neuvážlivě, zákon jasně říká, že krizový orgán, což je Ministerstvo vnitra ČR, je povinen nahradit škody, které způsobil krizovými opatřeními. Jednoduše řešeno, ve vzduchu visí obrovská nepopsaná faktura, která přiletí na Ministerstvo vnitra, a pak poběží lhůta šesti měsíců od ukončení krizových opatření, která částečně skončila v květnu, některá přetrvávají do dneška a jiná se budou pravděpodobně obnovovat. 

Takže očekáváte soudní spory?

Lze očekávat, že během listopadu a prosince za státem naskočí celá řada pohledávek. Počítám, že půjde o tisíce soudních sporů, kdy podnikatelé, kteří v rámci vládních programů nebyli nijak uspokojeni, nebudou mít jinou možnost než chtít po státu náhradu. Je to logické. Hoteliéři měli možnost získat aspoň nějakou satisfakci a některé další obory také. Jiné ovšem měly smůlu.

Ptám se, proč hotel podporu dostane a kupříkladu pekárna či prádelna nikoliv? Přitom existují právě třeba pekárny, které většinu své produkce dodávají do hotelů, anebo průmyslová prádelna prádla, která pere pouze pro hotely. Právě takové podniky v okamžiku uzavření všech hotelů neměly žádnou šanci. Je spravedlivé a demokratické uznat nárok takových podnikatelů, kteří přijdou za státem a řeknou: hotelům jste kompenzaci dali, já ji chci také a jdu si to podle krizového zákona vysoudit. Podle odhadů ODA může jít o zhruba 200–300 miliard korun.