Migrační krize pokračuje. Neziskové organizace „vartují“ u břehů Itálie a buď loví migranty z vody, nebo si je rovnou přebírají od pašeráků. Italská policie s nimi chtěla uzavřít po dobrém dohodu, že bude vstupovat na jejich lodě. Neziskovky, častokrát mezinárodně financované, to odmítly podepsat, protože by potom imigrantů přeplavily méně. Někdejší náčelník české armády Jiří Šedivý jejich činnost označuje za kriminální a vyzývá k zásahu proti nim, ostatně i italská armáda už říká, že jejich lodě prostě vyžene. Zastánci migrace zase tvrdí, že lidé utíkající před válkou, hladem a jinými nepříznivými podmínkami mají právo přijít do Evropy. V Africe čekají miliony. EU nám hrozí soudním řízením, ale imigranti se hrnou do Evropy přes Itálii. Téměř každý den přicházejí zprávy o kriminalitě imigrantů v evropských městech. Co dělat?

Je realitou, že některé neziskové nebo nevládní organizace mají svůj podíl na prohloubení nelegální migrace, kdy fakticky napomáhají pašerákům a obchodníkům s lidmi. Nevpustit na své lodě zástupce italských bezpečnostních sborů pod záminkou toho, že tím nezisková či nevládní organizace přichází o svou neutralitu, je absurdní a jen to nahrává dalším pochybnostem, zda je jejich skutečný záměr zachraňovat tonoucí uprchlíky, nebo napomáhat nelegální ekonomické migraci. A pokud se prokáže, že některá z lodí záměrně přebírá migranty od zločineckých organizací a pašeráckých gangů, stává se dotyčná organizace jednoznačně spolupachatelem a platí teze generála Šedivého, že by tito lidé měli být italskými úřady zadrženi a postaveni před soud.

Pokud bude nadále trvat porušování dohod a daných pravidel, pokud budou odpovědné autority tuto praxi neustále přehlížet a pokud diplomacie EU i nadále nebude schopna vyjednat readmisní dohody, je nemyslitelné uvažovat nad rychlým koncem nelegální ekonomické migrace do Evropy. Bez existence těchto dohod nejsou reálné dobrovolné ani nedobrovolné návraty ilegálních migrantů z Evropy například zpět do Afriky. Stále platí neměnné pravidlo či teze, že přijímat je možné jen tolik lidí, kolik jsme schopni integrovat. A to platí pro jakýkoliv stát, zemi nebo kontinent.

Policie přistoupila ke stíhání dvou mužů, kteří rasisticky a nenávistně uráželi zpěváka Radka Bangu poté, co odešel ze show Českého slavíka na protest proti skupině Ortel. Je spravedlivé, že oběma hrozí cca dva roky vězení? A pokud jde o gesto Radka Bangy, je přiměřené, že za něj byl později oceněn Cenou Františka Kriegla, kterou uděluje Nadace Charty 77?

Jsem přesvědčena, že jakékoliv projevy rasismu, nenávisti a xenofobie vůči národnostním menšinám nemají v naší společnosti co dělat bez ohledu na to, jakou mají motivaci a co si kdo myslí o gestu pana Bangy. Názor se dá vyjádřit klidně, bez urážek, nebo dokonce vyhrožování. To je lidsky odporné a do demokratické společnosti, která prošla i hrůzami totalit, něco takového nepatří. Kritéria, podle kterých je udělována cena Františka Kriegla, neznám, nicméně v tomto ocenění nevidím problém, byť na seznamu laureátů této ceny je například i Autonomní centrum Klinika, které její význam podle mého názoru dehonestuje. 

Velkou debatu vzbudila otázka, zda se na koupaliště smějí, nebo nesmějí nosit muslimské plavky, takzvané burkiny. Zastánci tvrdí, že je trapné někomu nařizovat podobu plavek a že ještě před 100 lety jsme se koupali také zahalení. Odpůrci argumentují hygienou, ale zejména tvrzením, že jde o další krůček invaze islámu do našich životů, o zavádění jejich představ o normách…

V první řadě toto téma u nás považuji spíše za umělé a za určitý důsledek okurkové sezóny, protože nevím, jak často se lze s tímto typem plavek u nás setkat. Domnívám se, že namísto toho, kdo nosí jaké odění v bazénu nebo na pláži, bychom se měli zabývat daleko spíše projevy islamismu, které jsou skutečně nebezpečné a které odporují našemu právnímu řádu a liberálnímu charakteru naší společnosti. Burkiny nás neohrožují, ale šíření nenávistných myšlenek, nabádání k terorismu, utlačování žen nebo ženská obřízka, to jsou věci, které naše společnost nesmí tolerovat. A pokud bychom takovým jevům čelili, byť u nás dosud nejsou patrné, pak je třeba to řešit.

Na druhé straně nikdo také neřeší, že v některých bazénech se například muži nemohou koupat v kraťasech, ale v přiléhavých plavkách, a to z hygienických důvodů. Proto nelze majiteli bazénů upírat právo na to, určit pravidla, podle kterých se jeho návštěvníci mají chovat. Zkrátka pokud někdo tento oděv ve svém soukromém bazénu zakáže, má na to právo, stejně jako dotyčné dámy mají právo tento oděv jinde nosit. A stát do toho nemá co mluvit.