Jak hodnotíte vládnutí pravice? Považujete je za úspěšné?

Do určité míry některé úspěchy si určitě vláda přičíst může. Konsolidace veřejných financí k tomu určitě patří. To, že Česká republika nenastoupila cestu nějaké velké dluhové krize, patří k výsledkům poslední pravicové vlády. Ale obávám se, že pravicový volič přesto bude mít velké dilema, koho volit. I když tohle je důležitá věc, tak je to jediná skutečně pravicová věc, kterou vláda dělala. Já jako pravicový nejen politik, ale i volič, budu mít dilema, komu v příštích volbách dát hlas, protože ani ODS, ani TOP 09 mne nepřesvědčily na svých ministerstvech o tom, že nějak obzvlášť bojují právě za ty pravicové hodnoty.

Čekala bych, že budou snižovat daně nebo ulehčovat podnikatelům jejich úděl, ale bylo to až úplně v závěru volebního období, kdy ODS ústy Petra Nečase a placenými inzeráty začala mluvit k živnostníkům a malým a středním podnikatelům o tom, že jsou solí naší země. Ale já bych očekávala, že přijdou s nějakými daleko konkrétnějšími nápady a věcmi, které tyto malé a střední podnikatele podpoří. Třeba snížením odvodů na zdravotní a sociální pojištění a tím snížením ceny práce tak, aby bylo práce a pracovních míst více a aby lidé, kteří podnikají, cítili od státu podporu.

A jak jste vy uspěla s bojem proti korupci? Právě to byl podle vašich slov hlavní důvod, proč jste zakládala novou stranu a proč jste zůstávala ve vládní koalici. Myslíte si tedy, že vaše mise ve vládě měla smysl, nebo jste nestačila některé věci kvůli pádu vlády dotáhnout?

Moje agenda právě nebyla agendou pravicovou ani levicovou, byla to agenda, za kterou jsem byla zvolena a které jsem se snažila věrně věnovat celé volební období, ať už jako předsedkyně ústavně právního výboru ve sněmovně nebo v pozici místopředsedkyně vlády pro boj s korupcí. Spousta se nám toho povedla, třeba prosadit posílení institutu spolupracujícího obviněného, to velmi napomáhá odhalování korupce, je to vidět na probíhajícím procesu s Davidem Rathem, kdy paní Salačová je spolupracující obviněnou. Korupci lze odhalit jedině tak, že někdo se rozhodne z toho kruhu vystoupit a pomoci orgánům činným v trestním řízení. A právě takové instituty, jako jsou posílení spolupracujícího obviněného nebo účinná lítost, tomu velmi napomáhají.

Ale bylo toho víc prosazeno – třeba trestní odpovědnost právních osob.

Ano, prosadili jsme zákon o trestní odpovědnosti právnických osob, to znamená, že i právnickou osobu, firmu nebo politickou stranu lze za trestnou činnost postihnout, třeba rozpustit za pletichy ve veřejných zakázkách. Prosadili jsme velkou novelu zákona o veřejných zakázkách, ve které se zrušily třeba ty typické losovačky, ve kterých se za Davida Ratha ve Středočeském kraji protočily miliardy korun. Takže skutečně se toho podařilo mnoho, ale je mi líto, že se nepodařily dotáhnout tři věci, které jsem považovala za zásadní a které byly naplánovány na poslední rok. Neuralgický bod protikorupčního boje jako takového, a to je financování politických stran.

Důvodem, proč to trvalo tak dlouho, bylo to, že velké politické strany, ať už ODS nebo sociální demokracie, se těm změnám dost bránily. Druhá věc, kterou jsem podporovala, byl návrh Jana Farského, poslance TOP 09, na zřízení registru smluv, to znamená všech smluv, které uzavírá stát, obce nebo kraje. Smlouvy by byly veřejně přístupné všem zájemcům, kteří by do registru chtěli nahlédnout. A třetí věc – depolitizace veřejné správy a zákon o úřednících. To jsou všechno věci, které rozpuštěním Poslanecké sněmovny, alespoň pro tuto chvíli, padají pod stůl.