Na nedávném setkání zástupců zemí V4 s Angelou Merkelovou premiér Babiš zaskočil německou kancléřku, když zmínil, že kromě dotací existují také významné finanční částky, které ze zemí, jako je Česko, odtékají. Jde zejména o dividendy. Obstojí pohled, že jsme vykořisťovanou zemí, nebo benefity členství v EU jasně převažují?

Opticky to vypadá, že jsme příjemci dotací. Tyto dotace jsou však cíleně určené, takže nejsme v pozici, kdy můžeme rozhodovat, na co budou použity. Výsledkem je, že dnes máme nejvíce golfových hřišť v celé Evropě, možná na světě, máme hustou síť předražených cyklostezek, po kterých se nedá jezdit, protože vedou ve městech paralelně se silnicemi a vydá se po nich jen sebevrah anebo jsou značeny amatéry a lze na nich jen zabloudit.

Dále jsou dotace používány ke zvelebování soukromých penzionů a zmnožování majetku osob, které mají k těmto dotacím přístup (viz skandály v některých regionech) a celkově k vytváření korupčního prostředí. V programovacím období 2014–2020 dosahuje částka, kterou může Česko vyčerpat z evropských fondů, zhruba 612 miliard Kč, tj. ročně zhruba 90 miliard Kč. Podle odhadů, které se různí, je ale každoročně vyvedeno do zahraničí 250–450 miliard Kč (podle francouzského ekonoma Thomase Piketty to je na dividendách odvod 241 miliard Kč). Odhady a propočty se různí, protože kromě odvodů ve formě dividend zahraničními vlastníky firem jsou odčerpávány další nemalé částky za poradenskou činnost, management fees, školení a další, mnohdy zbytečné a nesmyslné služby, které poskytují zahraniční společnosti. Pak se nelze divit, že nejsou prostředky na opravy silnic, bytového fondu apod. Analytička Lenka Zlámalová říká: „Z Česka se stal krmelec Evropy.“

Premiér byl minulý týden na návštěvě v Bílém domě. Co podle vás měl s americkým prezidentem „probrat“, aby to pro naši zemi bylo přínosem? A co říci na to, že zatímco Andrej Babiš pozvání od amerického prezidenta dostal, Miloš Zeman dosud ne?

Prezident Zeman je státník, který vidí dál než na hranice partajního dvorku a důsledně hájí národní zájmy naší země, a proto podporuje ekonomickou spolupráci se zeměmi, které by někteří nejraději vymazali z mapy světa. Na rozdíl od premiéra Babiše není vydíratelný přes Agrofert a další podniky, které mají své aktivity i v zahraničí. Obávám se, že nebude v pozici, kdy bude s americkými partnery věci „probírat“, ale bude spíše podroben nátlaku, ne-li postaven před hotovou věc. Je k smíchu tvrzení některých politiků ČSSD, že ministr Petříček mistrně zařídil Babišovo přijetí v Bílém domě. Domnívám se, že tam ani nevědí, kdo nějaký pan Petříček je (anebo ho mají za komika, když v poslední době prohlašuje, že by rád kontroloval nukleární zbraně nejen USA, ale všech zemí, které jsou jejich držiteli).

Pan premiér už se z návštěvy v Bílém domě vrátil, ale stojí za povšimnutí, že o projednávaných tématech či výsledcích jednání dostáváme jen všeobecné, neurčité informace.