V České republice se v současnosti rozvíjí diskuze o aktivitách různých dobrovolnických formací, např. Českoslovenští vojáci v záloze nebo různých občanských hlídek. Jaký je Váš názor jako bývalého policisty civilního i vojenského? Mají vůbec možnost nějak kvalitně ovlivnit situaci?

Obecně jsem k těmto aktivitám spíše pesimistický. Zakládání různých dobrovolnických spolků bez jakéhokoli právního základu mi nepřijde jako příliš šťastný nápad. Do těchto spolků se budou kromě těch, jejichž snaha bude vedena čistými úmysly, jistě hlásit i různí magoři. Lidé, kteří se z nějakých důvodů nedostali k policii nebo armádě, zde mohou cítit příležitost si ukojit své ambice. Jaké budou mít pravomoci, jaké povinnosti, co bude jejich úkolem, kdo bude řídit jejich činnost? Podle mého názoru je zde příliš mnoho neznámých a spíše než zakládání těchto spolků bych přivítal navýšení počtů policie a armády, plus jejich vybavení adekvátní technikou.

V Německu ale i jinde takovéto domobrany vznikají. Lze zahraniční zkušenosti nějak aplikovat i na naše podmínky? Nebo je lepší nechat hranice, tak jak jsou, tedy otevřené- podle regulí Schengenu- a řešit situaci jinak? Za pomoci stávajících zákonů?

Co se týká domobrany, myslím, že jsem se již vyjádřil. Vývoj současné uprchlické situace ale jasně ukazuje, že věnovat zvýšenou pozornost ostraze hranic je nutnost. To, že se nedaří ochránit vnější hranice Schengenu, nutí jednotlivé státy věnovat ostraze vlastních hranic více pozornosti. Samozřejmě bych raději viděl, kdyby se podařilo ochránit vnější hranice Schengenu, než chránit jednotlivé hranice členských států. Zatím to ale vypadá, že v Bruselu není příliš vůle k ochraně vnější hranice, a tak členské státy budou nuceny přijmout vlastní opatření. Co se týká zákonů, tak nejsem právník, ale myslím, že stále existuje zákon, který řeší nedovolené překročení státní hranice, jen by možná bylo dobré zpřísnit sankce za porušení tohoto zákona.

Ptám se proto, že v severních Čechách už Afghánci, Syřané a Iráčané, kteří jsou ubytovaní v budově německé pohraniční policie na přechodu Cínovec a mají zákaz překročení hranice, podle mnohých médií běžně chodí na výlety i nákupy do Čech. Práci policie při střežení hranice a monitoring pohybu běženců prý přebírají místní lidé, kteří jejich pohyb a výskyt hlásí. Co si o fungování policie v tomto případě myslíte?

Jestli se tam toto děje, tak je povinností policie situaci řešit. Je dobře, když si lidé všímají, co se okolo nich děje, ale řešení problému by měli nechat na státních složkách. Neřeší-li policie tuto situaci, tak je někde chyba. Buď na to kašlou, nebo nemají kapacity. A v nejhorším případě možná dostali vnitřní příkaz to neřešit. Každopádně ochrana hranic je úkolem státních složek a jakési dobrovolnické hlídky to jistě nevyřeší.

Může podle vás v případě potřeby Česká republika silami jen své policie posílené armádou a třeba i povolanými zálohami hermeticky uzavřít své hranice nebo by k tomu potřebovala i něco jako byla Pomocná stráž nebo ještě dříve Stráž obrany státu?

Na termín Pomocná stráž VB nebo Stráž obrany státu jsem vysloveně alergický. Jsem ročník 1965 a velmi živě si pamatuji působení těchto složek a jací zamindrákovaní idioti se k nim hlásili. Velmi nerad bych se opětovně dostal do situace, kdy půjdu lesem na Šumavě, vedle mě zastaví traktor, funící strejda si nandá žlutou pásku a se slovy „Já jsem tady pomocník policie“ po mně požaduje doklady a vysvětlení, co tam dělám a kam jdu. To už jsem zažil a jsem rád, že je to pryč.

Jestli je armáda a policie schopna ochránit státní hranici, na to jistě existují studie, ale já neznám jejich výsledky. Pakliže se ale ví, že toho za současného početního stavu nejsme schopni, pak je nutné to změnit a navýšit početní stavy. Rozhodně žádné udavačské organizace typu Pomocné stráže problém nevyřeší.

Jaký já váš názor na vybudování společných policejních sil EU? Mohou zastavit příliv běženců na jižních hranicích EU, tedy i hranicích Schengenu, nebo je to jen gesto ze strany Evropské komise? A není to zásah do suverenity jednotlivých států, na jejichž teritoriu by tyto ozbrojené síly operovaly?

Když budou vyčleněny dostatečné finanční prostředky, aby tyto síly mohly efektivně působit, tak jistě budou schopny uprchlickou krizi řešit a zastavit příliv běženců. Kromě financí je však třeba také politické vůle, odhodlání a odvahy politických špiček přijmout rozhodnutí, která nemusí být populární a budou částí evropské populace kritizována. A zásah do suverenity? Takto bych to nevnímal, jsme společenství států a uvnitř tohoto společenství platí určitá práva a také povinnosti. Spolupracujeme v různých směrech a ochrana společných hranic sem jistě patří. Již dnes čeští policisté pomáhají s ochranou v jiných zemích a nikdo to nevnímá jako porušování suverenity. Nevidím tedy žádný důvod, proč by měl někdo takto vnímat působení Frontexu.

Jak je vůbec člověku, který ještě před pár lety bojoval proti radikálnímu islámu v Afghánistánu- mimo jiné právě proto, aby se tento druh extremismu nedostal do Evropy- a teď vidí, že to bylo všechno tak trochu zbytečné? Myslíte si, že česká vláda nakonec přistoupí na uprchlické kvóty, a hrozí, že se k nám společně s válečnými uprchlíky a ekonomickými běženci mohou dostat i teroristé, tak jako třeba do Francie?

Namyslím si, že naše působení v zahraničí bylo na nic. Když už nic jiného, tak jsme rozpínavost islámského extremismu na nějaký čas zastavili. Na to, jestli se do Evropy dostanou i teroristé, nemá přijetí kvót vliv. A to z toho důvodu, že již v Evropě jsou. Otázkou je, jestli se je podaří odkrýt dříve, než zaútočí.

Jste uznávaným bezpečnostním poradcem a odborníkem na obranu proti terorismu. Čím dál více expertů, například Petr Úpický, tvrdí, že není otázkou, zda i u nás dojde k něčemu podobnému jako nyní v Paříži či před časem v Moskvě nebo Tunisu, ale kdy. Mají vůbec lidé beze zbraní možnost se ozbrojeným fanatikům bránit?

Bránit se proti teroristickému útoku až v případě, kdy k němu fakticky dojde, je velmi těžké. Útočník má všechny výhody. Zvolí si místo, čas, způsob útoku a má na své straně moment překvapení. V případě útoku střelce budou mít lidé se zbraní větší šanci než ti neozbrojení, v případě pumového útoku nebo útoku sebevražedného atentátníka se tyto rozdíly smažou. Když budete dva metry od chlapa, který na sobě odpálí 15 kilogramů C4 (americká plastická výbušnina, ekvivalent českého Semtexu- pozn. redakce) nadívané šrouby, tak bude úplně jedno, jestli máte zbraň nebo ne. Nejdůležitější je prevence. Takže hlavně práce policie a zpravodajských služeb. Je nutné policii i zpravodajce vybavit kvalitní operativní technikou a zjednodušit povolení k jejímu nasazení.

Jaký je váš názor na snahy Evropské komise odzbrojit plošně Evropany a zabavit jim úředně jejich podle zákona držené soukromé zbraně? Jen v České republice je legálně drženo asi 800.000 zbraní. Podle ministerstva vnitra by to stálo nejméně tři miliardy korun a vedlo by to i ke kolapsu justice, až by se lidé začali správnímu postupu policie bránit soudní cestou. Ještě větší nebezpečí by ale podle vnitra bylo, že by část lidí odmítla zbraně odevzdat a raději by nahlásila jejich ztrátu, takže by se tyto zbraně staly jako nelegální vítaným artiklem pro zločince.

Je to nesmysl. Nemyslím si, že by nějaký terorista podstupoval peripetie a ztrácel čas se získáváním zbrojního průkazu. Jednoduše si zbraň pořídí na černém trhu. Sehnat zbraň z Ukrajiny, Ruska nebo Balkánu nebude velký problém. Jsem přesvědčen o tom, že plošné odzbrojení Evropanů bude mít dva negativní následky. Sníží se počet oficiálních držitelů střelných zbraní, tedy lidí, kteří v případě útoku budou mít šanci se bránit. Na druhou stranu se výrazně zvýší počet střelných zbraní na černém trhu a tím se naopak zjednoduší dostupnost těchto zbraní těm, kteří se rozhodli je použít ke špatným účelům.