ČT není tak veřejnoprávní, jak tvrdí. Samý klimatický aktivismus, neziskovky a levice. Senátorovi ODS došla trpělivost

29.10.2019 16:33 | Zprávy

ROZHOVOR Veřejnoprávní televize a média vůbec jsou v našich zeměpisných šířkách problémové. Česká televize i Český rozhlas jsou podle senátora Lumíra Aschenbrennera (ODS) příliš liberální, polská televize zas nepokrytě straní tamní vládě. Nalézt vyvážený model je proto ve standardní demokracii poměrně složité. Má se kolem 17. listopadu „cinkat klíči“? Protestovat se jistě bude, ale jaký to bude mít smysl? pokládá si otázku populární senátor a starosta jednoho z plzeňských obvodů. A kauzy Babiš? Jedna skončí, druhá se objeví – a to nás brzdí v rozvoji, i když se vláda veze na vlně slušně fungující ekonomiky. Zatím. A jsme „rejdištěm“ tajných služeb? Proč bychom nebyli, když jsme v NATO a EU?

ČT není tak veřejnoprávní, jak tvrdí. Samý klimatický aktivismus, neziskovky a levice. Senátorovi ODS došla trpělivost
Foto: archiv L. Aschenbrenner
Popisek: Senátor Lumír Aschenbrenner

Probíhá podle vás opětovný boj o Českou televize, jaký třeba probíhal v době šéfování Jany Bobošíkové, nebo je situace ještě vážnější?

Myslím si, že krize v České televizi na přelomu let 2000 a 2001 se nedá srovnávat s tím, co se děje dnes. Tehdy se část redaktorů vzbouřila za podpory některých politiků proti vedení televize, což byla věc neslýchaná a nepřijatelná. Redaktoři a další zaměstnanci ČT tehdy přijali podporu některých politických stran a politiků, což má skutečně hodně daleko od vzývané nezávislosti a veřejnoprávnosti. Dnešní problém ČT vidím především v tom, že i když se její novináři tváří nezávisle, ze zpravodajství, komentářů, publicistických pořadů, ale i jejich osobních vyjádření na sociálních sítích je vidět, že většina z nich má hodně liberální pohled na svět. Podle toho to vypadá: Tento svět dostává v ČT větší prostor než jiné pohledy. Proto například tolik klimatického aktivismu, tolik informací o neziskových organizacích, tolik levicových názorů. Já bych uvítal více konzervativních postojů, ale to se neděje, v tom má ČT v současnosti velké deficit. Není veřejnoprávní tak, jak sama tvrdí.

Mají podle vás v současné době vůbec média veřejné služby smysl?

Podle toho, jaká je ve které zemi tradice a zvyklosti. Já si například na rozdíl právě od ČT a institucí EU myslím, že konzervativní polská vláda dělá mnoho dobrých věcí v sociální a ekonomické oblasti, a také proto opět drtivě vyhrála nedávné volby. Jenže to, jakým způsobem o ní informuje polská televize, která by měla být veřejnoprávní, je trochu děs. Je to hodně jednostranné, vychýlené tentokrát ve prospěch vlády. Najít proto vyvážený model pro média veřejné služby je i v demokracii poměrně složité. Takže smysl mají, ale nesmí se to vychylovat podle toho, co chce vláda, ani podle toho, co chtějí zaměstnanci těchto médií. Což je u nás případ České televize a v komentářích někdy i Českého rozhlasu.

Nejvíce se „kope“ do České televize. Pak je na „pořadu dne“ Český rozhlas. Třetí médium, ČTK, je naopak mimo zájem dění. Ta podle vás, jako národní zpravodajská služba, pracuje nejlépe?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Václav Fiala

Petr Letocha byl položen dotaz

Možná se nepletu, ale zdá se, že díky Trupovi se Evropa probouzí?

Jednak konečně vidíme nějaký pokus o to, ukončit mírem válku na Ukrajině a taky se zdá, že Evropa začíná řešit i svou bezpečnost. Ale opět se tím ukazuje, že jsme jako Evropa selhali a zaspali. Nebo máte jiný názor? Jestli ano, tak jak vysvětlíte, že se dosud vážně o míru na Ukrajině nejednalo? A ja...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

20:17 Život ve lži? Jana Bobošíková nejen o cenzuře, školství a české suverenitě

Je svoboda v České republice skutečná, nebo žijeme jen v iluzi? Jana Bobošíková ve svém ostrém rozho…