Jak si podle vás vedla Česká televize při informování o prezidentských volbách v USA?

Podle mne byla opět tendenční. A nejen to. Někteří moderátoři se předváděli jako pávi, uchvacovali se sami sebou, jak hezky umějí vyjmenovávat města v Texasu či na Floridě a neustále vkládali do komentování výroky o tom, kde všude byli a s kým se potkali. A pak ta profesionalita. Třikrát jsme slyšeli, jak posun výsledků třeba v Arizoně je asi způsobený demografickou změnou, ale ani slovo o tom, že to byl stát, kde většina voličů hlasovala korespondenčně, což je způsob voleb, který v poměru jedna ku třem nahrával demokratům. Takových věcí bylo víc.

Poučila se ale aspoň trochu z blamáže před čtyřmi lety? Ať už ve výběru hostů nebo poštěkávání na ty, kteří řeknou něco jiného, než by moderátoři chtěli slyšet?

Ona blamáž před čtyřmi lety byla gigantická, stranění demokratům bilo do očí, manipulace zcela zjevné. Potvrdily to i nezávislé analýzy a Česká televize byla za to právem vytahána za ušiska. Trochu se poučila. Snažila se zdánlivě namíchat hosty odprava doleva, ale opět byl zjevný zcela rozdílný přístup moderátorů k nim. Prodemokratické hosty nechali mluvit, prorepublikánské přerušovali, opravovali, zlehčovali. Česká televize volila Bidena.

Názory na Českou televizi se štěpí především v pohledu na tři její pořady. Pozorujete u jednoho z nich, nedělních Otázek Václava Moravce, s postupujícím časem nějaký posun?

Tenhle pořad snad může sledovat jen masochista, jak ubíjejícím způsobem je to pořad nudný a otravný. Nebo profesionál, který se na to koukat musí.

Nezaznamenal jste, že by Václav Moravec alespoň trochu vzal v úvahu kritické názory na jeho pořad a na jeho způsob moderování?

V úvahu je vzal. A to tak, že se jim každou neděli vysmívá. Protože si je jist, že ho management České televize kryje a dovolí mu vše, vše si také dovolí. Vyváženost ani nepředstírá. I ve výběru svých milců i ve způsobu, jak zachází s mediálními otloukánky. A snad vůbec nejhorší je, že se zabývá pseudoproblémy a nikdy ne tím, co lidi opravdu trápí. Kdyby měl někdo posuzovat svět podle toho, jak se zrcadlí v Moravcově každonedělním samožerském obřadu, musel by si myslet, že žije na jiné planetě.

Co říkáte na schéma pořadu 168 hodin, kdy jeho reportéři pronásledují vybraného nepohodlného politika, při něčem ho natočí, sestříhají to, podbarví to odpovídající hudbou a pak nechají tři jakoby nezávislé glosátory s liberálním pohledem na svět pranýřovat dotyčného politika?

Základní metodou tohoto obskurního pořadu je pošklebek. Je to odporné. Ostatně zkoušeli to kdysi i na mne. Váš popis toho pořadu je výstižný, ale chybí v něm jedna věc. Způsob výběru „nepohodlných“ politiků. Mají svůj výběr mediálních miláčků – Zelení, Piráti, STAN, lidovci, ODS, ČSSD, nepohodlní jsou ti ostatní. To mají voliči těch ostatních přestat platit poplatky?

Čekáte od pořadu veřejnoprávní televize, že bude pravidelně vysílat to, co politikům ujede, jako nedávno v případě výroku ministryně Maláčové, když označila Andreje Babiše za „debila“?

To jsou metody pokleslého bulváru. Za to si Českou televizi neplatíme. Má za veřejné peníze plnit úkoly uložené zákonem.

Poslední z tria pořadů, které se nejčastěji stávají terčem kritiky, jsou Reportéři ČT. Za jejich problematickou reportáž o Lidicích z minulého roku se místopředseda Rady ČT a historik Daniel Váňa dokonce rozhodl omluvit dceři jedné z lidických žen osočené z udavačství. Co říkáte postoji dramaturga pořadu Marka Wollnera, že nechat zaznít názor jednoho historika a ostatní pominout – byl správný?

Tenhle pořad je aktivistický od samého počátku. Snaží se aktivně dělat politiku, ne ji analyzovat. Lidický případ jsem sledoval, opakovaně jsem ho v radě pro vysílání zkoušel nastolovat. Asi až na čtvrtý pokus se podařilo, že naše rada vyslala směrem na Kavčí hory aspoň lehké zamručení. Bylo to přitom skandální. V den výročí lidického masakru to byl jediný pořad, kterým si Česká televize na osud Lidic vzpomněla. A v tomto jediném pořadu v den výročí stavěla celý výklad na jednom výkladu jediného historika. Navíc na výkladu, který způsobil životní trauma poslednímu žijícímu lidickému dítěti – dceři oné nařčené.