Co Vás s Václavem Havlem spojovalo v disentu kromě společného boje proti nedemokratickému totalitnímu režimu?

Václav Havel byl laskavý člověk, který se kromě svých uměleckých zájmů věnoval také filozofickému myšlení. V sedmdesátých letech jsme s několika přáteli založili filozofickou společnost, jejímž členem se v osmdesátých letech stal také Václav Havel, takže jsme se pravidelně každoročně scházeli na takových sympoziích, kde jsme měli přednášky a diskuse k různým filozofickým tématům.

Pro co jste si ho Vy osobně nejvíc vážil?

Já jsem si ho vážil zejména pro jeho nelhostejnost k trápení druhých lidí a k nespravedlnosti. To Václava Havla vedlo k organizování různých akcí na podporu lidí nespravedlivě stíhaných a k účasti v disidentském hnutí. Přes svou plachost a rozpačitost dokázal být také vůdcovskou osobností. Tohle si málokdo uvědomuje a vůbec si to neuvědomili tvůrci filmu České století.

On se nepotřeboval nad někoho povyšovat, urážet a ponižovat ostatní, aby měl přirozený respekt svého okolí. Čím ho tedy člověk tak plachý a rozpačitý získával?

Samozřejmě že Václav Havel získával respekt nikoli autoritativními způsoby, ale originálními myšlenkami a originálními nápady, které předkládal. On byl vůdcem zcela neformálním, všichni čekali na jeho názor a jeho názor byl rozhodující. A to nejen v disentu, zejména v tom pozdějším období, ale i v Sametové revoluci a ještě chvíli po ní.

Jak dnes s odstupem hodnotíte význam Václava Havla? Dopustil se podle Vás v politice i nějakých chyb? Dnes mu někteří politici, například jeho nástupce v prezidentské funkci Václav Klaus, vyčítají, že podceňoval význam politických stran.

Václav Havel neměl nikdy příležitost projít normálním politickým vývojem, nebyl členem žádné politické strany, nikdy neorganizoval politická hnutí. Sametová revoluce byla jedinečná situace, která ho vynesla vzhůru. On zpočátku neměl žádné ambice zaujímat nějaké funkce, dokonce mu to bylo protivné. A když mu lidé říkali, že by se měl stát prezidentem, občas se docela rozčílil. Teprve potom, když se ukázalo, že pokud se nestane prezidentem, bude tato funkce svěřena Alexandru Dubčekovi, což si mnozí z nás nepřáli, byl Václav Havel ochoten tu funkci převzít.