Připomínali jsme si 30. výročí událostí spojených s pádem komunistického režimu v Československu. Po čtyřiceti letech se občané mohli začít svobodně vyjadřovat, aniž by za to byli trestáni. Mohli začít cestovat, podnikat atd. Jak jste období po nástupu svobodné éry prožíval?

Ty změny jsem samozřejmě přivítal jako většina občanů. V tom počátečním nadšení se ovšem skoro nikdo neptal na příčiny a důsledky takového převratu. Řekl bych, že ani samotní protagonisté, včetně Václava Havla, neměli úplné informace.

Co tím máte na mysli?

Např. Václav Havel je podepsán pod dokumentem Charty z roku 1985 s názvem „Pražská výzva“. V něm chartisté vyzývali k rozpuštění Varšavské smlouvy a NATO. Havel zrušení NATO veřejně zmiňoval už i jako prezident v roce 1990. Později však vstup do NATO vehementně prosazoval. Z toho soudím, že ani on neměl před 30 lety všechny informace. Ostatní je popsáno ve vynikající analýze Miroslava Dolejšího.

Já sám teď označuji převrat v roce 1989 ne jako „sametovou“, ale jako „katastrální“ revoluci. Vytvořila se tu vrstva bohatých restituentů, kteří nemusí pracovat, žijí z nájmů a prakticky neplatí žádné daně, protože na nájmy se nevztahuje žádná EET a daně z majetku jsou směšně nízké nebo vůbec neexistují. Tihle lidé dnes tvoří jádro tzv. pražské kavárny.

V současné době žijete a pracujete v Čínské lidové republice. Výročí 17. listopadu jste tedy slavil tam?

Ano, pracuji tu jako učitel českého jazyka. Máme ale i předmět, který se jmenuje „Czech culture“. Jedna ze studentek našla na čínském internetu film „Kolja“ s titulky ve znacích a navrhla, že se na film podíváme. Já jsem pak s hrůzou zjistil, že se ve filmu nadává na komunisty a slaví se jejich odchod. Čínská kolegyně pak věnovala ještě jednu celou další hodinu právě výročí 17. listopadu. Když jsem o tom vyprávěl českým studentům z univerzity v jiné provincii, tak žertovali, že nás všechny zavřou do gulagu.

Vy jste ale za totality z politických důvodů vězněn byl, a to za zpívání parodické písně na tehdejší funkcionáře. Není poněkud paradoxní, že člověk, který oponoval komunistickému režimu v naší zemi a byl za to vězněn, dnes dobrovolně odešel žít do země, kde komunisté vládou?

Paradoxní to určitě není. Lidová Čína je dneska mnohonásobně svobodnější stát než Husákovo Československo, ale pravděpodobně je i svobodnější, než nynější Babišova Česká republika. V hospodách se kouří, u dálnic jsou billboardy a v obchodech nikdo neví, co je EET. Důležitým důvodem odchodu do Číny bylo ovšem to, že jsem v tuzemsku nemohl najít uplatnění.

To se mi skoro nechce věřit. Máte univerzitní vzdělání a bohatou životní i profesní zkušenost, hovoříte plynně 4 cizími jazyky…

To je právě ten problém. Slušné vzdělání a vyšší věk jsou všude na obtíž. U míst, kde se cestuje do ciziny, můžete umět 20 jazyků, ale místo toho se žádá bezpečnostní prověrka. Účastnil jsem se v posledním roce bezvýsledně mnoha „výběrových“ řízení, přičemž se ukázalo, že třeba ve státní správě jsou skoro všechna ta řízení „levá“, obsazování místa se pouze předstírá. Výsledek vždy zní, že „nebyl vybrán žádný uchazeč“. A to i v případě, kdy se přihlásí jen jediný člověk. 

Řekl bych, že jedním z důležitých problémů ČR a dalších evropských zemí je to, že se desetitisíce podprůměrně vzdělaných a de facto nic neumějících osob mohou celý život schovávat na úřadech, v kultuře, vědě a vysokém školství, a nikdy jim nehrozí vyhazov jako dělníkovi v továrně, která přijde o zakázky. 

Mám tady příklad z ČSÚ. Můj známý tam pracuje jako překladatel už skoro 10 let. Má špičkovou kvalifikaci v angličtině a ruštině, má titul kandidáta věd v oboru chemie, má vědecké publikace atd.  A právě to se mu stalo osudným. Již několik let jej tam šikanuje nadřízená osoba ženského pohlaví o mnoho let mladší, která vystudovala něco tak úžasného jako je obor „bezpečnostní studia“. Obdivuji jeho trpělivost, já bych v takovém případě už opět seděl, tentokrát za ublížení na zdraví. Navrhl jsem mu, že pokud na úřadě skončí, může to zkusit tady v Číně. Učitelé angličtiny jsou tu neustále žádáni a práci najdou i tzv. nerodilí mluvčí. A zejména mladí lidé, kteří se naučí dobře čínsky slovem i písmem, zde mají obrovské možnosti.