Předseda vlády Andrej Babiš absolvuje návštěvu Itálie a Malty. Před odletem sdělil, že přijde s návrhem řešení migrace pro celou Evropu, že státy jako Řecko, Itálie, Španělsko a Malta musejí říct, že uprchlíky nebudou brát, a pak je potřeba vyjednávat s africkými státy. V tomto smyslu informoval například server Aktuálně.cz. Babiš potvrdil stanovisko, že Česko odmítá přijmout i jediného migranta. To, jak řekl novinářům, také od něj pak na schůzce slyšel premiér Conte. Podle Babiše to „chápe“. Konstatoval, že se liší v relokaci a že je nutné systémové řešení. Jistě jsou i další výstupy jednání… Vím, že jste neměl příliš velké očekávání před schůzkou našeho premiéra v Itálii, co říkáte prvním informacím?

Podle očekávání výstup nemohl být jiný. Je až směšné, když se český premiér snaží navrhovat národům a zemím na jihu Evropy, které mají po generace zkušenosti se severní Afrikou, že přijde s návrhem celoevropského řešení. To je směšné. Andrej Babiš tím cílí čistě na domácí českou veřejnost, že je to on, který Evropě navrhne řešení.

Řešení samozřejmě existuje, Evropané ho znají a má tři roviny. První je pomáhat zemím v zemích původu, ať jsou to africké země nebo Sýrie či Irák, aby odtud lidé nemuseli utíkat. Na tom se celá Evropa shoduje. Je samozřejmě potřeba vypracovat efektivnější řešení. Druhá rovina je vytvořit si společnou evropskou pohraniční a pobřežní stráž, protože na to jednotlivé země nestačí samy. Je potřeba posílit Frontex. Na počátku v roce 2014, 2015, když vypukla uprchlická krize, na tom nebyl v Evropě konsenzus, nyní je. Na příští finanční období, a Andrej Babiš také o tom mluví, je vyčleněna mnohem větší částka právě na agenturu Frontex. Andrej Babiš před diplomaty řekl, že s tím nesouhlasí a že si to musí zajistit každá země sama. V tom se lišíme od pohledu zbytku Evropy, ale souhlasíme s principem, že je potřeba mít efektivní ochranu svých hranic, tak aby nezákonným způsobem uprchlíci nepřicházeli.

Pak je tu třetí rovina, kde se naprosto lišíme, kde pohled italského a českého premiéra je naprosto rozdílný. Nikdo si nemůže myslet, že do Evropy nepřijde jediný uprchlík. Každý rok i před uprchlickou krizí tady přicházely desítky tisíc lidí. Když se podíváme na letošní čísla, přišlo méně než uprchlickou krizí, do budoucna se dá předpokládat, že přijde tak 50 tisíc lidí ročně. Teoreticky pro společenství, které má 500 milionů lidí, by to neměl být problém si je rozdělit. Tak se na to naprostá většina států dívá s výjimkou zemí, jako je Česká republika. A když trváme na tomto postupu, nemůžeme si myslet, že Itálie nebo jakákoli jiná země s námi bude souhlasit. Ano, přijmou českého premiéra, ale k žádnému řešení na úrovni Česko – Itálie nebo celoevropskému nemůže dojít.

Že kvóty jsou nesmysl, takový byl i můj postoj od začátku, ale pokud chceme vyjádřit nějakou celoevropskou solidaritu, musíme se podívat na třetí rovinu, zda budeme schopní jednoho dva uprchlíky či syrskou rodinu přijmout. Zatím toho nejsme schopní, takže nemůžeme od EU jako celku a jednotlivých zemí očekávat nějaký vstřícný postoj. Ano, dojde k návštěvám, vymění si názory, řeknou, že se chápou, a tím role českého premiéra končí.   

O tom, že italský vicepremiér Luigi Di Maio pohrozil, že Řím vetuje připravovaný rozpočet Evropské unie na léta 2021 až 2027, pokud členské státy nebudou více usilovat o to, aby se podělily o migranty, zřejmě řeč na setkání premiérů v Itálii příliš nebyla. Do jaké míry je to vážná výhrůžka?