Je podle vás internet stále ještě svobodným prostorem?

To je otázka. Pokud byl internet v České republice ještě donedávna víceméně svobodným prostorem, cenzorské zásahy sociálních sítí, jako jsou Facebook, Twitter, Instagram, a globálních platforem jako Google nás musely zejména v posledních měsících tvrdě vyvést z omylu. Na příkladu prezidentských voleb v USA jsme mohli v přímém přenosu sledovat vymazání úřadujícího prezidenta Spojených států z veřejného prostoru. Ve světle těchto událostí mě zneklidňuje prohlášení eurokomisařky Jourové, která plánuje při nastavování globálních standardů pro členské státy EU, které mají vést, jak sama říká, k fungování internetu tak, aby byl transparentnější a méně nebezpečný, intenzivněji spolupracovat zrovna se Spojenými státy. Vzhledem k dosavadní činnosti paní Jourové, která systematicky pluralitu názorů omezuje, se o svobodný prostor na internetu začínám čím dál více obávat. Cenzuře se nově bude říkat „moderování obsahu“ a důvodem k blokaci budou vágní pojmy jako „dezinformace“ a „hate-speech“, pod které se dá schovat prakticky cokoli a již se tak děje.

Jak hodnotíte fakt, že nejvlivnější sociální sítě rozhodly blokovat dosluhujícího prezidenta USA Donalda J. Trumpa?

Můžeme se distancovat od Trumpových názorů, nemusíme s ním souhlasit, ale o tom, co je nelegální obsah, má rozhodovat nezávislý soud. Ve světle posledních událostí musíme konstatovat, že mocnější než prezident Spojených států je dnes majitel Twitteru, který dokázal jediným kliknutím umlčet zájmy 75 milionů obyvatel USA, kteří dali Trumpovi svůj hlas. To je neakceptovatelný precedens, který u nás nesmíme dopustit!

Sociální sítě se brání kritice tím, že americký prezident podněcoval k násilí. Není to dostatečný důvod k tomu, aby byl takový uživatel sociálních sítí zablokován?

K násilí podněcuje spíše cenzura, bezmoc se vyjádřit a hájit. Ptám se, co za tím skutečně stojí. Poslední příspěvek Donalda Trumpa, po němž dostal trvalý blok, totiž nevybízel k násilí, ale informoval o tom, že se nezúčastní inaugurace. Kdyby sociálním sítím šlo opravdu o podněcování k násilí, jak uvádějí, blokovaly by stejně pohotově nejspíš i Twitter íránského vůdce Chameneího, který vyzýval ke genocidě Židů. Tady se jedná o dvojí metr, který si sítě aplikují, jak se jim zlíbí. Pravděpodobnější verze celého příběhu je, že sociální platformy čekaly, jak dopadne sčítání v Georgii, a jakmile zjistily, že zvítězili demokraté, bylo jasné, že se republikánům nepovede prosadit úpravu článku 230. Kdyby tato úprava prošla, sociální sítě by nově nesly právní odpovědnost za obsah, čímž by přišly o jedinečnou výsadu imunity před zákonem, a navíc by uživatel mohl vypnout funkci omezování přístupu nebo dosahu obsahu. To se (a nejen) jim, logicky, rozhodně nezamlouvalo.