Černochová jde dál proti „političce“ Gretě: Agresivní prosazování jedné pravdy. Rozdělování lidí na my a oni. Zrod totality

01.10.2019 19:44 | Zprávy

ROZHOVOR Poslankyně Jana Černochová je ve zvláštní situaci. Jako politička z ODS patří ke kritikům současného klimatického třeštění, jako starostka Prahy 2 musí řešit praktické dopady této politiky. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz rozebírá, co pro ni toto téma znamená.

Černochová jde dál proti „političce“ Gretě: Agresivní prosazování jedné pravdy. Rozdělování lidí na my a oni. Zrod totality
Foto: Hans Štembera
Popisek: Jana Černochová

Paní poslankyně, rozhodla jste se vyjádřit k výstupu Grety Thunbergové v OSN, protože se podle vás tímto výstupem stala z aktivistky političkou. To je ožehavé téma – kde je podle vás hranice mezi aktivismem a politikou, a co to znamená pro politiky z hlediska přístupu? A jak vůbec přistupovat k lidem, kteří spadají do kategorie „aktivista“, tedy nemají politickou zodpovědnost, ale mají na lidi i na rozhodovací procesy vliv, který často přesahuje vliv politiků?
 
Ta hranice je velice tenká, proto na ni musíme být velice citliví. Aktivismus se s politikou prolíná odjakživa, a vlastně je to tak v pořádku. Voláme po tom, aby byla občanská společnost aktivní, aby se občané zajímali o své okolí a o zemi, aby se účastnili komunitního života a zlepšovali svět kolem sebe. Diskuse mezi jednotlivci a občanskými organizacemi a zvolenými politiky probíhá neustále. To je v pořádku.
 
Problém to začne být ve chvíli, kdy si aktivisté začnou uzurpovat právo dělat politiku bez politické odpovědnosti, a obecně bez širší odpovědnosti za své kroky, a viníky dělají z jiných. A ještě horší je to, když se začne vyvolávat strach. Je jedno, jestli tak činí různí věrozvěsti klimatické nebo migrační katastrofy. Zneužívání strachu obyčejných lidí je cesta do pekel. Základem demokracie je, že se kdokoli může účastnit politické soutěže, formulování politiky a priorit státu, a to i mimo politické strany, ale není možné, aby se tak dělo s výhrůžkami nebo násilně, aby se tak dělo nakonec mimo volební proces.
 
Téma životního prostředí pokládám samozřejmě za významné a podporuji a budu podporovat konkrétní kroky, které povedou k jeho větší ochraně, což ostatně konkrétně činíme i v Praze 2, ale nehodlám akceptovat to, že je to jediný problém našich životů a že se dá vyřešit nátlakem a na úkor jiných témat. Správa státu je komplexní a nese za ni odpovědnost vždy volený politik, nikoli aktivista. Životní prostředí je jedním z velkých témat 21. století, ale není jediné a zodpovědný politik vždy musí myslet na to, co si může stát dovolit nejenom dnes, ale co si bude moci dovolit i zítra.
 
Pojďme přímo k tomu vystoupení švédské „političky“ v rámci klimatického panelu OSN. Vyjádřila jste se, že to bylo „příšerné“. Co vás na tomto vystoupení šokovalo nejvíce?
 
Zřejmě ta agresivita, ta proklamace jediné pravdy, která v něm zaznívala, uzurpování si náhledu na svět, a nekonkrétnost, co se řešení týče. Vytváření obrazu „zlých politiků“, kteří mohou za vše špatné, a „hodných zachránců světa“, jejichž je to školní dítko avantgardou. Obecně řečeno, nedůvěryhodnost toho vystoupení. Když slečna Thunbergová hovořila o tom, že jediné důležité pro „zlé politiky“ jsou peníze a ekonomický růst, připomnělo mi to idealistické volání po světě bez peněz, utopii komunismu. Jakékoli opatření ovšem něco stojí, ale to si podobní aktivisté nepřipouštějí. Nemůžeme se bavit o životním prostředí bez nákladů na jednotlivá opatření a dopadů na naše životy. S velkou nadsázkou: jestli chce někdo bydlet nahý na stromě a jíst jen to, co vyroste v okolí jeho stromu, bránit mu nebudu, ale nechť mne nenutí dělat totéž!
 
„Změna přichází, ať se vám to líbí, nebo ne,“ říká opakovaně slečna Thunbergová. Někteří tato slova přirovnávají ke Gottwaldovu projevu o kroucení krků, nebo k Hitlerovu „Es kommt der Tag“. To je nejspíš přehnané, ale jak moc nebezpečné je, podle vás, toto hnutí pro svobodu?
 
Jeho nebezpečnost záleží pouze a jen na nás. Necháme se zastrašit jedním z dalších proroků apokalypsy? Svobodu a demokracii nám nikdo nevezme, pokud si ji vzít nenecháme. A já si je vzít nechci nechat.
 
Mluvila jste o „znepokojující nenávisti ve tváři“. Nejen vy, ale řada dalších lidí řeší toto dilema. Jak se stavět k těmto výstupům, které určitě připomínají důležité téma, ale zároveň lidé mají neodbytný pocit, že radikální až fanatický přístup ohrožuje jejich svobodu?
 
Agresivita je nebezpečná, vlastně ukončuje diskusi a má tendenci strhnout k agresivitě i další a prosazovat bezohledně jediný pohled na svět a jediné řešení. Nechci se dočkat v dnešní Evropě obdoby konce Výmarské republiky, kdy komunisté a nacisté, což byli také bojovníci za své jediné pravdy, uvrhli Německo v chaos, utopili jej v pouličních násilnostech a nutili umírněnou většinu, aby se přidala na jejich stranu. Zde musím zdůraznit, že nesrovnávám různé dnešní extrémy ani s nacisty, ani s komunisty, jen upozorňuji na to, co agresivní prosazování jedné pravdy může způsobit. Rozdělování lidí na „my a oni“, jejich ostrakizace a nakonec násilí, jdou ruku v ruce, a z tohoto chaosu se obvykle rodí totalita.
 
Boj mládeže proti klimatické změně dnes není jen záležitostí Grety Thunbergové. Je to třeba i záležitost hnutí Rebelie proti vyhynutí, které na protest proti znečišťování planety koná akce na hraně obecného ohrožení, jako jsou blokády silnic a mostů nebo útoky na automobilky. Minulý pátek se blokádou frekventované pražské ulice poprvé předvedli i u nás a sami k tomu říkají, že je jim jedno, jestli porušují zákony. Jak se stavět k této činnosti na obranu proti klimatickým změnám?
 
Obecně platí, že porušování zákonů i pod záminkou myšlenek, které se vydávají za sebeušlechtilejší, by nemělo zůstat bez trestu. Politické ani jiné cíle v demokratické společnosti nelze prosazovat vydíráním, ani nezákonným jednáním. Pokud lze se změnou klimatu něco reálně udělat, pak řešení navíc není jen v rukou politiků, ale lidí samotných. Každý může změnit svůj přístup k přírodě, k využívání zdrojů, k odpadům, tudíž bych doporučovala, aby tito lidé obrátili své úsilí hlavně tímto směrem. Aby sami jednali v souladu se svými principy a snažili se o tom přesvědčit i zbytek společnosti. Ale nikoliv tím způsobem, že budou ostatní tyranizovat, ničit jejich majetek nebo jim blokovat cestu. Takové aktivity jsou spíše kontraproduktivní a jde-li o trestné činy nebo přestupky, měly by být sankcionovány.
 
Od protestující mládeže často zaznívá, že politici si neuvědomují nebezpečí, kterému naše planeta čelí. Vy jste poslankyně a starostka – jak to tedy je? Je si naše politická reprezentace vědoma tohoto nebezpečí a dělá proti němu něco?
 
Já se nedomnívám, že by si politici nebyli vědomi změn klimatu nebo environmentálních problémů. A rozhodně si nemyslím, že by nečinili nic pro to, aby se stav životního prostředí zlepšoval. Problém celé té diskuse spočívá v tom, že všechny názorové proudy vytrhávají z kontextu jen ta fakta, která vyhovují jejich mínění a zapadají do rámce jimi prosazovaných cílů.  Na jedné straně tu jsou úplně katastrofické scénáře, které straší lidi, na druhé straně je ignorace. Mám pocit, že jen málokdo nebo možná nikdo není schopen se na tuto problematiku podívat celistvě, zhodnotit pravdivě a věrohodně, zda reálně může lidstvo zastavit oteplování a jaké kroky by byly efektivní. Současný tlak na politiky nebere v úvahu vůbec to, že politici nesou odpovědnost za řadu jiných věcí a problémů.
 

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jakub Vosáhlo

Ing. Petr Beitl byl položen dotaz

Benešík (KDU-ČSL): Slováci jsou na tom v zastoupení lidí v mezinárodní politice lépe než my

Můžete mi vysvětlit, jak je to možné? To jste jako politici tak neschopní protlačit na vysoká místa politiky, kteří by hájili zájmy Česka? Ono to dost vysvětluje, proč podle mě na mezinárodní scéně zájmy nás Čechů vlastně nikdo pořádně nehájí, a proč se stáváme stále více bezvýznamnou zemí.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Dusno mezi Černochovou a Řehkou. Pavel a „červené barety“. Po výživném jednání výboru hovoří poslanec Vích

17:45 Dusno mezi Černochovou a Řehkou. Pavel a „červené barety“. Po výživném jednání výboru hovoří poslanec Vích

Rozčílení ministryně Jany Černochové kvůli incidentu na cvičení v Keni, kvůli kterému tato zatajovan…