Proč jste svůj boj s větrnými mlýny, pokud tak můžu označit vaše úsilí domoci se na České lékařské komoře provedení jakési reflexe za období covidu, vygradoval tím, že jste rezignoval na členství v ní, když je pro lékaře vykonávající lékařské povolání na území ČR povinné?

Šest let jsem studoval medicínu, neopakoval ani jednu zkoušku, mám dvě atestace, čtyřicet let praxe, za tu dobu ani jedna stížnost pacienta. A pak si parta šíbrů usmyslí, že mě musí kontrolovat, dohlížet jestli neporušuji etiku a odbornost, a když nezaplatím výpalné, tak mi nedovolí léčit. To je chucpe. Když oni sami porušují etiku a odbornost, jako při covidhysterii (nesmyslné PCR testy, neúčinné roušky, zbytečné lockdowny, experimentální vakcíny…), není nikdo, kdo by je umravnil. Považoval jsem za nutné se od nich veřejně distancovat. Kdybych mlčel a dál platil příspěvky, byl bych spolupachatelem. Odchod z lékařské komory bych přirovnal k rozvodu. Představte si, že jste čtyřicet let ženatý s hysterkou, která každou chvíli zahne, dělá scény, pořád vás kontroluje, nařizuje, co si máte myslet, tahá z vás peníze… Jako důvod rozvodu jsem v doporučeném dopise, adresovaném oblastnímu sdružení ČLK, uvedl „nepřekonatelný odpor“.

Čím je pro vás tak důležité, aby vedení ČLK s odstupem času přiznalo, že ve složité situaci selhalo? Pomohlo by to ještě něčemu?

Výzvou k reflexi jsem obeslal všechny vrcholné orgány komory. Uložily si bobříka mlčení. Vsadím se, že ČLK žádnou reflexi covidismu neprovede. Přiznání chyb by bylo příliš bolestivé, víra v covid je příliš silná. O reflexi nestojí ani protagonisté, ani oběti covidismu. Je těžké si přiznat, že jsem se nechal oklamat. Je neuvěřitelné, že by se mohlo jednat o tak sofistikovaný podvod, globální pokus korporací o ovládnutí a zotročení lidí, jejich naprostou kontrolu. K reflexi by mohlo dojít tak za padesát let, až téma nebude tak výbušné. Stát by mohl zřídit Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů covidismu. Voskové figuríny Kubka, Flégra, Konvalinky, Hořejšího, Smejkala, Prymuly, Hamáčka, Maďara… tam vystavit jako vrcholné představitele covidové inkvizice.

Asi každý, kdo si přečte sedm bodů, v nichž viníte ČLK z toho, že tolerovala nebo dokonce aktivně podporovala tvrzení či opatření, která se ukázala jako mylná, si položí otázku, proč tomu tak bylo. Proč se proti nim lékaři nebouřili? Proč je lidé poslušně dodržovali? Strach z do té doby neznámého nebezpečí pro naše životy? Absolutní důvěra v ty, co nutnost opatření hlásali? Nebo jaké jiné vysvětlení pro to máte?

Mlčení většiny lékařů má několik příčin:

1. Lékaři první linie byli u řady pacientů konfrontováni s těžkým průběhem onemocnění, s obrovským nasazením bojovali o jejich životy, jsou proto citliví na zlehčování nemoci.
2. I lékař podléhá mediálně šířenému strachu. Jestliže si člověk pod vlivem strachu učiní názor, že: „Covid je smrtící, jediné řešení je očkování“, vybírá pak jen informace, které jeho názor podporují, není přístupný věcné diskusi, není ochotný prvotní názor revidovat.
3. Lékaři jsou povinni používat lege artis postupy. O tom, co je lege artis, rozhodují lékařská komora, lékařská společnost, vakcinologická společnost… Ty se odvolávají na názory Světové zdravotnické organizace (WHO), Centra pro kontrolu nemocí (CDC), Evropské lékové agentury (EMA)... Ověření pravdivosti lege artis postupů je pro běžného lékaře prakticky nemožné, jejich porušením se vystavuje riziku sankcí, chce být „krytý“.
4. V zájmu zachování osobní integrity je těžké připustit, že by se mohlo jednat o plánovaný, cynický podvod.

5. Důvěřujeme autoritám. Říkáme si: „Když to tvrdí profesor Hořejší, prof. Prymula, prof. Chlíbek, prof. Flégr, prof. Konvalinka, doc. Maďar, MUDr. Kubek… musí to být pravda!“ Ale nemusí!
6. Máme tendenci jít s davem. Říkáme si: „Když něco dělá hodně lidí, hodně států (testuje, zavírá, očkuje…) musí to být správné.“ Ale nemusí!
7. Lékaři a přírodovědci (profesor Beran, prof. Turánek, prof. Pirk, Dr. Zelená, Dr. Krátká, Dr. Čížek, Dr. Pollert, Dr. Peková... ), kteří si dovolili polemizovat s jedinou povolenou ideologií covidismu, byli označeni za dezinformátory, mediálně, odborně i lidsky znevažováni. Bez možnosti účinné obrany. Pro výstrahu.
8. Někteří protagonisté covidismu mají úzké vazby na farmaceutický byznys, z testování a očkování jim plynuly tučné zisky. Lékařům byl pojišťovnou hrazený nejen zdravotnický výkon, navíc dostali bonus za každého očkovaného, nemocnicím pojišťovny vyplácely mnohem vyšší částky za péči o pozitivně testované.
9. Za nejsilnější faktor vlivu považuji hlubokou víru v biologickou medicínu, přesvědčení o její všemocnosti, přehlížení psychosociálních příčin nemocí, neochotu aktivně pečovat o vlastní zdraví. Lidé spatřují v lékařích spasitele. Bohy v bílých pláštích. To může vést k tomu, že se za ně někteří lékaři začnou považovat. Nad pacienty mají moc. A kde je moc, tam hrozí její zneužití. Covid zahalil tváře, ale odhalil charaktery. Lékařů i občanů. Byl testem inteligence, psychické odolnosti, odvahy hájit svůj názor, odvahy odmítnout manipulaci – i za cenu osobního ohrožení.

Také jsem požádal ČLK na téma sebereflexe o vyjádření, ale bez odezvy. Jako laikovi mi přijde divné, že profesní komora nevystoupila ani proti očkování na nádražích či v obchodních centrech, které probíhalo dokonce s loterií o ceny. Slyšet a vidět na veřejnosti byl tehdy prakticky jen prezident Milan Kubek, jehož názory a postoje byly po celou dobu neměnné. Vždy v minulosti takto komora fungovala, že mluvila jedním jediným hlasem?

Vysvětlení jsem našel v etologii. Člověk, jako každý živočišný druh, má skupinovou hierarchii. Třeba u slepic má důležitou roli kohout. Je největší, naparuje se, je nejvíc slyšet. Aby odradil protivníky a přilákal co nejvíc slepic. Kokrháním varuje před nebezpečím, chrání před útočníky, vyhledává potravu, udržuje hejno pohromadě, slepice ho poslušně následují, podrobují se mu, když se některá od hejna oddělí nebo se vzpouzí, tak ji srovná. Když kohout chybí, jeho pozici převezme některá ze starších slepic, která může dokonce začít kokrhat. Roli kohouta ale nepřevezme se všemi povinnostmi, jen se nad ostatní povýší a začne mladé slepice tyranizovat. Když kohout přestane plnit svoji roli nebo se začne chovat agresivně (třeba krást dotace), tak ho chovatel zavře do klece (třeba na Ruzyň), nebo si hejno vybere nového kohouta. Tak vystřídal Ratha Kubek, Zemana Pavel, Babiše Fiala… Tak to jde v dějinách pořád dokola. Hlavně musíme poslouchat, držet se v hejnu a (všechno) snášet.