V jednom z minulých rozhovorů pro ParlamentníListy.cz jste uvedl, že nejlepší prezident je ten, o kterém se moc neví. Z tohoto pohledu je Miloš Zeman přesný opak. Toho má část společnosti za hrubiána, burana, ruského a čínského kolaboranta a podněcovatele nenávisti. Jiní ho ale naopak berou za svého advokáta proti elitám a za někoho, kdo je také chrání před islámem. Zatím je ta druhá skupina, zdá se, silnější a i Zemanovi oponenti si myslí, že ho těžko někdo v prezidentské volbě za rok a půl (pokud do ní půjde) porazí. Může se to změnit a od Zemana se trhnout významná část jeho příznivců? Anebo je to tak, že Zemana prostě neopustí, protože je chrání před těmi „zmetky z Prahy“ a před „kavárnou“ a „Bruselem“?

Prezident má být politicky nevýznamná postava, stát řídí vláda. Rozhodující pro jeho zvolení je, jak dalece se přímo volený kandidát na prezidenta strefí do vkusu nebo národních pudů českého elektorátu. Česká společnost si může zvolit za prezidenta fotbalistu, herce, zpěváka, bývalou prostitutku, zloděje, podvodníka – vše je možné, politická kultura v Česku je na velmi nízké, nedostatečné úrovni. Zeman si nyní své šance na znovuzvolení zhoršil aférou s vyznamenáním pro strýce ministra Daniela Hermana. Základním předpokladem úspěchu prezidentské kampaně a nakonec i politické přízně obyvatel Česka je vyvolání pocitu ohrožení cizáky a současně nabídnutí způsobu ochrany proti němu. Na vybranou je strach z Němců, z tzv. diktátu EU nebo Německa, z imigračních vln a nakonec i z cikánů. Možná že by zabral i strach z eventuální migrace z Ukrajiny a Ruska. Z tohoto hlediska jsou „zmetci z Prahy“, „kavárna“ v očích obyvatelstva skupinami ohrožujícími národní zájmy.

V uvedeném textu jste zkritizoval všechny prezidenty České republiky – Havlem počínaje. Za nejhoršího jste považoval Václava Klause. Proč a platí toto vaše hodnocení i dnes?

Havel zařídil trestuhodný přechod z komunistické éry beze změny zákonů, Klaus zase přerozdělení majetku bez zákonného rámce. Neznám horší pochybení než tato dvě. Klaus se choval jako socialista a podpořil bankovní socialismus, takže Zeman coby pozdější premiér musel jeho chyby napravovat zcela pravicovým způsobem. Dnes je zřejmé, že Klaus je klasický nacionální socialista a Zeman není sociální demokrat.

Česká republika se připravuje na oslavy 28. října ve zvláštní atmosféře. Část politiků na Hrad nepůjde a místo toho se koná paralelní akce na Staroměstském náměstí. Svědčí to o rozdělení české společnosti i o tom, že k tomu významnou měrou přispívá Miloš Zeman?

Politici využívají aféru s Hermanovým strýcem pro tažení proti Zemanovi. Čím více budou tyto protiakce probírány v médiích, tím se bude zvyšovat pravděpodobnost odrazení elektorátu od znovuzvolení Zemana. Jenže do doby volby prezidenta mohou voliči na onen prohřešek prezidenta zapomenout, a dnešní akce se tím minou účinkem. Podobných akcí typu „hlasité plácnutí do vody“ zažila ČR již dost. Došlo nepochybně k posunu v rozdělení voličstva, tedy české společnosti, které vyvolal svým posledním počinem sám Miloš Zeman.

Téměř hodinový výklad Tomáše Krystlíka, co jsou Češi zač, je také ZDE:

Impulzem k této akci je nejnovější skandál. Miloš Zeman podle ministra kultury Hermana na něj tlačil, aby se nesetkával s dalajlámou, jinak vyškrtne ze seznamu oceněných ke 28. říjnu jeho strýce Jiřího Bradyho, který přežil holocaust. A Brady mezi oceněnými skutečně není. Co si o tomhle myslíte?

Vypadá to, že Miloš Zeman se svou pomstychtivostí začíná podobat Edvardu Benešovi s tím rozdílem, že Beneš dokázal se mstou vyčkat i dvě desetiletí, kdežto Zeman se mstí hned. Že Zeman zneužívá státní metály pro vyznamenávání svých příznivců, je známé a nemorální.