Z ekonomického růstu posledních let prosperují nejen firmy, jejich zaměstnanci i další občané, kterým se zvedají platy i důchody, ale také vládní strany. Hnutí ANO, především Andrej Babiš, si připisuje za růst ekonomiky zásluhy. Myslíte si, že růst ekonomiky je skutečně zásluhou této vlády?
Vláda vždycky ovlivňuje nějakým způsobem ekonomiku, už historicky je dáno, že moc ekonomická podvazuje moc politickou a naopak. Vláda je samozřejmě oblíbená v období, kdy se ekonomice daří, a méně oblíbená v období, kdy se nedaří. A do jaké míry se tato vláda zasloužila o to, že ekonomika šlape? Já myslím, že je to dopad dlouhodobého procesu posledních deseti, patnácti let, kdy česká ekonomika využívala výhod globalizace a takzvaného globálního outsourcingu. To je klíčovou příčinou toho, že momentálně máme plné výrobní kapacity a že se nám daří.
Ale asi se nedaří v podnikání všem skupinám, vy jste jako manažer zastupoval spíš velké firmy, které dnes profitují, i když některé také musely skončit kvůli šikaně finančních úřadů a jejich zajišťovacích příkazů. Ale situace v podnikání se zhoršuje hlavně pro živnostníky, malé a střední firmy, třeba mnohé hospody i obchody, zejména na vesnicích, skončily, protože je postihlo několik problémů najednou, elektronickou evidencí tržeb počínaje a zákazem kouření v restauracích konče. Jsou to podle vás věci, které ovlivňují negativně podnikatelské prostředí?
Vidím to ve dvou rovinách. Jedna věc je, že skutečně se nedaří všem. Ekonomika se přetřásá, protože je tady celá řada oborů, které jsou na sestupu, je tu velká nervozita především na Ostravsku ohledně tradičních oborů velkých firem, ať už je to hutnictví nebo metalurgie jako taková. V současné době především nekalá čínská konkurence a globální vlivy nejsou moc pozitivní. A druhá věc, a za to je podle mne vláda zodpovědná, je v tom, že vidím velmi malý pokrok v posledních pěti letech, kdy vládne pan Babiš se sociálními demokraty, a to je ve výstavbě infrastruktury v naší zemi. Ať už je to výstavba dálnic, výstavba rychlotratí a vůbec opravy železničních tratí, je tady celá řada strukturálních chyb v oblasti vědy a výzkumu i vzdělávání. A vzdělávání je siamským dvojčetem ekonomiky. Tady máme opravdu obrovské rezervy. Spíš vidím, co se nestihlo, než to, co se stihlo. A co se týče malých a středních firem, myslím, že tady především chybí to, aby se věci dělaly s citem a selským rozumem. Asi nikdo není proti tomu, aby byly na trhu spravedlivé podmínky. Nevidím tak zásadní problém v EET, ale vidím problém v chování finančních úřadů v některých regionech, kdy se tyto úřady chovají k podnikatelům jako ke zločincům, což samozřejmě vede ke znechucení především těch nejmenších podnikatelů, zejména na vesnicích. Kontrolní hlášení si nemůžete dovolit poslat ani o jeden den později, i když třeba máte nemocnou účetní a malý podnikatel nemá okamžitý zástup, protože pak automaticky spadnete pod obrovské sankce. Přehnaná byrokracie pak vyúsťuje v absurdní situace, o kterých jsme slyšeli, kdy finanční úřad kontroluje počet hostů na nějaké svatební hostině. Postupují snad politici podle hesla Podle sebe soudím tebe? Chybí tu trocha selského rozumu a lidského přístupu. Myslím si, že absolutní většina malých podnikatelů jsou slušní lidé a vděčíme jim za to, že nám má kdo spravit kapající kohoutek v koupelně, nebo že máme čerstvé rohlíky. Měl by se ubrat plyn.
Kritizoval jste absenci investic do infrastruktury, vědy, výzkumu i vzdělávání. Teď se hodně hovoří o velké investici kanál Dunaj – Odra – Labe, kterou prosazuje prezident Miloš Zeman a která by měla podle odhadů stát 610 miliard korun. Podle akademiků, kteří s tímto záměrem zásadně nesouhlasí, nemá ekonomické, sociální ani ekologické opodstatnění. Co si o tom myslíte?
Já jsem tu studii nečetl, takže to řeknu z laického pohledu. Je to prostě nesmysl. Pokud si pamatuji, navrhoval to kdysi Karel IV., navrhoval to i Tomáš Baťa, ale v době, kdy nebyla rozvinuta dopravní infrastruktura a kdy ty vodní cesty mohly hrát nějakou roli. Dneska říční cesty nejsou v logistice tak důležité. Ale některé části kanálu podle mne smysl mají, například splavnění Odry z Ostravy do polských přístavů. Ale pochybuji o tom projektu jako celku.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová