V českých médiích se objevily informace o přelomovém rozsudku italského Nejvyššího kasačního soudu, podle kterého nově nemá být posuzováno jako krádež, pokud někdo ukradne menší množství potravin za účelem ukojení hladu. Zároveň se objevily spekulace, jak to může dopadnout v situaci, kdy se po zemi bez kontroly pohybují statisíce běženců. Existují v Itálii podobné obavy z nárůstu drobné kriminality běženců?

Ano, tyto obavy zde právem existují a pro maloobchodníky vystavené nájezdům drobných zlodějíčků není pomoci, neboť „pro stát je to v pořádku“. Stručně řečeno, ted’ to vypadá, že pokud někdo neví, jak se protlouct, tak si může něco odnést z obchodu, protože to „není trestný čin“.

Nebude to první ani poslední krádež imigranta-bezdomovce. Jak k tomu ale přijde například důchodce, co vzal 4 kousky sýra ve městě Ferrara a dostal 4 měsíce vězení? V Janově zase dostala jeden měsíc vězení stařenka, která chtěla odnést z minimarketu trochu parmezánu pro sebe a granule pro svou kočku. Že by to nebylo kvůli hladu? Bohužel je zde opravdu hodně místních občanů, kteří nedokáží dát dohromady dvě teplá jídla denně.

Jaký je v tom rozdíl, když má hlad cizinec bezdomovec – nelegální imigrant, nebo místní důchodce, který s mizernou penzí nevyjde? Jisté je, že na to nakonec vždy doplatí řádný daňový poplatník. Toto rozhodnutí každopádně vysloveně vybízí k nárůstu drobné kriminality imigrantů.

Jak se vůbec běženci v Itálii chovají z hlediska drobné loupežné kriminality? Stávají se takové případy výrazně častěji než dříve?

Nelegální imigranti se často chovají jako by jim vše patřilo a krádeže všeho druhu nejsou žádnou vyjímkou. Již několikrát jsem osobně viděla, jak si afričtí imigranti berou z chladícího boxu v baru na nádraží nápoje bez zaplacení a to s naprostou samozřejmostí. Mimo drobných krádeží v supermarketech jsou jako velmi oblíbený arktikl smartphony, kvůli kterým jsou dokonce často násilně napadeni lidé na ulici. Také jízdní kola jsou jak se zdá vyhledávaná, jakmile se kolo nezajistí řetězy, tak je téměř jisté, že na svém místě za chvilku nebude. Nechybí mezi nimi ani klasičtí kapsáři. Tím, jak jejich počet přibývá, je tento fenomén samozřejmě častější.

• PODROBNOSTI V ITALŠTINĚ ZDE, ZDE A ZDE

Jak se projevují imigranti z hlediska kriminality celkově?

Jestli si ještě někdo myslí, že zprávy o násilnostech páchaných nelegálními migranty jsou přehnané, tak se mýlí. Jak jsem již řekla, na denním pořádku jsou krádeže všeho druhu a k tomu patří bohužel i fyzická napadení osob za účelem krádeže. Tyto útoky bývají brutální, zejména jestliže se jedná o pokus o znásilnění. Pokusů o znásilnění stále přibývá. Dále je zde další oblíbená činnost těchto „nových Evropanů“ a to je distribuce drog všeho druhu.

Za toto kulturní obohacení můžeme v itálii poděkovat především africkým nelegálním přistěhovalcům, ale i současné vládě, mezi lidmi běžně nazývané „proimigrační“, která staví potřeby nelegálních migrantů nad potřeby a práva vlastních občanů. To se projevuje obecnou degradací kvality života italských občanů, stoupá nebezpečí agrese a tím pádem i oprávněný strach o život.

• VÍCE TAKÉ ZDE A ZDE

A jak se ke kriminalitě běženců staví média – píše se o ní?

Tak jako všude v Evropě, při současné nadvládě EU a jejích spojenců mají média mnohdy svázané ruce. Existují slova nebo názvy, které by mohly být považovány za xenofobní a rasistické a to má často za následek sankce. Nejde nakonec jenom o názvy, ale i o témata. Záleží také na tom, kdo a proti komu ten dotyčný název anebo téma použije... hlavně když to nebude proti imigrantům... proti Evropanům to většinou moc nevadí. Při dnešní invazi je zvýšení kriminální činnosti další neblahý důsledek nekontrolované imigrace a nedá se už moc dobře cenzurovat. Děje se to každý den kolem nás a zprávy se šíří i po internetu.

Rozdíl je v popisu kriminální činnosti, pokud se jedná o imigranta, v tištěných zprávách se najde vždycky. Jestliže si kupujete a nebo čtete na internetu deník, který spíše podporuje opozici a nebo se snaží být nestranný, tak se tam dočtete fakta. Jestliže preferujete tisk přiklánějící se k současné „proimigrační“ vládě, tak se tam dočtete zkrácenou uhlazenou verzi. Anebo na internetu najdete odkazy, jako například v případě Mada Kabobo z Ghany, který krumpáčem v roce 2013 zavraždil tři náhodné chodce ve městě Milano, že je to vlastně chudák a udělal to kvuli tomu, že ho mezi sebe italští občané hezky nepřijali.

Itálie je především cílem imigračních tras z Afriky. V poslední době se však píše i o tom, že do Itálie byla odkloněna uzavřená balkánská trasa z Turecka. Už se tato trasa nějak v Itálii projevuje?

Ano, v Itálii je jiná imigrační situace než jinde v Evropě, kam se hrnuli z Turecka přes Balkán především imigranti ze Středního východu. Do Itálie proudí nelegální imigranti z Afriky. Jsou to na prvním místě osoby z Nigérie, následuje Gambie, Senegal, Mali, Guinea, Somálsko, Pobřeží slonoviny, Súdán a ostatní obyvatelé, včetně těch ze severní Afriky. V roce 2015 byla mezi těmito imigranty také velmi početná skupina Eritrejců (26 %)… Tři čtvrtiny z celkového počtu jsou silní muži v produktivním věku.

Nic nenaznačuje tomu, že by se invaze na této trase zastavila anebo snížila, ba právě naopak. V prvních čtyřech měsících letošního roku přišlo ze severní Afriky do Itálie cca 28 tisíc lidí. V prvním čtvrtletí to je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím roku 2015. Dnes se toto číslo samozřejmě ještě zvýšilo. V tomto týdnu například dorazilo v průměru zhruba 1000 osob denně.

Momentálně je to spíše naopak, a to i přes veškerá varování od výzvědné služby o infiltraci teroristů mezi imigranty. Dokonce i po nedávných atentátech v Evropě nadále pokračuje služba bezplatné cestovní kanceláře „European Union Naval Force Mediterranean“ (od 2015). Ta funguje tak, že nám ty nelegální Afričany bez osobních dokladů vozí rovnou do italských přístavů obchodní a vojenské lodě, které se zrovna nachomýtnou u přeplněné kocábky, třebas vzdálené několik mil od afrického pobřeží, odkud chudý Afričan zatelefonoval ze satelitního mobilního přístroje na číslo námořní hlídky. Předtím v roce 2014 se to jmenovalo „Triton-Frontex“.

Vše to začalo v roce 2013 „záchrannou“ operací italské vlády „Mare Nostrum“ po tom, co se potopila na moři lod' s imigranty. Nic nebyla platná upozornění od opozice Lega Nord (Liga severu), že tato operace nejenom nepomůže, ba naopak vybídne k nelegální imigraci, a to se také stalo. Počet utonulých i neutonulých Afričanů od té doby stále stoupá a počet kriminálních činů afrických návštěvníků se také zvyšuje.

• VÍCE V ITALŠTINĚ ZDE

Jaké reakce v Itálii vzbuzují události v Rakousku? Zejména úspěch prezidentského kandidáta Svobodných, který chce nastolit striktnější imigrantskou politiku. Nejsou v Itálii obavy z uzavření hranic?

Premiér Renzi a ministr vnitra Alfano dobře vědí, jaká je situace. Považuji za zbytečnou ztrátu času komentovat jejich argumentaci o tom, jak máme budovat mosty a ne bariéry. To platí také pro papeže Františka a imigračního komisaře EU Avramopoulose. Nikdo z nich mě nereprezentuje!

Lidé, kteří mají rozum, vědí, že co se týče úspěchu prezidentského kandidáta, je to pozitivní změna. Chápou také, že suverenní stát má právo v případě ohrožení bezpečnosti svých občanů chránit své státní hranice. Neustálý příliv nelegálních imigrantů z Afriky do Itálie musí logicky znepokojovat každého normálního člověka. Víme přece, že celá Afrika se do Itálie nevejde.

Já osobně se těším z úspěchu kandidáta Svobodných. Je na čase, aby si Evropané uvědomili, že nějakou falešnou laskavostí vůči lidem, kteří nemají nic společného s naším způsobem života, svět nezachrání. V době nevídané krize a nezaměstnanosti si nemůžeme hrát na spasitele ekonomických migrantů a spousty sociálních parazitů, o teroristech nemluvě! Jaké důkazy o tom, že „multikulti“ společnost nefunguje, ještě musí přijít? Copak již na prozření nestačilo těch několik teroristických útoků v evropských metropolích, násilné sexuální napadání žen a dětí, krádeže a zcela otevřené prohlašování muslimů o obsazování Evropy? Co se musí ještě stát a kolik mrtvých musí ještě být, aby zaslepení „dobráci“ konečně pohlédli do tváře reality!

Kdo se cítí rozhořčený, protože někdo chce uzavřít hranice, ten si musí uvědomit, že smlouva o Schengenu byla vytvořena s cílem dát „svobodu pohybu občanů“ patřících do všech zemí Evropské unie, těch, kteří mají stejný standard vzájemného soužití, a ne aby se zde volně pohybovali nelegální migranti!

To právě nechtějí pochopit někteří politici, duchovní, lidé, kteří si myslí, že s otevřenou náručí všem zachraní celý globus a v neposlední řadě členové sociálních center. Tito poslední spolu s různými skupinkami anarchistů vytrvale vyvolávají nepokoje a násilí – ne proto, že by byli proti uzavírce hranic – oni jsou prostě proti všemu!

Naposledy tuto sobotu se dostavilo na italsko-rakouský hraniční přechod Brenner 350 italských a stovka rakouských a německých demonstrantů. Pochod proti uzavření hranic degeneroval v násilný útok. Black bloc a anarchisté napadli policisty chránící železniční trať a reportéry. Osmnáct zraněných policistů, dvanáct zadržených demonstrantů. Mezi zatčenými jsou dokonce tři Rakušané a německá dívka. Značné jsou i škody: přístřešky, sklo a policejní vozy…

Jak se vůbec projevuje imigrantské téma na politické scéně? Zaznamenávají větší úspěchy odpůrci migrace, nebo se situace nemění?

Bohužel v Itálii současná vláda je takříkajíc vláda proimigrantská. Nelegální imigranti mají podle ní pouze práva a místní občané pouze povinnosti. Takže místo aby vláda řešila imigrační vlnu účelově, tak se neuroticky shánějí nové hotely, školy, kasárna a jiné objekty, vhodné pro příjem „návštěvníků z jiné planety“.

Proti nelegální imigraci nejvíce bojuje opoziční strana Liga Severu. Od začátku imigrační invaze se snaží prosadit fakt, že opravdoví uprchlíci se musí identifikovat ještě na africkém pobřeží a ostatní ekonomičtí imigranti se do Evropy nepustí. Kdo prchá před válkou, ten musí samozřejmě dostat pomoc.

Řekněme, že asi po třech letech i vládní strana začíná mluvit o tom, že by to mohlo být řešení.

O opravdové pomoci můžeme hovořit, jestliže jim budeme pomáhat u nich doma. Nejedná se ovšem o pomoc ve stylu nějaké africké vesnice, kde se sem tam kouknou na oblohu, jestli zase náhodou neletí rýže. Jediná akceptovatelná pomoc je investovat u nich do práce. Například postavením nějakého výrobního závodu, kde budou moci za adekvátní plat a ve slušných podmínkách pracovat včetně oboustranného respektování práv a povinností. Jen tento způsob může být přijatelný.

Současnou situaci v Itálii snad nejlépe vystihují statistiky: Počet ilegálních uprchlíků z Afriky v roce 2012 - 13 267, rok 2013 - 42 295, rok 2014 - 170 100, rok 2015 - 153 842 osob. Počet lidí v procentech, kteří měli nárok na status politického uprchlíka : Rok 2013 - 13 %, rok 2014 - 10 %, rok 2015 - 5 % a v lednu 2016 - 3 %.

Takže se prostě vyhazují oknem prostředky, které by měly sloužit ku prospěchu daňovým poplatníkům a za normálních okolností by nenastala vůbec žádná imigrační krize, když těch pravých uprchlíků je vlastně tak málo.

Vlastní občané země se sebevraždí pod tíhou daní, z důvodu nezaměstnanosti, lidé, co přijdou o práci a následně i o byt, protože nová pracovní místa se nevytvářejí, nemají šanci se někde dovolat pomoci, zatímco na hotelu sedí unuděný africký mladík, nespokojený s italskou stravou a velmi dotčený, že wifi připojení nedosahuje až do jeho pokoje a on musí kvůli tomu sejít do hotelové haly.

Každopádně stále více občanů si postupně uvědomuje závažnost situace a nutnost řešit imigrační otázku. A to ne rozvozem nelegálních imigrantů podle nějakých kvót po Evropě, ale repatriovat zpět toho, kdo z žádné války neprchá. Stále více lidí se účastní manifestací proti nelegální a nekontrolované imigraci. Dokonce v poslední době veřejně vypískávají premiéra Renziho a křičí na něho „ty kašpare“.