Rostoucí ceny zemního plynu vedly k omezení výroby hnojiv. Cena průmyslových hnojiv vzrostla koncem loňského roku až trojnásobně, jaká je situace s cenami nyní?
Mohu potvrdit, že čeští zemědělci v posledních měsících čelili a stále čelí skokovému zdražení minerálních hnojiv o stovky procent oproti běžnému stavu. Situace na trhu se zatím ještě nestabilizovala a v nejbližší době to bohužel i vzhledem k rostoucím cenám plynu nelze očekávat. Stoupají také ceny dalších položek, bez kterých se zemědělští prvovýrobci neobejdou. Zdražují energie, pohonné hmoty, stoupají mzdové náklady a covid přinesl další náklady navíc v podobě dezinfekcí, respirátorů či roušek, testovacích sad na covid-19 a náročnější logistiku v podobě rozdělených směn. Zemědělci nicméně mají omezené možnosti, jak tento růst výrobních nákladů promítnout do cen, za které prodávají své zboží. V opačném případě mohou přijít o odbytové kanály a neprodají vůbec. Lze bez nadsázky říct, že dlouhodobě prodělávají, a to nejen pěstitelé, ale také chovatelé hospodářských zvířat.
Některé chemičky koncem loňského roku vlivem rostoucích cen plynu zcela přestaly vyrábět některé látky jako například amoniak. Můžeme letos očekávat nedostatek hnojiv, a tím i snížený výnos ze zemědělské půdy?
Je třeba říct, že spotřeba minerálních hnojiv v Česku klesá už několik let za sebou. Jen za posledních pět let se podle dat Ministerstva zemědělství snížila téměř o sedm procent. Pěstitelé vycházejí vstříc moderním trendům zemědělské praxe a připravují se na cíle Zelené dohody pro Evropu, podle které má být v EU snížená spotřeba minerálních hnojiv o 20 procent a přípravků na ochranu a ošetřování rostlin o 50 procent do roku 2030.
Skutečnost, že zemědělci používají stále méně minerálních hnojiv, se zatím i díky sofistikovanějším technologiím a také dobrému šlechtění plodin do výnosů nepromítala. Pokud si nicméně nebudou moci z ekonomických důvodů zemědělci hnojiva dovolit a budou hnojit výrazně méně nebo vůbec, může to mít na výnos hlavních tržních plodin zásadní vliv.
Samozřejmě jsou tu další zatím neznámé vlivy, jako je vývoj počasí v průběhu roku nebo třeba tlak škůdců. Pokud například u ozimé pšenice neproběhne správná jarní regenerace a rostlina bude nejen špatně vyživená, ale bude čelit špatnému počasí a škůdcům, mohou být výnosy nižší v řádu nižších až vyšších desítek procent.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Marek Korejs