Čím dál více válek, čím dál více mrtvých. Expert odhaluje hrátky velmocí, kvůli kterým krvácí národy

05.06.2016 19:47 | Zprávy

ROZHOVOR Kromě mediálně sledovaných vojenských střetů, jako je třeba syrská válka, ve světě roste počet takzvaných „zapomenutých“ konfliktů a od konce studené války v nich podle politologa Masarykovy univerzity Tomáše Šmída zahynulo přes deset milionů lidí, z velké části civilistů. Velmoci jako USA a Rusko se do nich sice vměšují i dál, přibylo ale i menších „sponzorů“, třeba Saúdská Arábie.

Čím dál více válek, čím dál více mrtvých. Expert odhaluje hrátky velmocí, kvůli kterým krvácí národy
Foto: David Daniel
Popisek: Politolog Tomáš Šmíd z brněnské Masarykovy univerzity

Na obálce vaší publikace Zapomenuté konflikty se píše, že po skončení studené války „mnohými očekávaný světový mír nenastal“. Kde vznikla představa, že po jejím konci nastane?

Jde o myšlenkový proud, jehož nejznámějším příkladem je americký politolog Francis Fukuyama, který tvrdil, že studená válka skončila vítězstvím západního liberálního kapitalismu. To je v mocenské konfiguraci studené války nesporně pravda, východní blok se ukázal jako systémově nefunkční, neschopný konkurence a to, co nabízel svým obyvatelům, bylo mnohem méně přitažlivé než západní svět. Na druhou stranu je třeba říct, že logika studené války dokázala překrýt mnoho historicky podmíněných animozit, které se zdánlivě vyřešily např. „bratrstvím národů“ a socialistickým internacionalismem. Západ zase podobně spoustu konfliktů překryl tím, že určité oblasti používal v politickém boji proti východnímu bloku a podporoval řadu odpudivých režimů. Studená válka v tom byla nevybíravá a řada režimů, jež podporovaly třeba Spojené státy, byla vším možným jen ne demokratická.

Co tedy nastalo konkrétně po pádu železné opony?

Když studená válka skončila a rozpadl se Sovětský svaz, řada regionálních a místních animozit mezi místními skupinami se rozhořela znovu. Ukázalo se, že konflikty byly pouze potlačeny silnějšími geopolitickými zájmy. Moskva i Washington přestaly podporovat své různé „proxies“ a ti najednou začali čelit řadě nových výzev. To se týkalo třeba Angoly, kde, ve zkratce řečeno, Unita přišla o podporu Západu, MPLA (Lidové hnutí za osvobození Angoly) zase o podporu Východu, a konflikty nezmizely. Některé trvaly celá 90. léta a některé trvají dodnes. Přibylo tedy válek, ale tyto války změnily charakter. Klasická představa, že ve válce proti sobě stojí státní celky, které mají na bojišti armády a politici nebo vojevůdci rozhodují, co se bude dít, už neplatí. V těchto válkách je přítomna řada nestátních aktérů, paramilitárních jednotek, milic apod. A v konfliktech nejde o to, že někdo vyzývá státní moc, častěji na určitém státním území bojují proti sobě tito ozbrojení aktéři. To je typické třeba pro Somálsko, které je jako stát víceméně virtuální.

Co je podmínkou, aby se některý válečný konflikt stal „zapomenutým“?

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Vojtěch Munzar byl položen dotaz

Co je problémem v té dostupnosti bydlení?

To je nedostatek bytů. Poptávka převyšuje nabídku. To si děláte srandu? Ne že byste neměl pravdu, ale můžete mi sdělit, co jste udělali proto, aby se situace na trhu s bydlením zlepšila a také proto, aby bylo vlastní bydlení dostupné ne jen pro hrstku milionářů? Ten problém tu trvá roky a zatím si h...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Je to past, odmítněte to.“ Cecílie Jílková odhalila, co chystá Rakušan a jiní

4:40 „Je to past, odmítněte to.“ Cecílie Jílková odhalila, co chystá Rakušan a jiní

Další pokus o instalaci čínské digitální totality. Tak nazývá v rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz pu…