Na obálce vaší publikace Zapomenuté konflikty se píše, že po skončení studené války „mnohými očekávaný světový mír nenastal“. Kde vznikla představa, že po jejím konci nastane?

Jde o myšlenkový proud, jehož nejznámějším příkladem je americký politolog Francis Fukuyama, který tvrdil, že studená válka skončila vítězstvím západního liberálního kapitalismu. To je v mocenské konfiguraci studené války nesporně pravda, východní blok se ukázal jako systémově nefunkční, neschopný konkurence a to, co nabízel svým obyvatelům, bylo mnohem méně přitažlivé než západní svět. Na druhou stranu je třeba říct, že logika studené války dokázala překrýt mnoho historicky podmíněných animozit, které se zdánlivě vyřešily např. „bratrstvím národů“ a socialistickým internacionalismem. Západ zase podobně spoustu konfliktů překryl tím, že určité oblasti používal v politickém boji proti východnímu bloku a podporoval řadu odpudivých režimů. Studená válka v tom byla nevybíravá a řada režimů, jež podporovaly třeba Spojené státy, byla vším možným jen ne demokratická.

Co tedy nastalo konkrétně po pádu železné opony?

Když studená válka skončila a rozpadl se Sovětský svaz, řada regionálních a místních animozit mezi místními skupinami se rozhořela znovu. Ukázalo se, že konflikty byly pouze potlačeny silnějšími geopolitickými zájmy. Moskva i Washington přestaly podporovat své různé „proxies“ a ti najednou začali čelit řadě nových výzev. To se týkalo třeba Angoly, kde, ve zkratce řečeno, Unita přišla o podporu Západu, MPLA (Lidové hnutí za osvobození Angoly) zase o podporu Východu, a konflikty nezmizely. Některé trvaly celá 90. léta a některé trvají dodnes. Přibylo tedy válek, ale tyto války změnily charakter. Klasická představa, že ve válce proti sobě stojí státní celky, které mají na bojišti armády a politici nebo vojevůdci rozhodují, co se bude dít, už neplatí. V těchto válkách je přítomna řada nestátních aktérů, paramilitárních jednotek, milic apod. A v konfliktech nejde o to, že někdo vyzývá státní moc, častěji na určitém státním území bojují proti sobě tito ozbrojení aktéři. To je typické třeba pro Somálsko, které je jako stát víceméně virtuální.

Co je podmínkou, aby se některý válečný konflikt stal „zapomenutým“?