V pozadí individuálního útoku na život státníka se nachází prastarý archetyp hrdiny, který zabíjí krutovládce a nepřítele lidu. Všichni si pamatujeme slavný výrok ze známého českého filmu: „Vražda na tyranovi není zločinem.“ U počátku dějin římské republiky stál mladý aristokrat Gaius Mutius Scaevola, který se vkradl do etruského ležení, aby usmrtil úhlavního nepřítele Římanů, krále Porsennu. I když selhal a byl zajat, vložil dobrovolně pravici do ohně, a aniž dal najevo bolest, nechal si ji pomalu upálit.

Podobné legendy umožňují jedincům, kteří mají pocit, že jejich život je velkou prohrou a jejich existence je bezcenná, aby se jediným činem vyrovnali největším hrdinům lidských dějin. Pokud strhnu s sebou do záhuby Gaia Julia Caesara nebo třeba Johna Lennona, padne i na mě odlesk jejich slávy.

Ani Německo se atentátům v novodobé historii nevyhnulo. Vzpomeňme jen na spoluzakladatele hnutí Linke Oskara Lafontaina...

Nejen Německo. Francouzský prezident Charles de Gaulle přežil bez úhony třicet pokusů o atentát. Fidel Castro by mohl také mnohé vyprávět. Vypadá to téměř, že v kariéře vrcholných politiků je atentát důkazem jejich relevantnosti. Koho se nikdo nepokusí z politických důvodů usmrtit, nic neznamená. V tomto ohledu mohou Petr Fiala nebo Petr Pavel klidně spát.

Po druhé světové válce vznikla pod záštitou NATO a CIA v západní Evropě v rámci operace Gladio rozsáhlá síť polovojenských struktur, která měla v případě sovětské invaze provádět v zázemí diverzní akce. Mnozí z jejích příslušníků měli nacistickou minulost. Vzhledem k tomu, že ke konfliktu se Sovětským svazem nedošlo, byla zmíněná podzemní organizace využívána k nelegálnímu a násilnému ovlivňování politického života v západní Evropě. Richard Cottrell v knize Gladio, NATO’s Dagger at the Heart of Europe z roku 2015 tvrdí, že členové Gladia byli odpovědní například za útoky na Charlese de Gaulla, svržení a popravu tureckého předsedy vlády Adnana Menderese roku 1961, atentát na papeže Jana Pavla II., únos a zavraždění bývalého italského premiéra Aldo Mora nebo usmrcení švédského ministerského předsedy Olofa Palmeho.

Spojené státy americké sice umožnily v kontextu studené války poválečnou obnovu a prosperitu západní Evropy, ale v pozadí za scénou neváhaly využít brutální sílu, kdykoliv byly jejich zájmy ohroženy.

Fotogalerie: - Armáda v nákupním centru

Co říkáte na konspirační teorie o zásahu zvenčí do Slovenska a pokusu o „Majdan“?

Jsme si jisti, že byla operace Gladio ukončena? Nebo se zrodila její obdoba, která je zaměřena na země střední a východní Evropy? Spojené státy americké jako odcházející hegemon uplatňují hrubou sílu tam, kde dříve stačila soft power.

Americký establishment se pokusil využít Ukrajinu jako nástupiště pro změnu režimu v Ruské federaci a znovuzískání obrovských ruských surovinových zdrojů, a to před konečnou geopolitickou konfrontací s Čínou. Americké elity však přecenily své síly a na Ukrajině utrpěly fiasko, jehož důsledky se snaží oddalovat pouze dalšími masakry ukrajinské mužské populace, která nemá v očích západní finanční oligarchie žádnou cenu. Zhroucení kyjevské vlády, které se blíží, však ohrožuje americkou hegemonii ve střední Evropě. Srbsko, Maďarsko, Slovensko a do jisté míry i Rakousko se snaží o vymanění z americké sféry vlivu a o samostatnou zahraniční politiku sledující národní zájmy.

Robert Fico se stal symbolem státníka, který usiluje o plnou svrchovanost své země. Z hlediska Washingtonu je to „myš, která řvala“. Tím nechci říct, že za útokem na život slovenského předsedy vlády stála CIA, nicméně v každé detektivce musíme nejprve vyloučit aktéry, kteří měli největší motivaci ke spáchání zločinu. A v tomto případě je volba poměrně snadná. Po ztrátě Ukrajiny budou Spojené státy americké bojovat o udržení pozice ve střední Evropě. V průběhu uplynulých tří desetiletí investovaly nemalé prostředky do místních politických elit, neziskových organizací, médií a akademických institucí. To stačí k vyvolání občanské války.

Obávám se, že na Slovensku padly první výstřely otevřeného a nemilosrdného střetu o budoucnost střední Evropy. Budeme strženi do dlouhodobého úpadku jako vazalové amerického impéria, nebo se pokusíme o hledání nosné alternativy a obnovení národní svrchovanosti?

Fotogalerie: - Pár zastávek v Gruzii

Když jsme u Ukrajiny, dovedete si představit, jak budeme deportovat nebo nahánět mladé muže a posílat je šupem na frontu podle pokynů kyjevské vlády? To jsme je před měsíci přijímali ve velkém...

Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby ti, kteří se dříve co nejvíce zasazovali o živelné přijímání uprchlíků ze všech možných i nemožných válečných zón, se nyní aktivně snažili o nahánění co nejvyššího počtu ukrajinských mužů do dobytčáků, které je dopraví na jatka na východní frontě. Uvědomujeme si vůbec, do jaké míry připomíná chování dnešní České republiky jednání Protektorátu Čechy a Morava, který se těšil alespoň jedné výhodě, a sice že nemusel posílat své muže ke Stalingradu a Kursku?

Myslím, že navzdory odmítavému přístupu k nekontrolované migraci bychom měli zaštítit Ukrajince, kteří se nacházejí na našem území; nedovolíme, aby vás mocní tohoto světa posílali na smrt! Zůstaňte zde v bezpečí. Víme rovněž, že poté, kdy byste byli vybiti na linii kontaktu s armádou Ruské federace, bychom vás pravděpodobně následovali my jako další postradatelní Slované. Až se situace ve vaší vlasti vyřeší, můžete se rozhodnout, zda odejdete obnovovat zbytek Ukrajiny, či se přesunete do jiných zemí, nebo zůstanete zde a stanete se plnohodnotnými a produktivními občany České republiky.

Fotogalerie: - Konvoj svobody

Francii se bouří i zámořská teritoria – aktuálně Nová Kaledonie…

Osud Francie a jejího impéria je zhuštěným příběhem úpadku západní civilizace.

Po druhé světové válce se Francie, vedená snahou odčinit ponižující kolaps na jaře 1940, pokusila udržet koloniální nadvládu v Indočíně a v Alžírsku. V obou případech neuspěla, nicméně si až do nedávna dokázala zachovat silný ekonomický a politický vliv ve frankofonní západní Africe. Mezitím však od konce 40. až do 70 let 20. století procházela Francie impozantním hospodářským a kulturním vývojem, a především prezident generál Charles de Gaulle prováděl zahraniční politiku nezávislou na Spojených státech amerických.

Poté se ale prezident François Mitterand strategicky přepočítal, když čelil obavě z obnovení německé moci po jeho sjednocení prohlubováním evropské integrace a dohodou z Maastrichtu. Jak napsal francouzský demograf a historik Emmanuel Todd, euro se ukázalo být stejně (ne)spolehlivou obranou proti německé hegemonii jako Maginotova linie. Francie se nyní nalézá v pasti neproduktivního a stále více iracionálního modelu evropské integrace a vnitřních sociálních problémů způsobených zejména neschopností integrovat rostoucí muslimskou komunitu. To má samozřejmě dopad na klesající prestiž Francie ve světě a neklid v zámořských državách.

Již zmíněný Emmanuel Todd ve své poslední knize příznačně nazvané Porážka Západu dospěl k závěru, že národy západní Evropy ztratily schopnost jednat kolektivně jako racionální a pragmatická společenství a jsou ovládány elitami bez pevného hodnotového zakotvení a intelektuální a morální síly.

Na druhé straně bych zcela nepodceňoval francouzskou flexibilitu, schopnost překonávat velké historické krize a potenciál francouzského lidu, který mnohokrát prokázal odvahu k revoltě. Je možné, že v budoucnosti, až bude kolaps americké moci zcela zjevný, to bude právě Francie, která jako jeden z prvních západních států přijme nové světové uspořádání a požádá o členství ve společenství BRICS.

Psali jsme:

Profesor Budil o migraci: Snaha elit o globální proletariát

Ruský obrat k Asii a úpadek USA. Profesor Budil o sázce Západu, která nevyšla

Profesor Budil: Neschopná vláda. Takhle lehké to Babiš ještě neměl

„Pražáci, chcete jídlo alespoň za současné ceny?“ Z venkova drtivě. Co město neví

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.