Jakou událost roku 2020, který provázel hlavně nový typ koronaviru, považujete za nejdůležitější?

Událost, která byla spojená s koronavirem, je v podstatě změna poměrů sil – řečeno vojenskou terminologií. Jednotlivé státy reagovaly různě, tak, jak jim to umožňuje jejich státní zřízení. Narážím na to, že například Čína byla schopná zavést drastická opatření, která znamenala v řadě případů omezení osobních svobod a lidských práv občanů, což nemohly například státy Evropy nebo Spojené státy americké, které mají demokratická zřízení, a tudíž řadu opatření nemohly provést tak dramaticky. To je jedna z věcí, která bude mít na budoucnost poměrně velký dopad, protože se začnou výrazně měnit vztahy, které jsou ovlivněny ekonomikou. S koronavirem se země potýkají a budou potýkat ještě nějakou dobu, což vytvoří velmi nestabilní prostředí a úplně jiné hranice vlivů jak z globálního, tak regionálního hlediska.

To je tedy koronavirus. Kterou událost kromě koronaviru považujete za podstatnou?

Jeden velký posun, který existuje s končícím obdobím prezidenta Trumpa jako prezidenta Spojených států amerických – některá jeho rozhodnutí, například snižování počtu amerických vojáků v Afghánistánu i v Iráku, budou mít negativní dopady na tamní regiony. S odchodem prezidenta Trumpa se změní i přístup Spojených států amerických k evropským spojencům, Severoatlantické alianci, což bude mít zase z hlediska emancipace Evropy také negativní dopad na Spojené státy americké. Ústy prezidenta Trumpa Spojené státy vyžadovaly, aby se Evropa mnohem více věnovala vlastní obraně. Ten tlak byl tak silný, že se tento proces skutečně zrychlil a já si myslím, že Evropa nebude mít tendenci se znovu vrátit k onomu pozvolnému a laxnímu přístupu k vlastní obraně.