Sympatizujete s bojem tibetského lidu proti čínské okupaci, známá je také vaše schůzka jako ministra kultury s tibetským dalajlámou. Proč je potřeba upozorňovat na situaci nám tak vzdálené země ve střední Asii? Někteří zastánci komunistické Číny tvrdí, že okupací došlo k osvobození Tibetu od feudálního systému, který tam do té doby vládl.

Desátého března jsme si připomínali 59. výročí okupace Tibetu vojsky komunistické Číny, tehdy bylo na straně Tibeťanů zhruba osmdesát tisíc mrtvých a potom asi milion Tibeťanů zemřelo v koncentračních táborech. Ta čísla jsou otřesná. Jestliže tam lidé dodnes protestují proti čínské okupaci, těžko lze hovořit o nějakém osvobození, jak to někteří interpretují. Přes sto padesát tisíc Tibeťanů odešlo po okupaci do exilu, především do Indie, kde žije také dalajláma. Jsou tam i některé kláštery, které vychovávají mnichy v duchu tibetského buddhismu. Já jsem měl v loňském roce možnost navštívit himálajské království Bhútán, které se někdy nazývá Dolní Tibet. Je to něco, kde si člověk trochu může představit, jak by to v Tibetu mohlo vypadat, kdyby tam nedošlo k čínské okupaci. Bhútán je monarchie, v jejímž čele stojí král, který je velmi oblíbeným panovníkem. Je tam velké propojení moci duchovní a moci světské, které se projevuje v řadě vládních budov, které jsme navštívili, například tak, že v polovině budovy je státní instituce a ve druhé polovině klášter. Toto provázání je velice silné. Je tam velmi zajímavý státní projekt „hrubé domácí štěstí“. Uvědomují si, že duchovní a kulturní hodnoty jsou něčím, co je silným momentem, který odlišuje tuto zemi od jiných částí světa. A hlásí se k tomuto buddhistickému odkazu. Samozřejmě hranice s Čínou je uzavřena, nejsou tam žádné politické kontakty. Zemi chrání jednak obrovské himálajské velehory a vojenskou ochranu Bhútánu poskytuje Indie. Ale ohrožení ze strany čínské supervelmoci ovládané komunisty si tam uvědomují velmi výrazně. To jsou takové moje doteky s touto oblastí světa. A myslím si, že není možné nechat bez povšimnutí, když někdo obsadí jinou část světa jako třeba Krym, a je nutné na to upozorňovat. A protože v samotném Tibetu za vyvěšování vlajky hrozí vězení, je třeba, aby svobodný svět reagoval tak, že bude tibetské vlajky vyvěšovat sám. Tak jak je tomu třeba v České republice.

Čínský režim nepronásleduje jen Tibeťany, ale i příslušníky jiných národností, například Ujgury, nebo příslušníky hnutí Falun Gong za jejich víru. Dokonce bylo zjištěno, že politickým vězňům v Číně bez jejich souhlasu odebírají orgány.

Ano, to je strašlivá věc, že se komunistický režim uchyluje k těmto praktikám. To až připomíná osvětimské lékařské pokusy Josefa Mengeleho. Je otřesné, že lidé, kteří žijí zdravým způsobem života, což právě příslušníci hnutí Falun Gong praktikují, například abstinují, pravidelně cvičí, jsou z politických důvodů zavíráni do věznic a jsou jim násilím odebírány orgány. A s jejich orgány režim obchoduje. To je naprosto nepřijatelné. Některé státy, například Izrael, proto přímo zakázaly turistiku svých občanů do Číny kvůli transplantacím orgánů, zabýval se tím i Evropský parlament, tomuto problému se věnuje i Kanada. Když jsem byl ministrem kultury, měl jsem možnost se setkat s kanadským právníkem, který o těchto praktikách měl v České republice řadu přednášek. 

Proč komunistický režim pronásleduje zrovna hnutí Falun Gong, které je vlastně naprosto apolitické?