Že je zdravotnictví protkáno řadou vážných problémů se ví už hodně dlouho. V čem vy osobně vidíte skutečně ten největší problém?

Největší problém vidím jednoznačně v personálním deficitu, tedy nedostatku lékařů, zdravotních sester a dalších důležitých profesí pro celé zdravotnictví. Tento nedostatek není absolutní, jde spíše o nevyváženost mezi počtem lékařů ve velkých městech, resp. fakultních nemocnicích, a v menších nemocnicích tzv. okresního typu. Je zarážející, že zvláště mladí lékaři dávají přednost fakultním nemocnicím, kde se jich tlačí a teoretizuje hned několik kolem jednoho pacienta, než aby se v okresních nemocnicích mohli učit rychleji přímo v praxi. 

V jaké kondici je v tomto ohledu zdravotnictví ve Zlínském kraji? Projevují se v našem regionu tyto problémy ještě nějak výrazněji?

Obecně jde o problém, který postihuje ve stejné míře celou republiku, ale kraje, kde nejsou již zmíněné velké, resp. fakultní nemocnice, mají problém výraznější. A to je právě případ Zlínského kraje, na který celkové problémy českého zdravotnictví dopadají o to intenzivněji a závažněji.

Přestože problematika zdravotnictví je spíše celostátním tématem, Zlínský kraj je přinejmenším v roli zřizovatele čtyř nemocnic. Jak velký manévrovací prostor má hejtmanství k tomu, aby pomohlo zlepšovat kvalitu a dostupnost zdravotní péče v regionu? 

Zlínský kraj je jako zřizovatel krajských nemocnic zodpovědný hlavně za výběr jejich vedení, které pak zodpovídá za chod jednotlivých nemocnic, kvalitu a dostupnost poskytované zdravotní péče i další rozvoj nemocnic. Pevně věřím, že hejtmanství bude i v dalších letech nemocnice modernizovat, kvalitativně rozvíjet, personálně stabilizovat a odborně posilovat. Zvyšování úrovně kvality poskytované zdravotní péče musí být pro zlínské hejtmanství tím hlavním a nejdůležitějším úkolem při zabezpečování veřejných služeb.

V minulosti se ve Zlínském kraji hodně mluvilo především o nové nemocnici, resp. modernizaci Krajské nemocnice Tomáše Bati. Patřil jste vždy k těm, kteří odmítali plán výstavby zbrusu nové nemocnice. Nezměnil jste za uplynulé čtyři roky názor?

Ani v nejmenším. Vzdušné zámky nelze ve zdravotnictví tolerovat. Jde přece o to nejcennější, zdraví nás a našich blízkých. Jsem si jistý, že pokud by tehdy tento „projekt“ prošel, tak v tuto chvíli novou nemocnici nemáme a z původní Baťovky by mezitím zbyly jenom ruiny. Proto jsem rád, že v tuto chvíli má Krajská nemocnice Tomáše Bati jasný plán, podle kterého bude postupovat modernizace nemocnice v jejím současném areálu. To, že to nebude úkol lehký, je asi všem jasné. Ale věřím, že je to jediná správná cesta.

Do jaké míry ovlivňuje modernizace nemocnic kvalitu poskytované zdravotní péče? Vždyť víc se mluví o investicích do budov, než o personálním zajištění nemocnic…

Je pravda, že personál je základ celého zdravotnictví. V tomto ohledu vidím naprosto jasnou prioritu a myslím si, že je důležité, aby také v příštím krajském zastupitelstvu seděli lidé, kteří budou hlasem lékařů, sester a všech, kteří se podílí na zajištění kvalitní a dostupné zdravotní péče v našem regionu. Abychom však mohli usilovat o nové lékaře, zdravotní sestry a další zdravotníky, musíme jim nabídnout také odpovídající zázemí a moderní technické vybavení. A proto jsem přesvědčen o tom, že nastavený modernizační proces v jednotlivých nemocnicích napomůže k větší úspěšnosti v získávání nových mladých posil do celého zdravotnictví v našem kraji.

Kdybyste měl alespoň ve stručnosti vyjmenovat, jak byste chtěl tyto neduhy řešit, na co byste se soustředil?

Je třeba se soustředit na udržení současných a získání nových zdravotníků. Zní to jako rada královská, ale umělá inteligence je zatím nahradit v plném rozsahu neumí, a ještě pár desetiletí umět nebude. Určitou možnost vidím v nastavení systému tzv. školitelů, dobře motivovaných zkušených lékařů, kteří by byli i v našich nefakultních podmínkách schopni a ochotni se mladým kolegům odpovídajícím způsobem věnovat.

Zdravotnictví, to nejsou jen nemocnice, ale také praktičtí lékaři, pediatři či ambulantní specialisté, kterých je v našem regionu také kritický nedostatek. Co s tím?

Musíme cíleně vytvořit podmínky pro to, aby lidé obecně považovali náš kraj za skvělé místo pro život, kam by se po studiích mladí rádi vraceli a starší chtěli v klidu dožít. To ovšem platí nejen pro zdravotníky, ale i pro všechny ostatní profese. Souvisí to samozřejmě s otázkami bydlení, školství, sociálních služeb, zábavy a bezpečnosti. A že by to stálo moc peněz? Ano, nic není zadarmo, ale vždy je to o tom umět stanovit priority a podle těchto priorit také racionálně nakládat s veřejnými prostředky. Věřím, že v tomto budeme jasným hlasem občanů našeho kraje, a nadále se budeme zasazovat o řešení těchto prioritních témat.