Spoluzakladatel ODS Miroslav Macek ve své pravidelné středeční glose upozornil, že loni vzrostly proti roku 2021 příjmy státního rozpočtu o 9,2 procenta, tedy o 137,2 miliardy korun. Přesto hospodaření státu skončilo se schodkem 360,4 miliardy korun a bylo třetí nejhorší v historii. „Ovšem opovažte se podle toho hodnotit Fialovu vládu!“ dodal ironicky. Lze ale takto zjednodušeně Fialovu vládu hodnotit?
Lze. Mám pocit, že jsme o tom tady už mluvili, i když v jiné souvislosti, ale opakování matka moudrosti:
Před nějakým časem jsem byla součástí diskuse několika ekonomů na téma veřejné finance. A jeden z ekonomů obhajoval vysoké schodky státního rozpočtu tvrzením, že „stát to unese, žádný bankrot nehrozí“. To je celkem jistě pravda, že v tuto chvíli bankrot nehrozí, ale o tom to vůbec není, to je jen odvádění pozornosti. Jádro problému s deficity veřejných financí a s hospodařením státu je úplně jinde.
Jde o to, že čím větší příjmy státního rozpočtu, tím víc stát odčerpává peněz soukromému rozpočtu. Neboli tím víc bobtná státní sektor na úkor soukromého. A průšvih je, že EU jako celek se již přehoupla přes 50 % HDP – více než polovinu toho, co je v EU vyprodukováno, zabaví stát. Pokud bychom položili jakousi imaginární hranici, že je-li větší soukromý sektor než státní, pak jsme v kapitalismu, a je-li větší státní sektor než soukromý, pak jsme v socialismu, pak EU již je socialistická. A jak víme, socialismus nikdy v dějinách nefungoval. Nikdy. Vždy skončil fiaskem a zchudnutím obyvatelstva spojeným s nesvobodou.
Jinými slovy – nedívejme se prosím na hospodaření vlády primitivně účetně, jestli to účetně vyjde, či nikoliv. I kdyby rozpočet hospodařil s nulovým schodkem, výše jeho příjmů je průšvih. Před rokem 1989 také československý státní rozpočet neměl schodky, a byli jsme kvůli socialismu nesvobodní a chudí. Musíme se dívat na míru přerozdělování, a ta stále roste a je už katastrofálně vysoká. Už jsme se tím dostali na šikmou plochu, kdy relativně ke světu budeme stále víc chudnout. To je to, o co v hospodaření státu jde.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník