Evropská unie zmrazila majetek šesti firmám, které stavěly most na Krym. Podle názoru zemí Unie totiž firmy podpořily upevňování ruské kontroly nad nezákonně anektovaným Krymským poloostrovem. Krok, který zvyšuje počet společností dotčených unijními sankcemi na 44, v úterý oznámila v tiskové zprávě Rada EU. Ruské ministerstvo zahraničí nové sankce označilo za „podvratnou politiku namířenou proti obyvatelům Krymu“. Co říkáte této situaci?

Ruská federace v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem obsadila Krym. Na tom se shoduje celý svět. Není jediná země, která by tuto anexi uznala. Některé země světa, mimo jiné i EU v reakci udělala určitá opatření. Už v březnu 2014 byly uplatněny určité sankce mimo jiné i na firmy, které se účastní velkých strukturálních projektů na Krymu. Toto platí a bylo obnoveno letos 18. června na další rok. Firmy, které krymský most stavěly, pod sankční režim patří a přirozeně byla jejich jména do tohoto seznamu zařazena. Není to žádné zpřísňování sankcí, jde o zachování režimu, který byl nastaven v reakci na protiprávní anexi Krymu Ruskou federací.

Kyjev podal na Rusko žalobu k Mezinárodnímu soudnímu dvoru. „Most se okupantům ještě určitě bude hodit, až se budou narychlo stahovat z našeho Krymu,“ napsal na Facebook ukrajinský prezident Petro Porošenko. Ukrajina se obává, že most odřízne ukrajinské přístavy v Azovském moři. Psal idnes.cz. Hrozí tato možnost? A co růst ekonomiky na Krymu, ten je přeci potřebný…

Most samozřejmě Krym s Ruskou federací spojuje, protože Krym neměl po souši přímou hranici s Ruskou federací. Veškerá doprava, postup zboží, vše se dělo přes Ukrajinu. To je bez debat. Ale máme situaci, kdy anexe není uznaná mezinárodním společenstvím.

A co když politika sankcí spíš podpoří odpor Rusů vůči Unii?

Nejde o odporu Rusů vůči Unii. Protiunijní, protizápadní propagandu ruský Putinův režim dělal dávno před anexí Krymu. Mělo by být v zájmu jak Rusů, tak Ukrajinců situaci řešit, protože neprospívá nikomu. Lidé, kteří žijí na Krymu, by potřebovali žít v normální situaci, kde by fungoval obchod, turistika, Krym má obrovský turistický potenciál a mohl by se stát turistickou perlou v Černém moři. Ale dokud bude tato situace trvat, tak se nepohne dopředu.

Rusové anektovali území, vměšováním, včetně ozbrojeného na východě Ukrajiny, si popudili vůči sobě na dlouhé generace dopředu národ, kde konec konců původní ruský stát, kyjevská Rus v 10. století vznikla. V zájmu Rusů by mělo být mít, jak se říkalo, s tímto bratrským národem, co nejlepší vztahy. Oni mají naopak s více než čtyřicetimilionovou Ukrajinou napjaté vztahy a jsou více či méně ve válečném stavu.  

• ROZHOVOR s Jaroslavem Doubravou po jeho návštěvě Krymu

Na Krym celkem často jezdí senátor Jaroslav Doubrava. Aktuální návštěva pro něj byla překvapením. Byl nadšený z toho, jaký kus práce na Krymu udělali. „Jsem vedle, už když jen vidím letiště v Simferopolu. To je něco úžasného. Zpravují se komunikace, budují se nové školy. Budují se i nové kostely, byť si myslím, že to by zrovna mohlo počkat,“ uvedl pro ParlamentníListy.cz. Vzpomínal i na to, jak hovořil s dělníky, kteří podle něj pracují „nepřetržitě“. Ti jsou prý spokojení, protože konečně dělají pro sebe. Co k tomu říci? Jaké zprávy se dostávají k vám?

Na okupovaný Krym jezdí i komunisté. Krym byl anektovaný, nikým na světě není anexe uznána. Mně to připadá, jako když lidé z Evropy jezdili do stejně anektovaných Sudet po mnichovské dohodě, po podzimu 1938, také posílali zprávy o tom, jak se tam lidem daří dobře, jak to tam všechno kvete. Návštěvy pana senátora Doubravy a českých komunistů bych přirovnal k návštěvám těchto lidí do okupovaných Sudet po roce 1938. Vše, co dělají, je legitimizace této okupace stejně tak, jako to dělali někteří lidé po anexi Sudet. Bohužel. Tak se chová senátor Doubrava, tak se chovají čeští komunisté. To je všechno, co se dá k tomu říct.