Když jsem vás před časem kontaktoval se žádostí o rozhovor, tak jste se omluvil, že se zrovna vydáváte na plavbu po moři. Zabloudily během ní vaše myšlenky někdy k tomu, jak to v naší zemi vypadá, a pokud ano, byl ten pohled z odstupu pro Česko příznivější?
Počátkem dubna jsem byl členem československé posádky převážející plachetnici z Mallorky do chorvatského Zadaru. Dva týdny non stop plavby. Přes Menorku, Sardinii, Usticu, Lipary, Messinu. Cestou nás provázela hejna delfínů, potkali jsme desítky želv, měsíčníky, za Messinou dokonce tři žraloky velké bílé. Většinu času bez mobilního připojení, bez zpráv o tom, co předvádí naše politické reprezentace. Byla to obrovská úleva. Detox. Psychopati na naší politické scéně těží z toho, že jejich negacím věnujeme pozornost, necháme se jimi zaměstnávat. Zatímco na lodi jsem ani jednou nezvracel, při sledování politické scény se mi dělá nevolno. Doporučuji sledovat z velkého odstupu nebo nadhledu, jinak škodí zdraví.
Nejsme ale vůči situaci u nás doma v tom každodenním životě přece jen přespříliš kritičtí? Mnozí u nás s až nábožnou úctou vzhlížejí k Německu, ale když se podíváme, jak se země našich západních sousedů mění v důsledku kancléřkou Angelou Merkelovou nezvládnuté migrační situace, tak na takovou politickou reprezentaci bychom také moc hrdí být nemohli, není to tak?
Angela Merkelová migrační krizi nezpůsobila. Snaží se ji řešit. Na rozdíl od naší politické reprezentace, která jen ze zákrytu kritizuje, dává knížecí rady a řídí se heslem: Kdo nic nedělá, nic nezkazí. Možná, že Angela Merkelová situaci ze začátku nevyhodnotila správně. Otázkou je, zda mohla vývoj předvídat. Migrační krize je tak obrovský problém, že ji mohou a musí řešit všechny státy. A nejen Evropy. Je logické, že pokud odmítáme přijmout migranty, zvažuje Evropská unie jiné možnosti: kvóty, finanční spoluúčast… Nelze nečinně přihlížet náporu, kterému čelí Itálie, Španělsko, Malta… Pokud chceme těžit z výhod, které z členství v Evropské unii plynou, musíme přijmout i zodpovědnost, podílet se na pomoci zemím a lidem v nouzi. Premiér Babiš je ve schizofrenní situaci. Jeho impérium stojí na dotacích, obchodu se Západem. Přitom odmítá solidaritu a s prezidentem Zemanem nás táhnou na Východ. Pokud budeme solidaritu dál odmítat, odmítne vyspělá Evropa nás. Evropská unie se bez Česka a Agrofertu nepoloží. Agrofert a Česko bez EU velmi rychle.
Ještě jednou otázkou zůstanu u Angely Merkelové. Co říkáte tomu, že pod tlakem domácí kritiky včetně sporů se šéfem sesterské CSU Horstem Seehoferem kancléřka dohání politické body výroky, že pro vyhnání Němců ze zemí střední a východní Evropy po druhé světové válce neexistovalo morální ani politické ospravedlnění, jako by tu nebylo zabrání československého pohraničí po Mnichovu?
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník