Dva velké polistopadové průšvihy v nájemním bydlení. Stanislav Křeček varuje před vážným problémem

25.02.2019 21:06 | Zprávy

ROZHOVOR „Názor, že zrychlení stavebního řízení by napomohlo k odstranění nedostatku dostupných bytů, je první z omylů, na který zde chci upozornit. Pokud v nově postavených bytech bude nastaveno stejně vysoké nájemné, ničemu nebude pomoženo,“ konstatuje v rozhovoru pro PL.cz zástupce ombudsmanky Stanislav Křeček. „Celospolečenský hon na obchodníky s chudobou je druhým z omylů, na který bych rád upozornil. Tito obchodníci jsou totiž jediní, kteří zajišťují jakési bydlení pro lidi, kterým nikdo jiný bydlení neposkytne. Nedokážeme-li jako stát zajistit takovým lidem jiné, důstojnější bydlení, pak mi připadá trochu hloupé to vytýkat těm, kteří takové bydlení zajišťují,“ dodává.

Dva velké polistopadové průšvihy v nájemním bydlení. Stanislav Křeček varuje před vážným problémem
Foto: Hans Štembera
Popisek: Stanislav Křeček

Podle údajů developerské společnosti Trigema vzrostlo loni průměrné nájemné v Praze za metr čtvereční (bez poplatků) na 340 korun. V žádaných částech Prahy stojí metr i 400 a více korun měsíčně. Za padesátimetrový byt v Praze tak bez poplatků zaplatíte klidně 20 tisíc měsíčně. Je realitní trh bublinou před prasknutím, nebo ceny odpovídají skutečné hodnotě?

Takové ceny neodpovídají ničemu jinému než přání majitelů. Je ovšem třeba zdůraznit, že se jedná o ceny nabídkové, tedy ty, které majitel požaduje, reálně je situace sice trochu jiná, ale nikoliv vyhovující. A nejen u nás. V celé Evropě se problematika bydlení obyčejných lidí stává vážným i politickým problémem, který podle mého ukazuje, že dosavadní způsoby řešení selhávají a že zde, jako v celé řadě jiných věcí, je zapotřebí radikálních změn. Nevím ovšem, zda jsme na to dost připraveni. Jde zde o zjevný střet dvou lidských práv: práva vlastnického a práva na důstojné bydlení. Stát a celá společnost si bude muset vybrat…

Člen bytové komise na Praze 3 Filip Hausknecht za Zelené navrhl, aby stát mohl vyvlastnit nedostatečně využívané nemovitosti. Lze nějak definovat, která nemovitost je dostatečně využívaná a která ne? Jde v tomto případě o veřejný zájem? A co je vlastně veřejným zájmem?

Zděšení, které u některých tyto návrhy vyvolaly, ukazuje to, co jsem řekl shora: nevím zda jsme na radikální řešení bytových problémů dostatečně připraveni. Ono samozřejmě ani tak nejde o vyvlastnění, ale o to, že činžák ve městě není totéž co hájovna uprostřed lesa a na oba typy nemovitostí vztahovat stejné pojetí soukromého vlastnictví není možné. Činžák je součástí obce, byl zřízen za určitým účelem a veřejným zájmem jistě je, aby se nakládání s ním podřídilo širšímu než pouze soukromému zájmu – na rozdíl od hájovny uprostřed lesa.

Zdanění prázdných bytů je v Evropě zcela běžné a právo obce obsadit byt nájemcem, pokud tak neučiní ze spekulativních důvodů majitel, již v Evropě existovalo a dovedu si ho docela dobře i nyní představit. Dnes prakticky žádný předmět, který je vlastnictvím, nemůže být užíván pouze podle přání vlastníka a není žádný důvod, aby nemovitosti byly výjimkou.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Oldřich Szaban

Evropská unie prosazuje šmírování vaší soukromé komunikace přes mobil

Je to pravda? Aspoň to tvrdí Okamura. A jestli ano, nemyslíte, že je to dost přes čáru? A kdo jako přesně by měl podle EU mít právo číst soukromou korespondenci? A to jako kohokoliv, jen tak?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Stanjurova čísla vycucaná z prstu. Plakal bych, říká Hrnčíř z SPD

20:24 Stanjurova čísla vycucaná z prstu. Plakal bych, říká Hrnčíř z SPD

Říkali jsme to a nedělá nám radost, že se to naplňuje. Tak komentuje poslanec Jan Hrnčíř fungování s…