Překvapilo vás, že Rusko opouští na příkaz prezidenta Vladimira Putina Sýrii, nebo jste to čekal? Do Ruska se má vrátit velká část leteckých sil nasazených v Sýrii, zůstane tam podle ruských zdrojů jen asi tisíc členů vojenského personálu a systém protiletadlové obrany na dvou syrských základnách.

To muselo překvapit každého, když Rusové ohlásili stažení svých jednotek a Putin prohlásil, že svých cílů dosáhli. Myslím, že to muselo být všeobecné překvapení, a kdo tvrdí, že to tušil, musí si podle mne vymýšlet, protože tomu, že se Rusko k takovému kroku odhodlá, nic nenasvědčovalo, alespoň podle informací, které jsme měli k dispozici.

Jak si tento krok vysvětlujete? Skutečně je důvodem stažení většiny sil ruského letectva ze Sýrie, že „ruská armáda splnila základní uložený úkol“, jak prohlásil ruský prezident, přestože válečný konflikt stále pokračuje?

Myslím, že těch důvodů, proč se Rusové částečně stáhli, je několik. Za prvé ten, že probombardovali cestu syrskému prezidentovi Bašáru Asádovi na mírová jednání, takže je v zásadě v mnohem lepší vyjednávací pozici, než byl před tím, co Rusko vstoupilo do tohoto konfliktu. O tom není pochyb. Za druhé: tím, že Rusko ohlásilo, že nebude bombardovat, já nepoužívám výraz umírněnou syrskou opozici, ale že již nebude bombardovat syrskou opozici, ale pouze Islámský stát a an-Nusru (syrská odnož al-Káidy – pozn. red.), podpořili zcela nepochybně chuť syrské opozice ukončit válku, protože to je také v zájmu Ruska, aby se válka v Sýrii ukončila. Třetí věc je, že Rusko přišlo s diplomatickou iniciativou, která zcela nepochybně byla konzultována a sladěna s postojem Bašára Asada. Za čtvrté, Rusko demonstrovalo touto operací, že je schopno nasadit především své letectvo jak na taktické, tak strategické úrovni, a potvrdilo si v praxi, že je schopno pozemní cíle ničit efektivně. Navíc mělo výhodu ve srovnání s Američany, kteří létají ze základen, které jsou podstatně dál, než je Islámský stát. Rusko létalo ze základen v Sýrii, takže jejich efektivita bombardování s počtem letounů, který byl připraven, byla vyšší než efektivita amerického bombardování vzhledem k podstatně větší vzdálenosti, z které létali Američané. Já neumím říci, zda Rusové bombardovali brutálně, to znamená, že si nedělali žádné starosti, jestli budou při tom zabíjeni i obyčejní civilisté. Jen vím, že každé bombardování je brutální, protože pokud se bombardují vojenské cíle v blízkosti lidských obydlí, vždycky to odnesou nevinní lidé. Zároveň Rusko demonstrovalo potencionálním zájemcům, že má špičkovou leteckou techniku, to znamená vrtulníky MI-28, což je nějaká protiváha amerického Apache, a Kamovy 52, které jsou velmi kvalitní vrtulníky, samozřejmě také letouny SU 35 a další, a že tato technika obstála i při nasazení v boji. Takže to je pro ně další pozitivní efekt z celé operace. A současně mají vytvořeno předpolí pro to, aby se kdykoli, když si to situace vyžádá, mohli vrátit k větší formě bombardování. A je evidentní, že celým svým angažmá dávají najevo Američanům, že by také jako Rusové měli dosáhnout většího úspěchu, a to pokud jde o likvidaci Islámského státu.

Takže celkově bylo pro Rusko zapojení do válečného konfliktu v Sýrii úspěšné, proto ho mohli předčasně ukončit?

Nepochybně. Oni si zajistili základnu v Tartúsu a v Latakíji, o tu by mohli pádem Bašára Asada přijít. Řekněme si na rovinu, že Bašár Asad není ten, koho by milovali, je to prostě jen spojenec z rozumu, nikoli z lásky, ale tím si zajistili svoji vojenskou přítomnost, protože na rozdíl od Spojených států amerických, které mají asi čtyři sta základen mimo svá území po světě, Rusové mají námořní jednu, a to je Tartús. Druhá věc je, že vstoupili poměrně robustně na mezinárodní scénu, vstoupili poměrně robustně do konfliktu a podařilo se jim přece jen udělat taková opatření, byť se to nelíbí těm, kteří jsou proti Bašáru Asadovi, na eliminaci velké části syrské opozice. To, že bombardovali všechny opoziční skupiny, které Asad jednotně nazývá teroristy, nemůže nikoho překvapit, protože Bašár Asad prostě pozval Putina, aby mu pomohl, proto pro Putina nebyl žádný důvod rozlišovat mezi Islámským státem, an-Nusrou nebo Svobodnou syrskou armádou apod. Podle mne svým způsobem Rusové trochu nachytali i Spojené státy americké, které se v tom konfliktu příliš neangažovaly, kromě letecké operace nevyvíjely žádné velké úsilí, aby se situace zklidnila. Myslím, že to se Rusům povedlo, určitě si zvedli národní sebevědomí, říkají si, jsme dobří, umíme to. A pomohli si i v tom, jak už jsem uvedl, že ukázali potencionálním kupcům, že jejich zbraně jsou kvalitní, prověřené v bojové činnosti. A to, že obstály v bojové činnosti, nepochybně zvyšuje zájem odběratelů o jejich zbraně a nemají jich málo.