Nedávno jste se stal členem zahraničního výboru Evropského parlamentu, do konce vašeho mandátu ale zbývá pouhý rok. Co je na tu dobu pro vás hlavní prioritou?

Svými zkušenostmi chci přispět ke zlepšení vztahů převážně se zeměmi mimo EU. Za těch devět let jsem získal mnoho mezinárodních kontaktů, které mohou přispět k prohloubení spolupráce s těmito zeměmi. Osobně bych se chtěl zaměřit na země Střední Asie, kam spadá Kazachstán, Turkmenistán či Uzbekistán. EU vidí potenciál v tomto regionu, který byl dlouhou dobou pod ruským vlivem. Ten však i kvůli válce na Ukrajině slábne a některé země cítí možnost se ze spárů Ruska vymanit. Respektive se rozhlížejí, kdo by mohl být dalším významný partnerem, a EU parametry kvalitní a respektované spolupráce nabízí.

Tento výbor je v Evropském parlamentu považován za jeden z nejprestižnějších. Můžete prozradit něco více, kdo v něm zasedá, jaké věci se aktuálně řeší?

Máte pravdu, patří k těm nejprestižnějším. Zájem o křeslo ve výboru je opravdu velký. Za Českou republiku jsem jediným tzv. plnohodnotným členem (někteří čeští europoslanci jsou tzv. náhradníci). Zasedají v něm bývalí premiéři a ministři či zkušení diplomaté. Ze jmen zmíním třeba bývalého polského ministra obrany a ministra zahraničních věcí Radoslawa Sikorského, bývalého estonského ministra zahraničních věcí Urmase Paeta, bývalého předsedu vlády Bulharska Sergeje Staniševa či bývalého polského ministra zahraničních věcí Witolda J. Waszczykowského.

V nedávné době se řešila například Albánie a její pokroky v přístupových jednáních. Výbor ocenil dosavadní úsilí země v otázkách reforem, které jsou nutné pro vstup do EU. Albánie požádala o vstup v roce 2009 a v roce 2014 jí byl udělen status kandidátské země. Od té doby pracuje na integraci a implementaci evropských zákonů do svého systému. Z geopolitického hlediska je to významný partner pro EU.

Tento týden jsme měli na slyšení šéfa unijní diplomacie Josepa Borella, z jehož vystoupení jsem byl ale velmi zklamaný. Místy působil zmateně a na většinu otázek neodpověděl. Ani mou otázku nezodpověděl, čekal jsem od jeho vystoupení víc. Domnívám se, že na takto vysoký post už pan Borell ve svých 76 letech nestačí.

Ucházíte se o post předsedy parlamentní delegace pro země střední Asie. Jak se zájmy EU v tomto regionu změnily po začátku ukrajinské války?

Největší posun vidím u Kazachstánu, který se i podle posledních mediálních výstupů pomalu odstřihuje od Ruska. Jasně patrné je to z rozhovoru běloruského prezidenta Lukašenka s kazašským prezidentem Tokajevem, jenž odmítl nabídku zapojit se do Svazu Ruska a Běloruska. Slibu o dodání jaderných zbraní se prezident Kazachstánu vysmál.

Jak jsem zmínil výše, Evropská unie může nabídnout rovnocenné partnerství a vzájemnou spolupráci, což tyto země s Ruskem neměly. Ten vztah nebyl rovnocenný. Důkazem jsou nedávná slova ruského propagandisty a novináře Dmitrije Stěšina, že Moskva má historické právo na oblast severního Kazachstánu. V roce 2022 se postavil proti Kremlu i Uzbekistán, když Moskva požadovala, aby stát spolu s Kazachstánem a Ruskem vytvořil plynovou unii, kde by hlavní slovo měl pochopitelně Putin.

Určitý odklon některých zemí z toho regionu od Ruska ale zaznamenala i Čína, která si na oblast dlouhodobě myslí.