Co rok 2021 ukázal o zahraniční politice?

Ukázal, že globální problémy, jako je pandemie, se musejí řešit společně a doprovodné jevy jsou velmi ohrožující do budoucna – jako nelegální migrace a terorismus, a ty také chtějí společné řešení. Zkrátka sázet pouze na individuální obranu či strategii jednotlivých států je chyba.

Zároveň slýcháme od některých států Evropské unie, že by některé pravomoci chtěli ponechat na daných vládách. Jako příklad můžeme uvést Maďarsko a LGBT problematiku, Polsko a emisní povolenky…. Jak v kontextu toho, co říkáte, vnímáte takové názory?

Podle mne je problém v tom, že do evropských struktur evropské státy do klíčových pozic v Evropě delegovaly politiky druhé až třetí kategorie. Evropská unie nemá jedinou osobu, kterou bych označil za vizionáře Evropy nebo lídra, který by si věděl rady a říkal, jakým směrem má Evropa jít. To neznamená, že ho všichni poslechnou, ale není tady vizionář. Jedná se o technokratické řešení Evropy, a to je málo.

Nejste sám, kdo volá po změnách v Evropské unii nebo po změně přístupu k některým plánům. Dočkáme se změny v roce 2022?

Podle mne Evropská unie nepotřebuje reformu institucí, to není potřeba. Potřebuje, aby tam byli vysláni kompetentní lidé s vizí. Poslední vizionář Evropské unie byl Jacques Delors (francouzský ekonom, bývalý předseda Evropské komise, pozn. red.), po něm už byla jedna Komise horší než druhá. Ta, co máme teď, je podle mne Komise bez úplné autority. Je to otázka lidí, nikoliv institucí. Neviňme instituce za to, že do nich posíláme lidi třetí kategorie.

Představitelé Evropské unie tvrdí, že omezení spotřeby energií, příklon k dražším variantám nebo třeba omezení masa je podstatné kvůli pomoci planetě. S tím ale souvisí současná energetická krize a v koncovém důsledku problémy s placením účtů, které někteří obyvatelé mají. Je tedy směr ekologičtější planety v České republice v roce 2022 obhajitelný?

Obecně je potřeba být odpovědnější a šetrnější vůči planetě. Určitě ano, určitě jsou potřeba alternativní zdroje energie a v tomto smyslu je tento trend správný. Ale musíme se ptát, zda je scénář, který nastavuje konkrétní data a roky, správný, protože tím definitivně odradí některé státy, které budou kvůli tomu zpochybňovat Unii jako takovou a jen proto, že se vzaly termíny, které se ukazují jako termíny utržené ze řetězu.

Příští rok bude Česká republika předsedat Evropské unii. Jak toho co nejlépe využít? A má na to premiér Petr Fiala s novou vládou?

Doufám, že na to vláda má a i předseda vlády Petr Fiala a moc jim přeji, aby to zvládli. Pokud jde o témata, jsou dána a nemá smysl si je vymýšlet. Je to otázka, jak naložit s New Green Dealem, otázka naší bezpečnosti, otázka řešení nelegální migrace a otázka bezpečnosti Evropy jako takové. To jsou klíčová témata, Francie je nastartuje, bude v nich dominovat, takže je potřeba za prvé najít prostor vedle Francie a pokračovat v druhé polovině příštího roku.

Vy souhlasíte s podporou Francie v tom, aby bylo jádro zařazeno mezi bezemisní zdroje?

Spolehlivě ano.

Vztah Evropské unie k Rusku už dlouhá léta získává trhliny a ani v roce 2021 tomu nebylo jinak. Evropská unie uvaluje spoustu sankcí, které mnoho států obchází a s Ruskem stejně obchodují. Kde je chyba, že se vztahy zhoršují, sankce nezabírají, a jak to změnit?

Začnu tím, že po fiasku v Afghánistánu nepadla jediná hlava. Severoatlantická aliance utekla z Afghánistánu a je zajímavé, že po 20 letech je 23 milionů Afghánců z 38 milionů obyvatel pod hranicí chudoby. To znamená, že se dvacet let nedařilo. Po tomto úprku neukázala Severoatlantická aliance sebereflexi a na druhou stranu říká, že chce rozšířit svůj prostor o Ukrajinu a dále, a to spolu nekoresponduje. Severoatlantická aliance není schopna sebereflexe, nemá autoritu, aby zbytek světa věřil, že má na rozšíření. Ruský prezident Vladimir Putin to jasně chápe a říká tomuto procesu ne. Já si myslím, že Severoatlantická aliance musí ještě udělat skutečnou sebereflexi o tom, co se stalo v Afghánistánu, což se ještě nestalo.

Samozřejmě že to, co se děje na bělorusko-polských hranicích, je koordinováno a synchronizováno s Ruskem. To, co provádí Lukašenko na hranicích, by nebylo možné, kdyby zde nebyla podpora Ruska. Rusko je cesta, jak řešit otázku nelegální migrace. Putin si řekne o cenu politickou, nikoliv o cenu ekonomickou, o tom již jsme spolu mluvili. A já jsem přesvědčen, že se s Ruskem musí jednat, ne ustupovat, ale jednat. Výkřiky přes hranice a uvalování sankcí podle mě nezmění kurz Ruska. Kurz Ruska se dá změnit tím, že se uzavře dohoda výhodná pro obě strany. Alespoň pokus o to se musí učinit.

K jasné dohodě vyzývá i Putin a zároveň žádá záruky, že se Severoatlantická aliance právě nebude rozšiřovat dále na východ. Zanedlouho se kvůli tomu sejde s americkým protějškem Joem Bidenem. Uspěje ve svých požadavcích Putin?

Podívejte, mohou nastat různé scénáře. V nějaké dekádě může Severoatlantická aliance zaručit, že se nerozšíří, dále je zde otázka uznání Krymu, netuším... cena za to může být, že se zastaví migrační tlak na vnější hranice Evropské unie a že společnými silami budeme čelit migraci. Je to šachová partie pro zkušené diplomaty, kteří jsou schopni vyjednávat a hledat inovativní řešení. Nemůžeme stále stát na hranicích a křičet proti sobě.

A to se nyní děje?

To se děje. Pokřikujeme na sebe z jedné či druhé strany, ale toto pokřikování situaci neřeší, protože musíme zajistit bezpečnost Evropy a nemůžeme si dovolit velký pohyb obyvatelstva, a to se netýká jen Běloruska, problém je celosvětový. Rusko operuje a nastupuje v některých zemích regionu Sahel v Africe, je to ta skupina Wagner, tedy soukromá armáda podporovaná z Ruska, a jejich operace může vést k pohybu obyvatel. Problém je komplexní, nemůžeme se na něj dívat pouze teritoriálně, že co je problém u hranic Polska, není problém Evropy. Problémy Evropy se odehrávají i tisíce kilometrů od Prahy nebo Berlína.