Ekonom Jermář: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot. Pro eurozónu jsou tyto dva scénáře

19.07.2015 16:55 | Zprávy

ROZHOVOR Pokud by se eurozóna v budoucnu rozdělila na sever a jih, bylo by pro nás členství v měnové unii s Německem výrazně zajímavější, než je tomu dnes, říká pro ParlamentníListy.cz ekonom Petr Jermář, hlavní analytik odborného portálu Banky.cz. Vysvětluje také, jaké dopady má řecká krize na naši republiku, zda má smysl tento stát zachraňovat a jakou morální motivaci si z toho mají vzít ostatní státy.

Ekonom Jermář: Řecko čeká za pět let již osmý bankrot. Pro eurozónu jsou tyto dva scénáře
Foto: Redakce
Popisek: Řecká vlajka

Která z 12 řeckých opatření první vlny reforem nutných k uzavření dohody o nové finanční pomoci z eurozóny považujete za skutečně efektivní a která naopak ne?

Privatizační fond považuji za velmi dobré opatření – podpoří vznik pracovních míst v soukromém sektoru. S reformou penzí a státních zaměstnanců také souhlasím, ale byl bych razantnější - větší seškrtání platů, důchodů a dřívější uvedení těchto reforem do praxe než avizovaných 2019/2022. Zvyšování daní bude spíše kontraproduktivní. Řecko potřebuje podpořit tvorbu pracovních míst v soukromém sektoru a tímto zahraniční investory nenaláká.

Samotné lidi v Řecku asi zejména zajímá, kdy se věci vrátí do „starých kolejí“, kdy se otevřou banky a skončí limit na výběry z bankomatu…

Evropská centrální banka (ECB) sice odhlasovala navýšení stropu ELA pro Řecko, ale úplné uvolnění kapitálových kontrol je spíše otázkou měsíců. Dodatečných 900 milionů eur totiž pouze pomůže udržet denní limit výběru na současných 60 eur a zabrání původně plánovanému poklesu na 20 eur/den.

Evropská centrální banka již měsíce porušuje pravidla hry, které ji dovolují poskytovat likviditu jen výměnou za adekvátní zástavu. Řecké banky do zástavy dávají řecké vládní dluhopisy, o kterých všichni víme, že splatitelné nejsou. Hovoří se o nutném odpisu dluhu 30 až 50 procent či odkladu splátek o 30 let. To není moc dobrá zástava. Náklady na rekapitalizaci bank by měli nést především Řekové a ne opět daňoví poplatníci eurozóny přes Evropskou centrální banku.

Ministr financí Babiš říkal, že Řecko na tom bude za pět let stejně a vše se bude opakovat. Přispěje podle vás všechno skutečně k ochraně Řecka před bankrotem a odchodem z eurozóny?

Nemyslím si, že Řekové dotáhnou reformy do zdárného konce. Lidé řekli v referendu „ne“, samotná vláda reformám nevěří, ústavní soud už jednou zrušil seškrtané důchody. Další půjčené peníze Řecku - skrze oficiální půjčky Mezinárodního měnového fondu/EU nebo přes ELA od Evropské centrální banky - pouze problém prodlouží a v roce 2020 budeme řešit další, v pořadí již osmý bankrot Řecka za posledních 200 let.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Lucie Bartoš

17. listopad

Dobrý večer, pane Zdechovský, chci se zeptat, jak se díváte na prohlášení našeho vrcholného politika, cituji: Ne každý názor musíme respektovat a ne každý názor je stejně "hodnotný"? 35 let po revoluci je schopen toto říci do rozhovoru nás premiér? Opravdu? Svůj názor raději vyjadřovat nebudu, ale ...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

18:35 Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel vzkázal těm, co na něj minulou neděli na Národní t…