Jak hodnotíte 25 let od pádu komunismu?

Dvacet pět let, které uplynuly od pádu komunismu, jsou nesporně vůbec nejlepším obdobím, které naše země kdy zažila. V historii nenalezneme období, kdy bychom bez přerušení žili tak dlouho ve svobodě, relativní stabilitě a demokratických poměrech. Žádná jiná generace nežila v takové míře bohatství a životní úrovně jako generace stávající. To je něco, co není samozřejmé, měli bychom si toho vážit a zároveň by to mělo být zdrojem našeho optimismu. Samozřejmě se najdou lidé, kterým se nedaří a potřebují pomoc od těch úspěšnějších, takové ale nalezneme v každé společnosti, ať už je jakkoliv bohatá. Těm bych i dokázal zpochybnění těch dvaceti pěti let ještě odpustit. Nicméně je vrcholem pokrytectví, nezodpovědnosti a falešnosti, když toto období zpochybňuje někdo, komu nové poměry a ekonomická svoboda umožnily stát se jedním z nejbohatších lidí u nás. Tu nekonečnou míru falešnosti přeci musí každý prozřít.

Co říkáte kritice české transformace, že byla neúspěšná. Jaká jsou fakta?

Česká cesta transformace byla úspěšná, což dokládá nejen naše dnešní životní úroveň, ale i srovnání jejích výsledků s ostatními transformujícími se ekonomikami. Zažili jsme nejmenší transformační pokles. Zatímco kumulovaná změna HDP byla mezi léty 1990-1993 v České republice na úrovni -12 procenta, v Maďarsku to bylo už -18 procenta, v Bulharsku -27 procenta. Rusko či Ukrajina zažily transformační pokles dokonce ve výši kolem 46 procent. Po překonání poklesu jsme začali rychle růst a v úrovni HDP na hlavu jsme v rámci postkomunistických zemí jedni z nejlepších.

Naše liberalizace cen neznamenala vznik inflační spirály a likvidaci úspor občanů. Kumulovaná inflace v období našeho transformačního poklesu dosáhla 110 procent. V Maďarsku to bylo už 165 procent, během polského transformačního poklesu dosáhla inflace v této sousední zemi kumulovaně dokonce 1066 procent, v Estonsku 9086 procent, v Rusku 289 000 procent a na Ukrajině dokonce 46 milionů procent. I nezaměstnanost jsme měli vůbec nejnižší. To jsou fakta, která naznačují, že kritika transformace je motivována něčím jiným, než objektivní analýzou. Václavu Klausovi a úzké skupině ekonomů kolem něj sdružených je třeba za transformaci vyjadřovat vděk i uznání.