Jak celkově hodnotíte klimatickou dohodu z Glasgow?

Můžeme mít různé názory na roli oxidu uhličitého generovaného člověkem na vývoj globálního klimatu. Pokud nevěříme, že oxid uhličitý má za následek globální oteplování, pak je dohoda špatná, protože může zničit západní ekonomiky. Pokud věříme, je rovněž špatná, protože emitenty s největším růstem (zejména Čínu a Indii) prakticky nijak neomezí.

Čeká Evropany při současném ekologickém kurzu Evropské unie pokles životní úrovně, nebo tomu lze nějakým způsobem předejít?

Dejme tomu, že se podaří poměrně rychle vyvinout novou generaci jaderných elektráren, nebo dokonce uvést do provozu použitelnou řízenou termojadernou reakci. To by zásadním způsobem změnilo situaci. Pokud bychom se však měli spoléhat na současné tzv. obnovitelné zdroje energie, bylo by to zlé. Čekal by nás návrat do časů, kdy automobil byl vzácností a kdy se o cestě do zahraničí vyprávělo celá léta. Víte, že v 50. letech stála letenka do Austrálie tolik co domek na předměstí Londýna?

Lze namítnout, že lidé tak žili běžně a byli i šťastní. Jenomže cestování není jediná věc, kterou bychom museli oželet v případě opuštění fosilních paliv. Prudce by zdražily například potraviny, neboť traktory a kombajny, div se světe, potřebují naftu, stejně jako nákladní auta. Západní průmysl by byl z velké části zrušený, protože energetické náklady by zničily jeho konkurenceschopnost. Mimochodem, víte, že německá průmyslová výroba klesá již čtyři roky? Nyní je více než 16 procent pod svým maximem z listopadu 2017. Covid na tento propad neměl zásadní vliv, pokles nastal už před rokem 2020 a jeho příčiny lze patrně hledat právě ve vysokých cenách energií.

Z Evropy se může stát jeden velký skanzen pro bohaté čínské a indické turisty. Světové klima bychom nezachránili a sami bychom se zničili.

Země na konferenci COP26 v Glasgow souhlasily s postupným vyřazováním uhlí z výroby elektrické energie. Na nátlak Číny a Indie se totiž na poslední chvíli ustoupilo od původně zamýšlené deklarace o naprostém zavržení uhlí. Nad tímto ústupkem vyjádřil zklamání například eurokomisař Frans Timmermans. O čem to podle vás svědčí?

Rozvíjející se ekonomiky jsou přesvědčeny, že mají právo znečišťovat, stejně jak to dělaly ekonomiky vyspělých zemí od 18. století počínaje průmyslovou revolucí v Anglii. Do jisté míry je lze i chápat. Jenomže tyto země – jmenovitě zejména Čína, Indie, Indonésie, Filipíny, Nigérie, Brazílie a mnohé další – si počínají naprosto bezohledně, přírodu skutečně drancují a devastují.

Zde bych zdůraznil, jak je chybné, že ekologie se smrskla na jediné téma, které je navíc podle všeho nedůležité: oxid uhličitý. Jsou důležitější věci: znečišťování moří těžkými kovy a plasty, drancování lovišť ryb, devastace tropických pralesů, úbytek živočišných druhů, otrava prostředí pesticidy a podobnými látkami.

Na Západě byla vytvořena hysterie proti letecké dopravě, která se na emisích podílí zcela zanedbatelně. Přitom Čína otevírá stále nové uhelné elektrárny. Zakázali jsme plastová brčka, ale projevilo se to nějak na ústích řek Mekong, Ganga nebo Jang C'Ťiang? Pochybuji o tom. Vede se kampaň proti jednorázovým plenám, a dokonce přímo sebevražedná proti porodnosti. Nikdo ale neupozorňuje na skutečnou ekologickou katastrofu, kterou je populační exploze v Africe.