Obce, lidé a firmy se snaží po povodních opět postavit na nohy. Jaké jsou podle vás ekonomické následky povodní?
Ekonomické dopady povodní jsou určitě negativní. Nejsilnější stránka, která se projeví na ekonomice, je především dočasné omezení produkce místních firem (zastavení výroby, znehodnocení zásob a podobně), které byly povodněmi zasaženy a nemohou tedy vyrábět, prodávat a vypadnou jim takto tržby.
Někteří tvrdí, že mohou investice po povodních – zejména zadávání stavebních prací a podobně - ekonomicky povzbudit region, zvýšit zaměstnanost. To si nemyslíte?
Pozitivní i negativní ekonomické efekty povodní budou časově omezené a za chvíli se vše vrátí do normálu. Pozitivní efekt z investic do oprav a odstraňování škod bychom neměli přeceňovat, protože veřejné prostředky, které na toto poplynou, by se mohly využít stejně do jiných investic. Negativní efekt v podobě výpadků výroby bude opět ze strany firem brzo vyrovnán náběhem produkce.
Do protipovodňových opatření se v posledních letech investovaly nemalé peníze. Jsou podle vás efektivní nebo to byl výdaj téměř k ničemu?
Protipovodňová opatření jsou efektivní. Pokud by nebyly, dopady povodní by byly ještě horší s několikanásobnými náklady. Otázka je, jestli by mohly být ještě lepší. Odpověď je samozřejmě ano.
Co byste tedy konkrétně navrhoval?
Některé prvky protipovodňových opatření stále chybějí - nedokončené hráze a podobně. Některé nebyly pořádně využity - mobilní hráze - a některé stále chybějí: výsadba stromů, úpravy krajiny, aby měla vyšší retenční schopnost. Navrhoval bych tedy lepší využití stávajících prvků ochrany, dále cílenou úpravu krajiny jako je dělení polí, výsadba zeleně a podobně. A také nové vybudování domů již mimo záplavovou oblast - pokud někomu dvakrát odnese voda barák, již bych ho tam opět nestavěl…
V rámci své akciové společnosti vytváříte a řídíte spoustu projektů i pro vesnice či zemědělce - dá se přes dotace ještě dnes řešit investice do protipovodňových opatření či podobně? Je s tím nějaký problém?
Z dotací se protipovodňová opatření dají řešit a Ministerstvo životního prostředí má dotační titul, který danou problematiku řeší. Je to ovšem určeno primárně na ochranu před povodněmi, nikoliv na odstraňování škod. Dotace mají různé termíny výzev a specifická kritéria. Problémem je nutná finanční spoluúčast žadatelů – například tedy obcí, kterou bohužel mnohdy nedisponují, dále náklady na výkupy pozemků, časová a finanční náročnost projektové přípravy, stavebních povolení a podobně.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Lucie Bartoš