Kdyby ve 2. kole volby prezidenta byli Andrej Babiš a Petr Pavel, kdo by měl váš hlas?Anketa
Vláda svolala na pátek mimořádnou schůzi, na které chce prosadit zastropování cen energií a daň z mimořádných zisků. K zastropování by mělo dojít zhruba na úrovni pěti tisíc korun za megawatthodinu a opatření by měla pomoci jak domácnostem, tak firmám i veřejným institucím. Podle vyjádření ministra průmyslu Jozefa Síkely by měly mít možnost získat kompenzace i firmy, kterým kvůli současné krizi klesl výrazně zisk. Co realizace vládních záměrů ovlivní a způsobí?
Způsobí to dvě věci. Zaprvé když zastropujeme cenu jakéhokoliv zboží, jedno, jestli rohlíků nebo elektřiny, tak za nižší cenu se některým výrobcům nevyplatí vyrábět. Takže klesne nabídka. Ale současně zadruhé za nižší cenu spotřebitelé chtějí víc zboží, než by chtěli za cenu vysokou. Takže vzroste poptávka. Poptávka je větší než nabídka, zboží je tedy fyzický nedostatek. No a co znamená fyzický nedostatek u energií? Že prostě nejsou. Že prostě mohou být v extrémním případě i na příděl. Že to vůbec není nesmyslná obava, ukazuje třeba příklad Maďarska. Tam už samozřejmě zjistili, že přesně k takovému nedostatku vedlo zastropování u cen pohonných hmot.
„Baví“ mě, jak lidé často říkají: „Já jsem pro tržní řešení, ale tady žádné tržní řešení neexistuje, zastropování je bohužel nutné, protože to je jediná možnost, ale já prostě za všech jiných okolností chci být tržní!“ Chichi, chacha, chocho. Hm. To vážně nikoho nenapadlo, že stejného snížení finanční zátěže pro koncového zákazníka, ale bez uvalení cenového stropu, je možno docílit třeba tak, že úplně odbouráme jakékoliv daně s energiemi spojené, a to po celém produkčním a prodejním řetězci? A pokud takové snížení dani nebude stačit, tak že budeme daně domácnostem snižovat dál i na jiných místech než u výrobně-prodejního řetězce energií, aby domácnostem víc zbylo na zaplacení drahých energií, takže nakonec na tom budou finančně stejně? Jenomže takovým způsobem by žádný přídělový systém nehrozil.
Kabinet Petra Fialy se rozhodl zřídit státního obchodníka s energiemi, který by měl získávat energie pro takzvané chráněné zákazníky tak, že mu výrobci nad určitou velikost budou muset prodat část produkce za předem stanovenou cenu. Výkupní cena bude podle ministra financí Zbyňka Stanjury zahrnovat výrobní náklady plus přiměřený zisk. Za jak dobrý krok zřízení státního obchodníka s energiemi považujete?
Je to totéž jako stropování ceny energie. Pokud výrobci „musí“ prodat část produkce za předem stanovenou cenu, je to prostě uvalení stropu, nic jiného to není. Jenom se to bůhvíproč jinak nazývá. Takže platí přesně to, co jsem již výše uvedla. Povšimněte si, že jsem uvedla, že výrobci „musí“ prodat v uvozovkách. Samozřejmě na papíře to vláda přikáže. Vláda ale už výrobce pochopitelně nedonutí, aby této energie také za tyto zastropované ceny produkovali tolik, kolik by si jí všichni představovali. Prostě jí bude málo. Jen tak mimochodem, vzpomeňte si, jak náramně „dobře“ fungoval centrální nákup vakcín – samozřejmě to bylo totální fiasko. Jako vždy každý centrální nákup ničící trh.
Psali jsme:
V prognóze americké banky Goldman Sachs se píše, že běžná domácnost v Česku zaplatí počátkem příštího roku za energie zhruba 12 300 korun měsíčně. Tu částku odhaduje na základě současného cenového vývoje příslušných termínových kontraktů. Připadá vám to spíš jako poplašná zpráva, nebo věrohodný odhad? Pokud by se k takové částce přičetly další náklady na bydlení, jak by si s takovou situací mohly poradit nízkopříjmové skupiny, případně nižší střední třída?
Je to možné.
Jak si s tím mají poradit chudí, se ptejte socialistů a zelených, kteří tuhle situaci naplánovali a způsobili jednak Green Dealem, jednak tiskem peněz. Ptejte se jich, jak to s těmi chudými zamýšleli.
Ale oni vám smysluplně neodpoví, protože socialisté, k nimž zelené počítám, nikdy na nic smysluplnou ekonomickou odpověď nemají. Jakmile totiž někdo začne hledat a nacházet smysluplné ekonomické odpovědi, přestává být socialistou. Takže vám odpovím za ně. Jejich sladké řeči o záchraně planety, o bezuhlíkové ekonomice a o tom, že nikdo během covidu nesmí zbankrotovat, a o tom, že se tiskem peněz protiskneme k prosperitě, a o tom, že všichni potřební dostanou tolik peněz z kapes pracovitých, kolik jen budou potřebovat – všechny tyhle sladké řeči nikdy nebyly motivovány skutečným soucítěním s planetou a láskou k lidem. Místo lásky k lidem šlo ve skutečnosti o nenávist k lidem a autům a zejména k bohatým. Řeči o potřebnosti chudých nebyly motivovány soucitem k chudým, ale nenávistí k bohatým. Takže teď jste, zelení socialisté, zničili vámi nenáviděnou energetiku, neboli jste dosáhli toho, co jste chtěli.
Jak si s tím mají chudí poradit? Nevím. Opravdu nevím. Poradí si těžko. Rolí ekonoma je racionálně předvídat, co se v ekonomice stane, nebo třeba poskytovat racionální rady ohledně investování. Ekonom je ale bezmocný tváří v tvář hlouposti. Nelze radit, jak bojovat s hloupostí mocných, když ti mocní iracionálním rozhodnutím způsobí bídu.
Ve 2. čtvrtletí 2022 vzrostla průměrná hrubá měsíční mzda proti stejnému období předchozího roku o 4,4 procenta na 40 086 Kč, reálně ovšem klesla o 9,8 procenta. Medián mezd činil 34 111 korun. Jedním z nejčastějších komentářů je, že Češi chudnou nejrychleji v historii země od roku 1993. Co ještě Vás při pohledu na tato čísla napadá?
Že je to pravda. A opět platí přesně to samé, co jsem vám již řekla k vaší poslední otázce. Je to přímý důsledek hospodářské politiky. Bohužel, kolektivistický populismus zachvátil celou euroatlantickou civilizaci, tudíž máme inflaci, drahé energie a chudnutí jako globální jev. Ale přeci jen někde se zadlužovalo rychleji a rozdávaly se penze víc – jako u nás. Pročež my nyní máme inflaci ještě větší a chudneme ještě rychleji, než je průměr světa.
Ing. Jozef Síkela
Ve svém pravidelném čtvrtletním stanovisku ke stavu veřejných financí Národní rozpočtová rada zkritizovala vládu za to, že se stále dost nesnaží vytvořit prostor pro reakci rozpočtové politiky na budoucí krizi. Podle ní návrh státního rozpočtu na rok 2023, který počítá s deficitem 270 miliard Kč, neobsahuje všechny očekávané výdaje jako úsporný energetický tarif nebo růst platů státních zaměstnanců, což představuje významné riziko dalšího navýšení deficitu. Rada také připomněla, že stále platí několikrát deklarovaná teze, že konsolidace českých veřejných financí si vyžádá navýšení daňové zátěže. Jakými kroky by na tyto dvě hlavní výtky měla vláda reagovat?
Zaprvé: To není noc nového. Hospodářská politika se nesnaží vytvořit prostor pro reakci na budoucí krizi už od roku 2008 – přesně od té chvíle jede na autopilota a jen navyšuje dluh a drží rozvolněnou měnovou politiku.
Zadruhé nesouhlasím s Radou, že konsolidace českých veřejných financí si vyžádá navýšení daňové zátěže. Konstatuji, že to je stejné jako říci, že aby rodina vyšla se svým rozpočtem, musí získat větší plat – a přitom si může dál bezuzdně utrácet za alkohol, cigarety a automaty. K tomu, aby se konsolidovaly veřejné finance, je nutné snížit výdaje z rozpočtu. A to drasticky. Začít můžeme třeba propouštěním zbytečných státních úředníků, kteří často mají na práci jen buzerovat ty, kdo je ze svých daní živí.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Dlouhá léta nic a teď Evropská centrální banka jako by doháněla, co zameškala. Zvýšila svou základní úrokovou sazbu o rekordních 0,75 procentního bodu na 1,25 procenta. Může být její reakce na rostoucí inflaci i podnětem pro Českou národní banku, aby pod hrozbou oslabování koruny a odlivu zahraničního kapitálu úroky také zvýšila?
ČNB už úrokové sazby zvýšila dostatečně, další jejich zvyšování by už nemělo smysl, nefungovalo by. Ta část inflace, která je takzvaně poháněná poptávkou, už na tyto zvýšené úrokové sazby reaguje. A tu část inflace, která je takzvaně poháněná náklady, to nemá šanci žádným způsobem ovlivnit.
A dále to, co dělá ECB, je velmi nekonzistentní a důsledkem je prudké zvýšení rizika dluhové krize. To je taková ta situace, kdy bankrotovalo Řecko, a všichni jsme se báli o zdraví bank. Abychom si rozuměli, tím nemám na mysli, že je špatně, že Evropská centrální banka teď zvyšuje úrokové sazby, to je dobře. Špatně ale bylo, jak je roky držela na nule. To bylo moc špatně. A následky z toho už jsou a ještě budou.
Psali jsme:
 |
ANATOMIE SVOBODYMarkéta Šichtařová a Martin Vavruša
|
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
