Z Turecka po nezdařeném pokusu o převrat přicházejí zprávy o rozsáhlých čistkách v různých oblastech společnosti. Co je podle vás na tom nejhorší?

Nejzávažnější je skutečnost, že čistka začala hned druhý den po pokusu o převrat, stanné právo přitom bylo vyhlášeno teprve ve čtvrtek. Ani ne čtyřiadvacet hodin po pokusu o převrat jsme zaznamenali, že bylo propuštěno téměř čtyřicet osm tisíc státních zaměstnanců ze všech oborů a ministerstev. Nejtragičtější ale je, že jde i oblast školství a že učitelům, rektorům a děkanům bylo odebráno jejich oprávnění. Rychlost čistek navíc znamená, že seznam musel existovat již dlouho před pokusem o převrat, a vytvořit takový seznam lidí ze všech oblastí je podezřelé. Erdogan pokus o puč jenom zneužil k tomu, aby mohl hned druhý den uskutečnit svůj záměr.

Mezi konspiračními teoriemi se objevil i názor, že vše bylo inscenováno samotným Erdoganem. Může na tom něco být?

To si nemyslím, ale je zde důvodné podezření, že o přípravě puče věděl a udělal veškerá opatření k tomu, aby převrat neuspěl, aby pak mohl realizovat svůj vlastní plán. Tím, že o puči předem věděl, jsou si znalci poměrů jistí.

Jaká bude po potlačení puče a vyhlášení výjimečného stavu situace tureckých Kurdů?

Erdogan už před rokem přerušil veškerá jednání s Kurdy, která do té doby jeho vláda vedla, protože se po volbách kurdská strana dostala do sněmovny. Erdogan se zděsil a začal hrát na válečnou afinitu svých voličů, což mu vyšlo a jeho popularita jako válečníka začala stoupat. Válečný stav s Kurdy přetrvává a pokus o puč to neovlivní, ale předpokládám, že represe bude mnohonásobně větší než předtím. Turecká vláda mimo jiné pod diktátem Erdogana prohlásila, že nebude dodržovat evropskou konvenci o lidských právech. To je dost odstrašující signál, spravedlivé soudy nebyly ani dosud, ale teď se dá očekávat, že se nebudou dodržovat ani lhůty zadržování nebo budou zatčení týráni.

Co bude současný vývoj politické situace v Turecku znamenat pro konflikt s tzv. Islámským státem?

Doposud aspoň některé noviny směly psát o tom, co zjistili jejich investigativní novináři o spolupráci Turecka s Islámským státem. Pokud je zde dnes stanné právo, je prostor pro cenzuru a Erdogan bude moci kontrolovat média, jak se mu zachce.

Ohrozí Erdoganův postup důvěryhodnost Turecka jako partnera ostatních členských zemí NATO?

To, že Turecko není důvěryhodným partnerem, NATO ví, a že tuto realitu ignoruje, je jiná věc. I Evropská unie ignoruje porušení základní listiny lidských práv, ví o tom, ale německé vládě ostrá konfrontace s Tureckem nevyhovuje, a to hlavně z ekonomických důvodů, protože Německo je v současnosti největším obchodním partnerem Turecka. To znamená, že současná německá vláda dělá, že nevidí porušování lidských práv v Turecku jen kvůli svým ekonomickým zájmům.

Co to bude znamenat pro dohodu o řešení uprchlické krize?

Erdogan už před pučem prohlásil, že v této věci bude postupovat podle sebe a že dohodu dodržovat nebude. Teď má naprosto volné ruce, a když je v zemi stanné právo, nemůžeme spoléhat na novináře, kteří by nás o praktikách na místě informovali. Erdogan ví, že bezvízový styk s EU v současné konstelaci Evropské unie neprojde, zároveň ale patří k těm „vzácným“ politikům, kteří vše využijí ve svůj prospěch. Když tedy EU bude zlobit, pustí uprchlíky do Evropy.

Myslíte, že nyní Erdogan i oficiálně zavede v Turecku prezidentský systém?

On už před několika měsíci protiústavně vyhlásil prezidentský stát. Není přitom pochyb, že je to protiústavní, ale od té doby se chová, jako by turecká ústava neexistovala. A není náhodou, že už byla uvalena vazba na dva ústavní soudce, kteří jistě nespolupracovali s pučisty, ale měli jenom odvahu Erdogana kritizovat za to, že ignoruje ústavu. Ústava je de facto už několik měsíců nefunkční a stejnou dobu má Turecko prezidentský systém. Spíš bych ale použil jiný výraz, než je prezidentský systém – je to sultanát.