Nesouhlasíte, pokud jde o Rusko a Ukrajinu? Přečtěte si původní materiály ParlamentníchListů.cz přinášející názory gruzínského velvyslance Zaala Gogsadzeho, Jefima Fištejna (z 12.2.)  (+z 11.12)  Marka Ženíška (z 12.2.)+ (z 26.1.) (+ ze 14.1.) Jana Zahradila,  Miroslavy Němcové , Jakuba Jandy, Barbory Tachecí, Martina Bursíka (z 4.2.) + (z 2.12.) (+ z 6.10. + z 6. 8. a z 23. 6.), Karla Schwarzenberga (z 30.1.), (z 3.10.) + (ze 14.8.), Ivana Gabala (+ 21.11.), Karla Svobody, Josefa Mlejnka, Bohumila Doležala (z 25.1.) (+z 15.1.) + (z 27.8.) ,  Libora Dvořáka, Jiřího Grygara, Zdeňka Bárty, Romana Jocha (ze 14.1.)  (+ 8.12. + 11. 9  +ze 7. 8.) Michaela Romancova (ze 7.1.) (+ z 20.8.),Tomáše Peszyńského, Miroslava Kalouska ( z 6.1.) (+ z 3. 12 + z 2.10.), Mariana Jurečky, Jana Šinágla, Jiřího Wolfa, Martina Balcara, Jiřího Peheho (z 26. 11.) + (z 11.9.) + (z 30.7.) , Jiřiny Šiklové (ze 14.12.) (+ 22.7.) ,  Grigorije Paska (+21. 10.) Michaela Kocába (z 3.12.) (+ z 8. 11.+ z 5. 7. a 15. 3.), Alexandra Vondry, Čestmíra Hofhanzla,  Petra Pitharta, Bohdana Zilynského, Cyrila Svobody (+ z 22.8. + z 1.9.) Stanislava Chernilevského, Andreje Zubova, Václava Bartušky,  Karla Janečka, Pavla Žáčka (+ z 10. 9.), Jana Urbana, Daniely Kolářové, Petra Gazdíka, Alexandra Tomského (+ 2. část), Jiřího Peheho (z 11. 9.),  Jiřího Pospíšila, Přemysla Sobotky, Johna Boka, Petra Fialy, Maji Lutaj, Pavla Šafra, Františka Janoucha, , Vladimíra Hanzela, českých umělců Zdeny Mašínové (z 21. 8.), Anatolije Lebeděva, Alexandra Kručinina, Milana Hulíka, Vladimíra Hučína, Jana Vidíma, Jaroslava Lobkowicze, Gabriely Peckové, Daniela Kroupy,   Františka Bublana,  Marty Kubišové, Petry Procházkové, šéfky hnutí Femen, Zdeny Mašínové (z 21. 5.), Ondřeje Benešíka (+ z 23. 10.), či Džamily Stehlíkové (21.11.)

Evropští politici odmítli dodávku zbraní Ukrajině v obavě masivní eskalace konfliktu dalšího krveprolití. Prezident Porošenko sice zbraně ze Západu úpěnlivě žádá, druhým dechem se ale bez problému zúčastnil mírového jednání s Merkelovou, Hollandem a Putinem. K tomu se v Evropě stále množí názory, že Ukrajina by neměla nikdy vstoupit do NATO. Jak při vědomí toho všeho odhadovat možný budoucí vývoj i s ohledem na dohody uzavřené v Minsku mezi Putinem, Porošenkem, Merkelovou a Hollandem?

Dodávky zbraní Ukrajině zcela jistě nic nevyřeší. Rusko by takové dodávky vyvážilo vlastními moderními zbraněmi a došlo by k eskalaci konfliktu a k většímu množství mrtvých, jak vojáků, tak i civilistů. A čím více krve se prolije, tím větší budou příkopy mezi oběma stranami a tím menší prostor pro budoucí mírovou dohodu. Řešením je jen mírová dohoda mezi oběma válčícími stranami a potvrzená Ruskem a EU, v tomto případě Francií a Německem. Byl bych rád, kdyby jakoukoli mírovou dohodu stvrdila i OBSE a na její realizaci by se mohla podílet i OSN, ale to jistě nebude žádnou závaznou podmínkou. Nedovedu si představit členství Ukrajiny v NATO a tím i možnost, že by se vojenské jednotky Aliance mohly ocitnout na hranici s Ruskem. To by Ruská federace nepochybně vnímala jako ohrožení její bezpečnosti a tím by byla ohrožena i bezpečnost Ukrajiny. Členství Ukrajiny v NATO by bylo permanentním zdrojem obrovského napětí, a toto riziko se mi zdá zcela zbytečné, neboť bezpečnost Ukrajiny lze zajistit i budoucím členstvím v Evropské unii. Neznám žádný stát, který by byl v EU a ne v NATO a necítil se v bezpečí.

Ukrajina to s vlastní armádou nemá jednoduché. Přestože gruzínský exprezident Saakašvili tvrdí, že ukrajinská armáda má na to, aby obsadila celé Rusko, realita je taková, že stále více mužů odmítá narukovat, tisíce se jich skrývají, jejich matka a ženy demonstrují a odmítají je „vydat“ do bojů. Kyjev navíc každý den války stojí prý pět až deset milionů dolarů. Pokud nakonec skutečně nedojde k dodání zbraní Ukrajině třeba z USA, jak dlouho podle vás bude Kyjev schopen separatistům vojensky odolávat?

Opakuji, že vojenské řešení nepřichází v úvahu. Ukrajina zcela jistě nemá na to, aby obsadila Rusko, a nemá ani na to, aby obsadila celý jihovýchod Ukrajiny, natož Krym. A separatisté s pomocí ruských zbraní mohou uhájit území, která nyní kontrolují, ale budou se muset smířit s tím, že nezískají celý Donbas, a ani území, které ovládali před loňským červencem, kdy je ukrajinská armáda vytlačila ze Slavjansku a okolí. Neochota mnoha ukrajinských mužů se nenechat mobilizovat a riskovat ztrátu života v boji za získání Doněcka a Luhanska pro současnou kyjevskou vládu, mne nepřekvapuje. Překvapením by byl opak.

Ke konfliktu na východě Ukrajiny se po dlouhé době vyjádřili i Číňané. Mluvčí ministerstva zahraničí ČLR Hua Chunin oznámila, že Peking je proti dodávkám zbraní. Do jaké míry se dá říci, že jasně vymezené čínské stanovisko může ovlivnit rozhodování velmocí, kteří Čínu ke svému ekonomickému růstu často nezbytně potřebují?

Naprosto chápu, že Čína podporuje mírové řešení a diplomatická jednání v Minsku a je proti jakýmkoli dodávkám zbraní. To diplomaté velmocí jistě ocení, ale nemyslím si, že to bude významně ovlivňovat jejich rozhodování.