V médiích se objevily zprávy, že po krachu Bohemia Energy stále někteří bývalí klienti možná ani nevědí, že jsou u dodavatelů poslední instance (DPI) a musejí si domluvit nové smlouvy. Jak je to možné?
Je to hrozná situace. Často může jít o seniory, kteří se v tom neorientují nebo často bohužel ani nevědí, že byli u Bohemia Energy. To je důsledek toho šíleného systému uzavírání smluv po telefonu, kdy ti lidé třeba špatně slyší a vlastně ani netušili, že v tu chvíli svou odpovědí podepsali smlouvu. Spoustu lidí tohle vůbec netuší, a pokud se je nepodaří včas zkontaktovat, dostanou se do neoprávněného odběru, a až jim potom jednou dorazí vyúčtování, skončí to tragicky.
Nedávno jsem byl na jedné debatě, které se zúčastnilo i vedení ČEZ, Innogy a Eonu, a říkal jsem tam, že to celé šlo řešit mnohem efektivněji, pokud by Energetický regulační úřad (ERÚ) rychle vydal vyhlášku, ve které mělo být řečeno, že všechny tyto zákazníky automaticky přejímají DPI za existujících podmínek a postupně s nimi pak budou vše řešit, aby na to byl dostatek času. Hlavně ta vyhláška měla obsahovat i to, aby DPI po původním dodavateli vymáhali, co je potřeba, protože tam byly platné smlouvy. DPI coby velké společnosti mají mnohem lepší možnosti a sílu, než aby proti Bohemia Energy šli soudně bývalí klienti. Takhle se to mělo řešit. Od krachu přitom uběhl měsíc a půl a neděje se nic. Podle informací z vedení ČEZ se nedaří zkontaktovat řádově desítky tisíc lidí. Podobně i další společnosti, které jsou dodavateli poslední instance. Vyhlášku ERÚ lze celým legislativním procesem protáhnout během několika dnů, to není nic náročného. Jenže se nic takového nestalo.
Jak si vysvětlujete, že ERÚ nekoná a vedení státu na ně netlačí? Z jedné strany slyšíme, jak to stát řeší, ale podle vás zdaleka nevyužívá ty nejefektivnější způsoby. Proč se tedy podle vás nic adekvátního neděje?
To je skvělá otázka, ale bohužel ne na mě. Tuto otázku si pokládám často a snažím se kvůli tomu spolupracovat se všemi možnými skupinami, které se ve věci angažují, píší dopisy politikům atd. Bývalá předsedkyně ERÚ Alena Vitásková psala dopis, ale nejenom ona. Iniciativ, které současným i budoucím vládním činitelům píší, je hodně. Problém sám nezmizí, naopak.
Víte, jaký bude nejhorší problém? Až těm lidem jednou dorazí vyúčtování, které pro ně bude likvidační, tak se spousta z nich zhroutí. Zvláště u těch starších to přivodí zdravotní problémy. Zcela vážně to bude na infarkt. Nechci si ani představovat, co to s těmi lidmi způsobí. Svého času jsem se věnoval finanční gramotnosti a zažil jsem mnoho tragických případů. Když se někdo dostane do dluhové pasti, nemá prakticky šance se z toho dostat ven. Důvodem je i to, že takoví lidé jsou v podstatě nepoužitelní pro legální trh práce, protože nemají zájem oficiálně pracovat, když jim stejně většina platu je strhávána na exekuce. Sice teď přišly nějaké drobné úlevy, Milostivé léto, ale to ty lidi nezachrání. Situace bude zlá a strašlivě se to vymstí. Jak staré končící vládní garnituře, tak nové vládě.
Co všechno utváří finální cenu elektrické energie pro spotřebitele? Podnikatel Jan Dienstl před časem řekl, že oni jsou schopni vyrobit kilowatthodinu za 20 haléřů, ale lidi ji pak kupují za pět a v budoucnu i deset korun…
Ty haléře, o kterých mluvíte, to je výrobní cena. Výrazně to zdražují tolik skloňované emisní povolenky, s nimiž se teď ve světě obchoduje a jsou předmětem spekulací. Kolega Hynek Beran nedávno mluvil o tom, že s nimi obchodují třeba i americké penzijní fondy. Proč má český člověk, který živoří, sponzorovat bohatého amerického důchodce?
Varovné také je, že není možné dobrat se k tomu, kdo všechno povolenky vlastní. Ani poslanci Evropského parlamentu to nebyli v Bruselu schopni zjistit. Zaslechl jsem i spekulace, že většinu povolenek drží čínská centrální banka. Nic proti Číňanům, ale proč my tady odstavujeme elektrárny a zatěžujeme naše lidi extrémními cenami, aby oni si tam uváděli do provozu stovky nových uhelných elektráren? To jsme blázni? Evropa má na světové emise naprosto zanedbatelný vliv. Pokud to my v EU o nějaká směšná procenta snížíme, z celkového světového pohledu to je kapka v moři bez jakéhokoli efektu. Nedává naprosto žádný smysl, aby čeští spotřebitelé ze svých kapes pomáhali bohatnout různým spekulantům v zahraničí, když to na stav CO2 u nás stejně nemá žádný vliv. Smysl je v tom, abychom měli čisté životní prostředí, a to si můžeme uhlídat sami, aniž to brutálně zaplatí občané.
Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka