V předchozí části rozhovoru jste naznačil, že je váš názor ohledně uprchlické krize ve vývoji. Do jakého stadia jste se dostal?

Názor se mi opravdu mění. Zpočátku jsme byl na pozici sluníčkářů. Ne, že bych držel transparent: „Přijďte. Přijmeme milion uprchlíků!“ Nicméně jsem se tomu trochu blížil. Říkal jsem si, že to bude super, když tady vzniknou syrský restaurace, že to bude pestřejší. Když může všerasovost fungovat v New Yorku, tak proč by nemohla v omezené míře fungovat v Praze. Pak jsem si ale všimnul, že tomu česká společnost není nakloněná. Ostatně si toho všimli i uprchlíci. Proto nás berou oklikou. Je paradoxní, že čtyři země, kterým se za bolševika nejvíc pomáhalo, tedy Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko, mají největší výhrady k pomoci uprchlíkům. Ale budiž.

Pak jsem začal uprchlíky jezdit fotit. Byl jsem v přístavu Calais, na italsko-francouzské hranici, na ostrovu Lesbos a viděl jsem, jak humantární pracovníci tleskají lidem, co připlouvají na lodích či přeplněných gumových člunech. První, co uprchlíci v reakci udělají, tak vezmou mobil a zavolají ostatním do Turecka, kde jich jsou ještě dva miliony. A říkají: „Hele, sežeň prachy a pojeď. Je to tady super, je o nás postaráno.“ Výsledkem je, že dobře myšlená pomoc vlastně zvyšuje počty uprchlíků. Navíc se do Evropy přemisťuje čím dál víc národností a to národností, které to nepotřebují. Lidé z Bangladéše, Indie, Pákistánu. Když se jim bude pořád takhle tleskat, tak jich bude jezdit víc a víc. I mně došlo, že už jich přijelo dost. Se Zemanem bytostně nesouhlasím a považuji ho za jednoho z největších škůdců, které znám. Když řekl, že uprchlíci mohou být infiltrováni islamistickými zabijáky, říkal jsem si, že je to blbost, protože ti se sem dostanou jinak, jednodušeji. Nicméně jsem se mýlil. Bohužel měl pravdu Zeman, kterého nemám tak rád. Když nad tím uvažuji, říkám si, bodejť by neměl. Je logické, že v milionu uprchlíků bude nějaké promile těch, kteří se tady pak třeba odpálí. To je pro Evropu úplně nový fenomén. Nejvyšší hodnota je lidský život. Sebevražední útočníci ji ale, za ty ideologické řeči a sliby o pannách, obětují. Poslední roky to byla doména izraelsko-palestinského konfliktu, teď se to připlížilo do Evropy.