Než se začnu ptát konkrétně, je nějaký moment z třicátého výročí od sametové revoluce, který vás něčím zaujal?

Co mě zaujalo, byl rozhodně Babišův (premiér Andrej, pozn. red.) projev, který pronesl k výročí v Národním muzeu, kde byli i zástupci a další premiéři z Visegrádské čtyřky a šéf německého Bundestagu Wolfgang Schäuble. Myslím, že z jeho úst je takový projev falešný a není pravdivý. Neodpovídá jeho dosavadnímu fungování jak v životě osobním, podnikatelském, tak i v životě politickém.

Domníváte se tedy, že premiérův projev byla určitá politická vypočítavost?

Projev vyloženě udělaný na efekt, aby se snažil trochu mírnit napětí ve společnosti. Ale rozhodně byl směřován jen k jeho osobnímu zájmu, a nikoliv zájmu české země a České republiky.

Myslíte, že to, co řekl, například o lítosti ke svému členství v KSČ, pronesl proto, že tohle lidé chtějí slyšet? A slyší na to?

Tato zmínka byla podle mne zbytečná, protože každý ví, že byl komunista. Dost lidí se domnívá, že byl spolupracovníkem StB, protože zatím to nevyvrátil a soudy prohrává. On sice tvrdí, že vyhrává, ale pak se divím, proč dává proti rozhodnutí soudu odvolání.

Každopádně premiérovo pokládání květin na Národní třídě se neobešlo bez výkřiků nadávek a pískání. Čelil jim i šéf ČSSD Jan Hamáček. S bouřlivou reakcí se na Albertově setkal i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima a předseda hnutí Trikolóra Václav Klaus mladší. O čem ve společnosti vypovídá podobné chování?

Vypovídá o tom, že jistá část společnosti je ještě v menšině. Asi se domnívají, že lidé, kteří žili ve skutečnosti jiným životem, než se dnes snaží prezentovat, jsou nedůvěryhodní a že by jisté věci neměli dělat, neprohlašovat se dnes za demokraty a podobně. Je to srovnatelné s tím, když komunisté vykládají o svobodě. Pak se ptám, proč se před rokem 1989 chovali přesně obráceně? Stejně jako když zloděj vypráví o poctivosti. Pokud někdo tak či onak selže, a z tohoto pohledu tito lidé morálně selhali – teď nemluvím o Hamáčkovi, ale o Babišovi a Zimovi – neměli by se prezentovat způsobem, jakým se prezentují.

Překvapil vás velký počet demonstrujících na Letné?

Přiznám se, že mě to docela příjemně překvapilo, protože první velké setkání na Letné bylo předmětem jisté kritiky, jistého rozčarování, že nenabízejí konkrétní tah, nějaké řešení. Ale tohle je jen důkazem, že i přes jisté rozpaky části účastníků minule naštvanost v jisté části společnosti spíše narůstá, než by se umírňovala. Lidé přestože nemusí s některými projevy souhlasit nebo jim přijde málo jasný tah na bránu, přesto považují za nutné jít někam dát najevo svoji nespokojenost, a to se odehrává nyní. Jde o signál, že nervozita společnosti a nesouhlas se současným vládním establishmentem narůstá, nebo minimálně neklesá.