Je české zdravotnictví v ekonomické i personální krizi a hrozí mu kolaps, jak na to dlouhodobě upozorňuje Česká lékařská komora? Pokud ano, pozorujete, že by se tuto situaci snažily politické reprezentace v posledních letech řešit?

Zdravotnictví je finančně náročný rezort, který dokáže zužitkovat jakýkoli objem finančních prostředků, který mu je poskytnut. Nemůžeme však na financování zdravotnictví pohlížet pouze ekonomickou perspektivou.

Ve hře jsou tři hráči – pacient, který chce co nejlepší péči, lékař, který chce co nejlepší péči pacientovi poskytnout a zdravotní pojišťovna, která to musí celé zaplatit. Bez jakýchkoli regulací je systém neufinancovatelný. Tak, jak je financování nyní nastaveno, tj. úhradová vyhláška, nízká spoluúčast pacienta, nevhodně nastavený nadstandard, kdy pacient nemůže například jen doplatit rozdíl ceny materiálu proti tomu hrazenému z veřejného pojištění, to vše žene zdravotnictví do finanční tísně a v důsledku i do té personální. Samozřejmě se zde nejedná jen o platy, které odvádějí lékaře i střední zdravotnický personál mimo republiku, nebo zcela mimo resort, ale hrají významnou roli.

Ve vládě Petra Nečase TOP 09 obsadila post ministra zdravotnictví a toto období bylo spojeno se zásadními reformami, které šetřily veřejné prostředky tak, aby mohla být zajištěna nejmodernější, nejkvalitnější nákladná péče o nejvážnější pacienty, při zavedení nadstandardu byla z veřejného zdravotního pojištění hrazena potřebná a kvalitní péče pro všechny. Rovněž došlo ke změnám ve vzdělávání a dalším vzdělávání lékařů i sester, které nejen zajišťovalo vysokou odbornost, ale i motivaci k práci.

Co si myslíte o ohlášeném záměru ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, aby medici museli podepsat závazek, že zůstanou po skončení studia tři až čtyři roky pracovat v Česku, čímž by se minimálně zbrzdil odchod mladých lékařů do ciziny?

Nemyslím si, že je to dobré řešení. Kromě jiných faktorů je získávání zahraničních zkušeností, obzvláště na začátku pracovní kariery, velmi přínosné a prospěšné. V současné personální situaci v našich nemocnicích jsou čerství absolventi často využíváni jako levná pracovní síla a odborné vedení a rozvoj pokulhává.

Personální problémy provizorně řeší ministerstvo zdravotnictví tím, že umožňuje ukrajinským lékařům pracovat v Česku na výjimku a bez zkoušek, což se setkává s tvrdou kritikou ze strany České lékařské komory. Její prezident Milan Kubek si nebere servítky a mluví o papalášském přístupu, kdy si politici pro sebe a své blízké vždy hledají VIP péči, ale u ostatních jim je jedno, jestli o ně pečuje opravdu erudovaný lékař, s nímž se ani nemusí domluvit. Jak na lékařskou „výpomoc“ z Ukrajiny pohlížíte vy?

Nebránila bych se příchodu lékařů ze zahraničí, ale nepřekročitelnou podmínkou je pro mne odborná zdatnost a doložená zkušenost. Všichni pacienti mají nárok na kvalitní péči a je třeba se přesvědčit, že jim bude poskytnuta i zahraničními pracovníky. Výjimky bych vítala v byrokratickém úředním šimlu při příchodu zahraničních lékařů, ale ne při posuzování odbornosti.