Půlnoční rozhovor přímo vybízí k tomu, abych začala nějakým snem. Ty v noci přicházejí a mohou být různé. Byl vaším snem třeba už v dívčích letech vstup do politiky? Nebo prostě přišel jasný impuls, kvůli kterému jste pochopila, že je dobré do ní vstoupit a mít možnost chod věcí ovlivňovat?

Vždycky jsem měla snahu věci kolem sebe ovlivňovat, vstupovat do dění. Pak jsem chodila s kočárkem u nás po Pasekách a sbírala jsem podpisy pod petici za opravu cesty, pak za to, aby nám dali popelnice…Tak se to vyvinulo nakonec tak, že jsem byla v roce 1987 navržena do politiky na komunální úrovni Svazem žen v kolonce bezpartijní žena do 35 let.

To je ale pořád kus velké cesty do těch nejvyšších pater politiky…

Říkám vždy, že jsem do toho vyrostla. Nejdřív jsem byla poslankyní Národního výboru, v roce 1990 jsem byla zvolena do zastupitelství Zlína v prvních svobodných volbách opět. Na to jsem do dneška velmi pyšná. Postupovala jsem tedy naprosto organicky – od toho nejnižšího stupínku až do Senátu.

Paní místopředsedkyně, vás v posledních dnech, pokud si vzpomínám, hodně nadzvedl ze židle premiér Petr Nečas kvůli odmítnutí fiskální smlouvy. Proč a co vás tak rozčílilo konkrétně?

Především to, že premiér odmítnutím fiskální úmluvy, ale zejména jeho zdůvodněním, vyřazuje Českou republiku z klubu civilizovaných zemí. Nezlobte se, ale argumentovat v situaci, kdy nás ostatní v EU dotují a potřebují naši pomoc, tím, že my z toho nic nemáme, se prostě ve slušné společnosti nedělá. Stejně tak je trapnou vizitkou slabosti vlády, jestliže premiér při většině 115 hlasů v Poslanecké sněmovně a vyjádřením podpory ze strany opozice, deklaruje problém s ratifikací smlouvy. Pánové ve vládní koalici by se měli naučit držet dekorum, a tak, jak to bývá zvykem v dobrých rodinách, špinavé prádlo prát doma.

Pár dnů před tím jste ostře reagovala i na projev premiéra na ideové konferenci ODS v Hradci Králové. Nazvala jste ho dokonce demagogem…

Ano, podle mého se opět osvědčil jako demagog, a to velmi zručný. Výsledek neoliberálního vládnutí je přece i v České republice naprosto tristní, na rozdíl od jím prezentovaného názoru. Jako premiér by se tedy neměl naparovat, ale spíše zpytovat svědomí. Nezaměstnanost na konci Klausových vlád rostla tempem o procento měsíčně. Sociální demokracie pak nezaměstnanost snížila svou hospodářskou politikou na hranici pěti procent. A to i přesto, že Německo v tomto období stagnovalo. To nebyla zásluha ODS, stejně jako není její zásluha současně relativně dobrá úroveň nezaměstnanosti u nás ve srovnání s průměrem v EU. Opticky totiž vláda snížila míru nezaměstnanosti jen vyřazením déle nezaměstnaných z evidence. Fakticky se nárůst nezaměstnanosti zpomalil jako odraz situace v Německu, kde mají nejnižší nezaměstnanost za posledních 15 let. A k tomu má navíc vláda k dispozici ještě stovky miliard z evropských fondů. Při dobré hospodářské politice, která zde úplně chybí, by se tedy lidem neměly snižovat příjmy a zvyšovat náklady. Přitom se životní úroveň nyní snižuje – to také o něčem svědčí.

Pokud vím, není to jediný muž z naší VIP politické scény, který Vás v souvislosti s fiskální úmlouvou rozčílil. Tuším, že v nedávných dnech jste se pustila i do kritiky prezidenta Václava Klause?

Prezident Českou republiku poškozuje dlouhodobě ve vnímání ostatních členských zemí Evropské unie. Nectí ani české ústavní procesy, ani pravidla jednání na mezinárodní scéně, která nejsou jiná než prostá pravidla jednání mezi seriózními partnery. Pokud nechtěl, aby ČR nejednala o fiskální úmluvě, neměl tím tedy premiéra pověřovat. Prezidentovy kroky v průběhu procesu jednání o Smlouvě jsou nepatřičné a fakticky zhoršují pozici Česka v Evropské unii. To je bohužel už zřetelné z reakcí evropských státníků.