Vláda nyní upravila státní rozpočet i kvůli krizové situaci s válkou na Ukrajině. Podle vyjádření ministryně obrany Jany Černochové (ODS) v mnoha médiích byly navýšeny finance Ministerstvu obrany (MO) jen o jednu miliardu. K tomu je ale nutné dodat, že nová pětikoaliční vláda dříve ponížila rozpočet MO o 5 miliard a tedy dnes armádě vrací pouze jednu z nich. Jak toto rozhodnutí vnímáte? Není to za nynější geopolitické krize velký hazard, když se blízko nás, už jen za hranicemi Slovenska, tvrdě bojuje?

To je přístup hodný chytré horákyně, kdy vláda pro uchlácholení veřejnosti reaguje na válečný konflikt na Ukrajině jakýmsi zvýšením financí pro Ministerstvo obrany. Ta miliarda ale nic zásadního nevyřeší, protože česká armáda potřebuje nová bojová vozidla pěchoty, moderní tanky a stále ještě není také rozhodnuto, jak to bude dál s letectvem, kdy zatím máme jen pronajaté švédské gripeny. V situaci, ve které se nyní ocitáme, je to naprosto nedostatečné řešení, zvláště když modernizace české armády byla ze strany politiků dlouhodobě zanedbávána.  

• ONLINE: Válka na Ukrajině - minutu po minutě

Polsko, které má s Ruskem ještě mnohem horší historické zkušenosti než my Češi, si za těch 30 let svobody vybudovalo moderní a dobře vyzbrojenou armádu. Disponují moderními tanky Abrams z USA v dostatečném počtu. Nebe nad našimi severními sousedy hlídají stíhačky nejnovější technické generace F-35A. Oproti tomu česká armáda vlastní ještě fůru těžké techniky z dob Sovětského svazu, která byla jen částečně repasována. Vůbec řada tendrů pro naši armádu skončila průšvihem. Vzpomeňme jen nákupy padáků, pěchotních vozidel Pandur či letounů Casa. Čím si vysvětlujete, že Poláci jsou v těchto nákupech daleko úspěšnější než Česká republika? Selhali politici či armádní specialisté?

Vy jste to sám naznačil ve své otázce, Poláci mají s Ruskem velmi problematické zkušenosti z minulých let. Někdy to ale se svými reakcemi až přehánějí, nicméně se rozhodli vybudovat ze své země středoevropskou velmoc, k čemuž musí mít patřičně vybavené ozbrojené síly. A tento záměr se jim daří. Ano, Polsko nyní opravdu disponuje velmi kvalitní vojenskou technikou. U nás je to jiné a chybu bych viděl na obou stranách – jak u politiků, tak i u armády.

Politici dlouhodobě podceňovali investice do výzbroje. Oni si neuvědomovali, že moderní bojovou techniku nekupují pro Ministerstvo obrany, tedy pro nějaký resort, ale pro tento stát, aby nás všechny ochránili, aby nám zajistili bezpečnost. A tak nyní máme zastaralá „bévépéčka“ (pěchotní vozidla), tanky z osmdesátých let minulého století a též zastaralé systémy protivzdušné obrany. Dopracovali jsme to tak, jak to říkal major Terazky v Černých baronech: „No, když máme hen ten mier...“

Prostě Ministerstvo obrany se dosud nenaučilo nakupovat odpovědně a efektivně tak, jak to armáda potřebuje. A že se k podobným tendrům přilepí někteří lobbisté, to není nic podivného, když se jedná o obrovské finanční částky, ale i s tím by si MO mělo umět poradit.

Je ale pravdou, že u výběrových řízení na nákup nové vojenské techniky panuje složitá situace, a to i potom při jejich zpětném posuzování. Nechci kritizovat naši policii a soudy, ale je opravdu něco jiného, když se pořizují nová letadla, nebo běžné spotřební zboží. U těchto náročnějších technických prostředků je vždy rozdíl v ceně ohledně jejich vybavenosti, tedy co se týká výstroje i výzbroje. A samozřejmě se cena různí, jestliže nakupujete jedno letadlo, nebo když si jich pořizujete patnáct. Je to stejné, jako když si kupujete auto v základní výbavě, nebo v té rozšířené. A s tímto rozlišením měly naše orgány činné v trestním řízení často problém.