Generál Šedivý: Dvě třetiny migrantů tu nemají co dělat. EU to ví. Podivná slova Navalného

24.09.2020 10:05 | Zprávy

ROZHOVOR I když Jiří Šedivý vítá změny v migračním systému, nepovažuje za nejvhodnější zrušit pravidlo, že o azyl musí migrant žádat v první zemi Evropské unie, do níž vstoupí. Generál, bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky a pedagog vysoké školy CEVRO Institut se obává skupinek migrantů cestujících po Evropě, které si vybírají, v jakém systému zůstanou. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentoval i situaci v Sýrii, kde se střetávají Rusové s Američany a varoval před rychlými soudy v případě otravy kritika ruského režimu Alexeje Navalného.

Generál Šedivý: Dvě třetiny migrantů tu nemají co dělat. EU to ví. Podivná slova Navalného
Foto: Cevro Institut
Popisek: Generál Jiří Šedivý

Evropská komise informovala o vytvoření nového azylového a migračního systému, do něhož by se měly zapojit všechny státy Evropské unie. Ursula von der Leyenová, předsedkyně komise, řekla, že „migrace je pro Evropu výzvou a celá Evropa musí přispět svým dílem“. Než to probereme podrobněji, zajímalo by mne, jak se na nový systém díváte?

Předně nový systém bylo nezbytně nutné nejdříve řádně promyslet, projednat a představit a potom začínat smysluplně realizovat. Z prvních informací se zdá, že vytváří větší prostor pro řešení problému migrace. Mluvím o tom, že státy nemusí za každou cenu přijímat migranty, pokud se rozhodnou, ale musí jiným způsobem řešit solidární daň. To znamená podílet se finančně nebo se podílet na repatriaci migrantů, což by mohlo vytvořit poměrně dobré prostředí. Otázka zní, do jaké míry to bude realizovatelné a do jaké míry to bude realizováno.

Samotné oznámení se týkalo i toho, že Evropská unie změní dublinský systém, podle něhož musejí migranti žádat o azyl v té zemi, v níž se ocitnou jako první. Co říkáte na tuto změnu?

To není úplně správné, protože migrant, který přijde do Evropy, může procestovat celou Evropu, vyzkoušet si všechny možné systémy, jaké v Evropě fungují, a po té někde požádat o azyl. I když obecně víme, že drtivá většina migrantů chce skončit v Německu, Švédsku či Velké Británii, která už dnes není v Evropské unii, migrant by měl v prvním státě, kde vstoupí na půdu Evropské unie, říci, co vlastně chce, protože na základě toho se začíná odvíjet celé řízení s tímto člověkem. Proto si myslím, že to není nejrozumnější. Může to vyvolat putování skupin migrantů po Evropě, kteří vlastně ani nebudou vědět, kam chtějí jít a co chtějí dělat a proč v Evropě jsou.

V krajní situaci by mohlo dojít k tomu, že přijímání migrantů bude povinné. Mluví se o povinné solidaritě. Von der Leyenová k tomu uvedla, že není otázkou, zda by se členské státy měly solidárně zapojit, ale jak to udělají. Dá se solidarita požadovat povinně a jde o reálný přístup?

Pokud já vím, tak povinné kvótování se víceméně týká okamžiku krize, státy musejí pomoci v krizové situaci a dál řešit co s migranty dělat. Znovu říkám, známe pouze první, v uvozovkách řečeno nástřel projektu nebo nové migrační politiky, a nevíme, co ji bude doprovázet, jaké budou předpisy a jak se do toho má zapojit Česko. Tohle zatím vypadá vcelku akceptovatelně, ale domnívám se, že realizace nebude tak jednoduchá, jak se dnes zdá.

Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) rovnou jakékoliv povinné přidělování odmítl, stejně tak jednotně dlouhodobě vystupuje zbytek Visegrádské čtyřky a Rakousko. Domníváte se, že je v těchto státech nějaká šance na vstřícnější přístup k přerozdělování?

Předsedkyně Evropské komise příliš brzy vystoupila se základními rysy nové migrační politiky. Myslím, že měly být předem projednány se všemi státy a pak o tom měla začít mluvit. Teď to bude vypadat jako nátlak na státy, které ne úplně souhlasí s migrační politikou Evropské unie obecně. Uvidíme, znovu říkám, že se mi zdá vstřícnější tento návrh. Pokud bude dobře připraven a následně může být realizován, může být řešením.

Mimochodem v těch různých debatách, které se odehrávají i v Bruselu, se připouští, že dvě třetiny migrantů v Evropě nemají co dělat a měli by být repatriováni zpátky do svých zemí. Pokud by se tohle povedlo, potom by se určitě nějaké schůdné řešení našlo.

Tento článek je uzamčen

Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Co myslíte, že bude nyní s Ukrajinou?

Trump přeci dávno deklaroval, že pomoc Ukrajině omezí. Myslíte, že má Ukrajina bez USA šanci Putinovi vzdorovat? Že EU dokáže pomoc ze strany USA nahradit? Podle mě je toto začátek konce Ukrajiny-bohužel. PS: Myslíte, že se Trupmovi podaří konflikt ukončit, čímž se před volbami chvástal? A proč se o...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

18:35 Vždy Fialu hájili, najednou změna. Markéta Šichtařová hovořila s poradcem premiéra

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Prezident Petr Pavel vzkázal těm, co na něj minulou neděli na Národní t…