Blíží se volby do Evropského parlamentu, a tak se i v České republice začíná čím dál mluvit o evropských tématech. Je podle vás tato diskuse stále tak jednostranná, jak jste na to v minulosti opakovaně poukazoval? Čím je to podle vás zapříčiněné?

Vidím volby do Evropského parlamentu jako velkou příležitost, jak ukázat, že většina Čechů není se směřováním EU spokojená. Diskuze je stále jednostranná. Vidím velmi málo stran a politiků, kteří jsou schopni otevřeně bez keců říct: ,,Zákaz aut je nesmysl, který požene Evropu do ekonomické krize a sníží kvalitu života všem lidem.“ Krásně to jde vidět na panu premiérovi. Před deseti lety si z EU dělal boxovací pytel a dnes se bojí, aby o ni nezavadil křivým slovem. Zkrátka, kdo chce být v médiích, musí o EU jenom dobře. Nejsem ale pesimista. Vidím, že se to daří lámat, jen je potřeba vytrvat a hledat další cestičky k lidem. Přes sociální sítě, fyzické akce, ale třeba také alternativní média.

Co by podle vás pomohlo tento stav změnit? Vidíte naději například v nastupující mladé generaci?

Určitě. Když si srovnám reakce svých vrstevníků před třemi lety, kdy jsem začínal, a dnes, je to pozitivní. Kdysi většina vrstevníků nedokázala a nechtěla chápat argumenty o suverénní České republice a svobodě. Dnes už cítím, že je má generace daleko otevřenější a kritičtější. Začnu mluvit o zákazu aut, emisních povolenkách, migraci a korupčních kauzách v Evropském parlamentu a zjišťuji, že jsme ve shodě. Jen ta odvaha k odchodu z EU zatím chybí. Ale už jen to kritické uvažování je důležitým krokem.

Mají podle vás mladí lidé dostatek motivace se zapojovat do tak složité diskuse, jako je např. budoucnost EU? Nebo se raději řídí heslem „nehas, co tě nepálí“?