Sociolog Daniel Prokop publikoval nedávno studii, podle které dorostla do věku 50 let života generace, která sice uvítala listopad 1989, ale nyní volí Babiše a Zemana, protože je systémem zklamaná. Dává dnešní doba, třeba poslední rok, důvod zříkat se listopadových hodnot a přistupovat na politiku Zemana a Babiše?

Nějak jsem nepochopil, že politika Zemana a Babiše je v rozporu s listopadovými hodnotami. Jakými a proč? Jako pamětník vím, že většina občanů v listopadu 1989 chtěla něco úplně jiného, než jim tvrdí politici a propagandisté dnes. Stačí si poslechnout projevy Václava Havla z té doby.

Liberálně orientovaní pozorovatelé nechápou, proč Češi, kteří se mají tak dobře, podporují „populisty“ jako Zeman či Okamura a slyší na to, o čemž jsme už mluvili, že se o ně Andrej Babiš postará. Čím to je? 

To tvrzení, že se dnes Češi mají tak dobře, je třeba doplnit slůvkem „někteří“. Důchodci, matky samoživitelky, lidé pracující za minimální mzdu a téměř milion dospělých postižených exekucemi to určitě nejsou. Hloubku zklamání z poměrů, které u nás zavládly v posledních deseti letech, dobře vyjadřuje součet protestních hlasů pro hnutí ANO, SPD a Piráty. A bude hůř.

Odumírání tradičních politických stran, na jedné straně ČSSD, na druhé straně liberální, proevropská pravice. Mohou si za to samy? Když například sledujete rétoriku Miroslava Kalouska o demokracii, obraně hodnot listopadu 1989, obraně Evropské unie, boji proti Rusku, boji za Tibet... Nedrží se Kalousek a ostatní témat, která jsou vyčichlá?

Problém s „odumíráním tradičních politických stran“ je úzce spojen se současným pojetím liberální demokracie. Aktualizoval jsem si vtip z totáče a upozorňuji, že demokracie se od liberální demokracie liší asi jako kazajka od svěrací kazajky. Těmi šňůrkami, které nás svazují, jsou politická korektnost a princip dvojího metru, které zabraňují demokratickému dialogu a diskusi. Třeba o situaci na Ukrajině, nebo i v tom Tibetu.

Exprezident Václav Havel je terčem řady vtipů, posměšků a přezdívek. Zároveň se snižuje jeho význam jako našeho osvoboditele od komunismu s tím, že šlo o předem vyjednané předání moci. Přestali Češi chápat Havla? Chápali ho vůbec někdy? Neuškodil si sám Havel tím, že na sklonku života prezentoval vyhraněně liberálně neomarxistické názory?

Václav Havel se za posledních třicet let stal hned dvakrát symbolem. Nejprve osvobození od komunistické totality a dnes jako hlavní viník neutěšeného stavu české demokracie. Za to druhé ve značné míře mohou ti, kdož jeho odkaz pojali poněkud komerčně v podobě názvů a laviček. Jeho skutečné zásluhy a možné omyly se v tom povyku ztrácejí. Velmi mi to připomíná posmrtné osudy pověsti prezidenta Edvarda Beneše. 

Mládež bývá vždy jiná než střední a starší generace a v českých volbách hlasuje dramaticky jinak. Liberálněji, pravicověji, vyhraněně proti Miloši Zemanovi. Zazněly již hlasy, že bude-li mládež neustále přehlasovávaná, raději odejde ze země. Je to možné? A co myšlenka Jiřího Peheho, že u nás bude dobře, až odejde starší voličská generace a nastoupí ta mladší?

Generační vzpoura představuje zcela normální jev stejně jako následné bolestivé procitnutí z iluzí. Patří to k dospívání, podobně jako pubertální výhrůžky odchodem z domova. Výrok Jiřího Peheho naznačuje, že když se rozdávalo chucpe, tak si určitě šel pro nášup.

Miloš Zeman říká, že většinu z médií ovládá „kavárna“. Jiní mají strach z toho, že média vlastněná Babišem slouží Babišovi. Na ČT jistá část veřejnosti nadává. Jak to s těmi českými médii tedy vlastně je? Je lepší Václav Moravec, nebo Jaromír Soukup?

Oba moderátory spíše vnímám jako averz a reverz stejné mince, neutěšeného přechodného stavu české publicistiky. Příchod nových médií to nepochybně změní. Přirovnal bych to ke konci éry němého filmu, kdy někteří herci zvládli i mluvení, jiní ne. V tomto ohledu bych mediální budoucnost Jaromíra Soukupa viděl optimističtěji.

Babiš není spasitel, ale postará se o všechny. To je výstup jednoho rozhovoru premiéra. Sociologové tvrdí, že český národ je zaměřen spíše středolevicově a čeká, že stát zajistí blahobyt a pořádek. Je to tak? Dělá to Babiš chytře?

Sociologové mají v tomto ohledu pravdu, tato česká tradice by se dala vystopovat snad až do doby Rakouska-Uherska. Andrej Babiš hraje na tuto strunu velice chytře. Když jsem poslouchal jeho vystoupení při čtení Programového prohlášení vlády, dalo se to tam dobře sledovat. Svým způsobem je to reakce na předchozí politiku, která naplňovala ideu V. I. Lenina o odumírání státu, kdy státní aparát za více peněz od daňových poplatníků postupně redukoval objem služeb, které poskytoval svým občanům. V tom zvláště vynikl Miroslav Kalousek jako ministr financí.