Mluvíme nyní spolu o Koněvovi především kvůli kontroverzi, kterou vyvolává jeho socha v Praze 6. Zastupitelstvo tamní městské části včera rozhodlo, že socha se bude přesouvat. Jaká vlastně byla role maršála Koněva na východní frontě při osvobozování od nacistických vojsk? Jaké byly největší bitvy, které vedl?

Ivan Stěpanovič Koněv se účastnil bojů na východní frontě prakticky od jejich počátků. Nejprve velel armádě v době bitvy u Smolenska, kde došlo k obklíčení 300.000 sovětských vojáků. Pak byl postaven do čela Západního frontu (skupina několika armád), s nímž měl bránit útoku na Moskvu. Kvůli neúspěchu během bitvy u Vjazmy mu hrozila smrt (jeden z jeho předchůdců Dmitrij Grigorjevič Pavlov byl postaven před popravčí četu). Zachránil ho generál Georgij Konstantinovič Žukov. Za protiútoku u Moskvy Koněv vedl Kalininský front. Později řídil znovu Západní a Severozápadní front, přičemž nedosáhl velkých úspěchů. Úspěšný byl až v čele Stepního frontu během bitvy u Kurska a při pozdějších bojích na Ukrajině a v Polsku, kdy mu podléhal 2. ukrajinský a později 1. ukrajinský front. Jeho muži bojovali např. při obkličovací Korsuň-ševčenkovské operaci. Ve Lvovsko-sandoměřské operaci Němci poprvé bojově nasadili nejtěžší sériově vyráběný tank války Tiger II, ve Viselsko-oderské operaci jeho muži osvobodili koncentrační tábor Osvětim. Při tažení na Berlín (kde díky Stalinovi dostal přednost při dobývání německého hlavního města Žukov) se Koněvovi vojáci 25. dubna v Torgau na Labi setkali s americkou armádou.

Konkrétně v Československu Rudá armáda osvobodila značnou část území. V Karpatsko-dukelské operaci utrpěly osvobozující síly těžké ztráty. Co je známo o této operaci a Koněvově roli v ní?

Operace byla uspěchaná, bez náležitého plánování, přípravy a rekognoskace terénu. Šlo o politicky, nikoli vojensky motivovanou akci na pomoc povstání na Slovensku. Slovenské divize, mající obsadit horské průsmyky, byly Němci odzbrojeny a nezbývalo, než na připravená a opevněná německá vojska útočit čelně. Koněv si tyto problémy uvědomoval, byl však zvyklý plnit pokyny od Stalina. Prohlásil: „Buď Karpaty přejdeme, nebo na nich padneme.“ Tomu odpovídaly i ztráty, které na sovětské straně činily 70.000 mužů (včetně 19.000 padlých) a téměř 2000 mrtvých u čs. sboru.