Pokud jde o kvalitu hnědého uhlí či paliv obecně, nejčastěji se hovoří o tzv. výhřevnosti. Co to vůbec je?

Výhřevnost je množství energie obsažené v jednom kilogramu paliva. Čím je vyšší, tím lépe, protože při spalování vzniká více tepla či elektřiny. Průměrně se uvádí, že na výrobu jedné kilowatthodiny (kWh) energie potřebujeme asi 1,8 kg nízkovýhřevného uhlí, zatímco výhřevnějšího stačí polovina. Pro představu: Na nabití mobilního telefonu se spotřebuje energie, která odpovídá asi 30 g méně výhřevného uhlí. Ze stejného množství vysokovýhřevného uhlí bychom však stejný mobil dokázali nabít dvakrát.

Lze pálení výhřevnějších druhů považovat za ekologičtější?

Obecně ano, protože na výrobu stejného množství energie spotřebujeme při spalování méně paliva. Tím se dostane do ovzduší méně škodlivin. Málokdo ví, že v ČR se těží nejkvalitnější hnědé uhlí celé Evropy. Jeho výhřevnost se pohybuje od 10,8 do 20 MJ/kg, kdežto třeba německé hnědé uhlí (či lignit) má výhřevnost 7,8-11,3 MJ/kg, polské 7,4-10,3 MJ/kg a například slovenské 9-11,5 MJ/kg.

Na lomu ČSA těžba cca do 7 let skončí, pokud vláda neprolomí limity. Jakou má kvalitu toto uhlí, má cenu právě o něj tolik usilovat?

Právě hnědé uhlí z lomu ČSA je z hlediska výhřevnosti to nejkvalitnější. Jeho výhřevnost dosahuje až 20 MJ/kg, v průměru 17,5 MJ/kg. A podobné parametry má podle průzkumu provedeného v minulosti i uhlí za limity. Hnědé uhlí z lomu ČSA je v tomto ohledu nenahraditelné, svou kvalitou předčí uhlí ze všech ostatních lomů a těžebních lokalit.

Má podle vás smysl dovážet hnědé uhlí ze zahraničí? Co třeba to německé, je kvalitnější než to naše?

Německé hnědé uhlí rozhodně nedosahuje kvality toho českého, má nižší výhřevnost a kromě toho i vysoký obsah vody (kolem 50 %). Už to je značně limitujícím faktorem pro smysluplný dovoz tohoto uhlí do ČR, protože v podstatě dovážíte z poloviny vodu (jako balast).

Na uhlí jsou závislé české teplárny. Jaké druhy využívají a kolik milionů tun ročně potřebují? Mohou třeba bez výraznější rekonstrukce přejít na méně výhřevné?

Teplárny spotřebují ročně asi 10 miliónů tun hnědého uhlí. To, jaké druhy používají, závisí na tom, jakými kotli jsou vybaveny, tedy na podmínkách spalovacího procesu. A ty nelze úplně jednoduše změnit bez poměrně rozsáhlé rekonstrukce celé teplárny. Změna kvality paliva by tedy byla poměrně náročná.

Jak vidíte budoucnost hnědého uhlí v ČR?

Podíl hnědého uhlí v našem energetickém mixu se bude v budoucnosti jistě snižovat s tím, jak budou klesat jeho vytěžitelné zásoby. Ty však považuji za velmi významné z hlediska zajištění energetické bezpečnosti, nezávislosti a stability dodávek energie občanům, vždyť představují jediný zdroj domácích fosilních energetických surovin pro výrobu energie v dlouhodobém horizontu. Pro úplnost připomenu, že tuzemské zásoby zemního plynu a ropy jsou nižší, než je jejich roční spotřeba v ČR zajišťovaná dovozem. I přes některé ekologické aspekty využití uhlí není tato domácí surovina v horizontu let v plné míře nahraditelná, a to z bezpečnostního i ekonomického hlediska. Snižování podílu uhlí na výrobě elektřiny a tepla v ČR by proto v dlouhodobém horizontu mělo být plynulé a zbývající uhelné zásoby bychom měli využívat co nejefektivnějším a nejekologičtějším způsobem. Prioritně tedy ve zdrojích s co nejvyšší účinností, a to jak v kogenerační, tak i kondenzační výrobě. K tomu by mělo přispět i pokračování těžby na lomu ČSA.