Můžeme očekávat, že v budoucnu může velká voda zase kdykoli přijít?

Bohužel může.

Proč se povodně opakují v posledních letech tak často?

My jsme si zvykli z dvacátého století, že těch povodní a záplav bylo relativně méně. Ale když se podíváme do historie, například v 19. století byly záplavy tohoto druhu velice četné. Teď se dostáváme zřejmě do nějaké periody, kdy tyto jevy zvyšují svoji frekvenci. Proč tomu tak je, na to vám těžko odpovím. Existují sice různé hypotézy, některé v poslední době prezentoval třeba pan doktor Cílek. Jenže Václav Cílek je geolog, a myslím si, že úvahy, které v souvislosti s povodněmi veřejnosti předkládá, jsou naprostými hypotézami, navíc vůbec ne prověřenými. S tím já se osobně ztotožnit nemohu. Neříkám, že to není pravda, pan Cílek nemůže mít a ani já nemám žádný důkaz toho, že to takhle skutečně je. Máme příliš krátkou řadu pozorování na to, abychom mohli několika desetileté nebo stoleté cykly specifikovat a určit příčiny, proč to tak je.

V čem se poslední velké povodně liší?

Podstatou těchto povodní, ať už to byly povodně v roce 1997 na Moravě, v roce 2002 v Čechách, v roce 2010 na Liberecku nebo ty letošní, nastane vždycky situace, synoptická situace, meteorologická situace, kdy na poměrně malém území spadne neobvykle vysoké množství srážek. Během povodní v roce 2002 vypadlo v průměru 450 mm srážek v oblasti Německa, Rakouska a Česka, v lokalitě kolem Šumavy. Vzhledem k rozvodí byly tyto tři státy povodní zasaženy. Tehdy nebyly v podstatě žádné význačné srážky třeba v Krkonoších.

Ale letos přece nebyly srážky zdaleka tak vydatné jako před třinácti lety. Proč tedy měly tak devastující důsledky?

Před letošními záplavami srážky vypadly jak v oblasti Šumavy, už na naší straně, ve středních Čechách a potom také v Krkonoších. Když vezmu letošní srážkové úhrny, které byly příčinou povodní, byly skutečně poloviční proti roku 2002, někde na úrovni 200 milimetrů. Ale bohužel stejný počet mm spadl tentokrát i v Krkonoších. Ono se objem vody, který spadl na zem, se sečetl dohromady, takže nakonec důsledky na sever od Prahy, po soutoku Vltavy a Labe, byly srovnatelné s rokem 2002. Proto třeba znovu ty Zálezlice. A šlo to do Německa, kde Němci měli problém i s Dunajem v Pasově, v Regensburgu, ale to už byla jiná voda. A je tu ještě jeden rozdíl v povodních roku 2002 a 2013. Když tenkrát padly velké srážky na počátku srpna, byla povodí poměrně velmi suchá, protože předtím moc nepršelo. Kdežto letos jsme měli bohužel poměrně bohaté srážkové jaro, takže když spadlo tohle množství vody, povodí byla už nasycená. Proto i když na horní tok Vltavy spadlo letos poloviční množství srážek, důsledky pro oblast Berounky a pro Prahu byly sice menší než před třinácti lety, ale nebyly jen poloviční, byly větší, protože země byla už nasycená.

• TÉMA: Povodně
   

Vědci předpovídají klimatické změny, které povedou k oteplování. Sníží se riziko záplav?

My jsme v ústavu koordinovali, a podílela se na tom ještě další čtyři pracoviště, výhled ohledně změny klimatu. Výstupem, pokud jde o hydrologickou pasáž, bylo, že pro budoucnost by u nás mohlo být vyšším rizikem spíš období sucha než povodní. Protože hydrologové nevysledovali vzhledem ke krátkému období sledování žádný logický trend v nárůstu povodní za uplynulé hodnocené období a těžko tedy mohou predikovat do budoucna. Pravděpodobnost, že přijdou suchá období, jsou větší, než že budou povodně. Na druhé straně, jestliže zase z jakýchkoli meteorologických příčin nastane situace, že spadne 200, 300, nebo nedej Bože 400 mm srážek během dvou, tří dnů, tak tahle kritická situace může nastat v zásadě prakticky kdykoli.

Ale když odborníci mluvili před třinácti lety, že přišla pětisetletá nebo dokonce tisíciletá voda, lidé nečekali, že přijde za pár let znovu.

Lidi mají dost často představu, když se řekne stoletá voda, a v roce 2002 tady byla mnohem víc než stoletá voda, že další přijde až za další tři generace. To je blbost. Tyto situace nejde vyloučit a předvídat je nelze. Jak už jsem řekl, mohou nastat za určitých podmínek kdykoli.