Lidé už mají nařízených protikovidových opatření plné zuby, zvláště podnikatelé a živnostníci v oblasti služeb, ale také v resortech kultury a sportu. Nicméně všichni zdravotníci v první linii padají už na ústa a kolaps zdravotnictví určitě není v příštích měsících zcela vyloučen. Jak tuto situaci vůbec řešit – váš osobní názor. Co byste vzkázala lidem, kteří už odmítají dodržovat i základní hygienická pravidla, tedy nošení roušek udržování odstupu a podobně?

Je pro mě obtížné chápat stálou medializaci vážných obav. U nás v republice je krizový systém velmi kvalitní. V minulosti jsme díky němu zvládli bez hysterie pandemii chřipky, SARS, Ebolu,  Zika virus a loni epidemii spalniček. Je potřeba objektivně informovat, nepodporovat zbytečně strach o život, zviditelňovat počty lidí, kteří jsou sice pozitivní, ale mají lehké příznaky, kteří mají závažný průběh choroby na základě jejich diagnózy, a těch, kteří jsou asymptomatičtí (bez příznaků). Porovnat je třeba čísla úmrtnosti, která jsou v souvislosti s covid-19 stále relativně nízká, s čísly úmrtí u ostatních chorob. Je již prokázaná přímá souvislost vlivu strachu či dlouhodobého stresu na snížení imunity člověka. Stres je nejdůležitější příčinou psychosomatických onemocnění!

Roušky – na rozdíl od respirátoru – mají funkci ochrany před šířením kapének do okolí. Nošení roušek není něco jako spolknout prášek. Je to komplikovaný proces, který musí mít racionální základ. Plošné nošení roušek například nezohledňuje člověka, který onemocnění prodělal, a je dle platných algoritmů v tzv. devadesátidňovém imunitním okénku, takže nákazu nešíří. Už existují i studie, které dokládají, že asymptomatická, tedy bezpříznaková osoba má protilátky. Existuje přirozený proces promořování populace a je stále otázkou, kolik lidí již chorobu prodělalo a je vůči nákaze imunní. Právě otázka protilátek, imunity krátkodobé i dlouhodobé není doposud náležitě zohledňována. 

Obecně platí, že osoba zdravotně indisponovaná by měla zůstat v domácí péči, ovšem toto pravidlo je těsně spjato s ekonomickou situaci různých lidí a jejich rodin. Politická rozhodnutí mají pak dopad na respektování či nerespektování odborných opatření

Čekají nás Vánoce, tedy období, kdy se lidé spolu nejvíce setkávají a slaví. Máte obavy, že by po nich mohla přijít i třetí vlna pandemie, jak to kupříkladu naznačuje profesor Prymula? Dá se vůbec třetí vlně nějak zabránit, když jsou lidé už ze všech nezbytných opatření dost unaveni?

Viry vždy byly kolem nás a cirkulují mezi námi, záleží na mnoha faktorech, tedy i na tom, jaká je představa třetí vlny, zvláště v době každoročně monitorované chřipkové sezóny. Zvyšují se možnosti pro testování, s tímto souvisí i počet pozitivně testovaných, tedy i záchyt asymptomatických, tedy bezpříznakových případů. Podle platných algoritmů jsou nařízena u pozitivních případů a jejich kontaktů karanténní opatření. Vyhodnocení nastávajícího období ukáže opodstatněnost naznačených předpovědí. 

Jaký je váš osobní názor na očkování vakcínou proti covidu, kterou ministerstvo zdravotnictví objednalo? Pomůže nás alespoň částečně dostat z krizové situace? Může se život po přeočkování většiny populace vrátit do přibližně stejných kolejí?

U genetických vakcín nemáme porovnání,  jsme zatím odkázaní na data výrobců – producentů v rámci jejich klinického hodnocení. Je na zvážení každého, zda je tato skutečnost pro něj akceptovatelná. V této souvislosti zaznamenáváme množství dotazů laické i odborné veřejnosti ohledně nežádoucích účinků očkování, jaká bude účinnost, tedy ochrana proti nákaze, jak dlouho bude očkovaného chránit, jak bude vypořádáno případné odškodnění a podobně. Nápomocná by měla být centrální komunikace ohledně poskytování oficiálních přesných dat, která by vyloučila informace typu jedna paní povídala. Problémem ovšem bude pro místní distribuci očkovací látky i logistika, kdy u některých vakcín je uvedeno skladování při velmi nízké teplotě a s ní související manipulace.

Už nyní okolnosti, které jsem nastínila, dělí dobu na předcovidní a covidní, takže život ve stejných kolejích je do jisté míry iluze.

Jak je na tom nyní, po krátké době postupného rozvolňování, vaše krajská hygienické stanice a jaká je vůbec epidemická situace na Olomoucku, co se týká ohrožení obyvatel covidem-19? Zlepšila se situace oproti vrcholu pandemie u nás, tedy oproti období v průběhu měsíce listopadu? Zvládáte ještě v tak dlouhém a náročném období denně vyhodnocovat vysoké počty testů spolu se zaváděním různých šetření? Nechybí vám například personál, pomáhají vám třeba s trasováním ještě medikové či vojáci?

Epidemická situace v Olomouckém kraji je poměrně stabilizovaná, nedochází k dramatickým eskalacím v žádném ze sledovaných parametrů. Čísla v posledním týdnu uvedená na stránkách ministerstva zdravotnictví jsou ovlivněna výkyvy směrem dolů nebo nahoru v závislosti na počtu provedených testů.

Každodenní psychická i fyzická námaha si vybírá svou daň v podobě dlouhodobých pracovních neschopností. Se stále se zvyšujícími nároky v souvislosti se zajišťováním úkolů vlády vypomáhají protiepidemickému odboru stabilně kolegové ostatních odborů Krajské hygienické stanice a v call centrech vypomáhají od září studenti, od poloviny října pracovníci krajského úřadu a okresních magistrátů a od poloviny listopadu také hasiči.